Adam Kotaška ve svých 18- ti letech absolvoval již druhou sezonu v kartcrossu. Jak se mu v loňské sezoně dařilo co se změní v letošní sezoně zjistíme v tomto rozhovoru…

Adame, absolvoval jsi druhou sezonu v kartcrossu, jak si se k autocrossu dostal?

Mojí první zkušenosti z autocrossem mám už z doby, kdy mi bylo asi 10-11 let. Taťka mi tehdy koupil ,,250-ku“ Racer buggy. Dlouho mě musel přemlouvat, abych do toho vůbec sedl, a nakonec jsem odjel jeden závod v Přibicích a hned poté nám „racinu“ tehdy i s přívěsem ukradli. Asi 4 roky zpátky taťka někde narazil na „nějaký“ Kartcross, aneb levné, vcelku bez starostné závodění. Netrvalo dlouho a tento speciál se objevil u nás v garáži. Taťka nakonec odjel skoro 2 sezóny MMČR a já mezi tím zkoušel pár závodu v Kosicích. Nakonec se taťka rozhodl, že jestli chci, ať si republiku také zkusím a od té doby vlastně jezdím.

Takže teď mate v týmu dva speciály nebo se taťka vzdal své kariery na úkor syna

Taťka se bohužel vzdal své kariéry na úkor mě . Byl rád, že se mi v Kosicích tehdy dařilo, tak mi chtěl dát šanci, ať si to zkusím v Mascom cupu.

 
Jak těžké bylo řídit bez předchozích zkušeností relativně výkonný kart?

Když jsem do kartu poprvé sedal, tak jsem neměl vůbec žádnou představu. Nevěděl jsem jak rychlý kart bude, jak se bude chovat a jak to zvládnu já. Ale nakonec jsem byl velice překvapen, neboť jsme si rychle padli do noty a já už po cca 30 minutovém kroužením po sedlčanské kotlině dokázal bez větších problémů projet zatáčku regulovaným smykem. Ale určitě na tom má veliký podíl to, že jsme od mala s taťkou jezdili na sportovních čtyřkolkách a tam je to dost podobné – náhon na zadní kola s pevnou zadní nápravou, takže zkušenosti ze čtyřkolek jsem uplatnil v kartu.

Je velký rozdíl závodit v Kosicích nebo v Macom cupu?

Asi největší rozdíl mezi Kosicemi a v „republice“ je, že závodění v „republice“ je o dost dravější. Je to logické. Většina lidí, co jede na závody do Kosic, se tam jede svézt a nebere to závodění tolik vážně jako v „republice“. V Kosicích kluci při předjíždění mnohem dříve ustoupí, zatímco v „republice“ se ustupuje až na poslední chvílí (pokud tedy někdo ustoupí :D)

Ty jsi typ, co ustupuje nebo drží a bojuje?

Když jsem do Kartcross Mascom cupu nastoupil tak jsem vždy ustupoval, kolikrát i vážně zbytečně. Čím déle ale jezdím, tím více na sobě cítím, že se mi ta hranice posouvá a ustupuji později. Určitě ale stále radši ustoupím a zkusím to později.

Za dva roky jsi poznal republikové tratě, na kterou se těšíš?

Vždycky se nejvíce těším na Poříčí nad Sázavou. Nevím, jestli to je tím, že se mi tam vždy vcelku dařilo, nebo tím, že je trať vždy perfektně připravená, a to na každou jízdu. Ale co vím je, že na této trati naberu vždy ze všech závodů nejvíce zkušeností. Takže pokud během sezony nejvíce posunu své hranice, tak právě v Poříčí nad Sázavou.

Máš z nějaké tratě naopak respekt a najde se nějaká, kterou bys nejraději z kalendáře vyřadil úplně?

Pokud jde o tratě, ze kterých mám respekt, tak je to buď Přerov nebo autocrossová verze Sedlčan. Asi to bude těmi skoky, ze kterých mám jak v Přerově, tak v Sedlčanech obrovský respekt. Jinak si o žádné trati nemyslím, že by v seriálu neměla co dělat. Naopak mě velice mrzí, že se už nejezdí Sosnová, protože tu trať jsem opravdu miloval.

Dělala ti problém kombinace šotoliny a asfaltu jako je tomu např. v Sedlčanech?

Vůbec ne, naopak mi přijde, že to dodává na zajímavosti závodu. Jediné, co mi na tom nevyhovuje je, jak se od šotoliny práší na asfalt. Jezdec tak nikdy neví, co od asfaltu má čekat. Jestli vás podrží nebo ne, ale to už k tomu prostě patří.

Kdo se ti stará o kartcrossový speciál? Hádám, že ty stále ještě studuješ?

Máme mechanika, který se nám o kart stará, a to jak na závodech, tak také vždy před závodem. Já, jelikož jsem ve 3. ročníku na Střední škole v Praze, tak na to nemám moc čas ani zkušenosti, takže nebýt jeho, tak nejezdím. Přes tuto zimu mi s přípravou na sezónu také pomáhá Pepa Švorc (taťka Pepánka Švorce). Ačkoliv ještě nemáme hotovo, tak se moc těším, protože díky němu bude kart konečně na sezónu perfektně připraven .

Máš už za dva roky závodění nějaký zážitek, na který už nezapomeneš?

Myslím si, že úplně nejsilnější zážitek byl letos v Nové Pace. Tam se mi totiž povedlo vystartovat z první řady tak, že jsem byl nahoře na kopci první. Bylo to poprvé, co jsem v republice nechal všechny za sebou, a tehdy to pro mě byl strašně silný zážitek. Dokonce je z toho i fotka .

Negativní zážitek, který by mi zůstal v paměti, asi nemám. Samozřejmě několikrát jsem se z trati vrátil vytočený, ale nikdy to nebylo nic tak strašného, že bych si to dodnes pamatoval.

Jaký máš letos plány a ambice na sezonu, která již klepe na dveře?

Jelikož jsme měli minulé roky největší problémy s technikou, tak nyní děláme vše pro to, aby mě letos nepotkávali takové technické problémy jako doposud. Budeme se o to snažit řešit i v průběhu sezóny lepší přípravou auta. Takže bych si přál, aby výsledky závodů byly takové, jaké se mi podaří zajet, a né takové jaké mi dovolí zajet auto . Ambice mám samozřejmě jako každý jezdec, pokusit se zajet co nejlepší výsledky a posunout se v žebříčku zas o kousek výš .

Pod dvou sezonách v kartu tě neláká zkusit nějakou jinou kategorii?

Zkusit se svézt v něčem jiném mě samozřejmě moc láká, ale bohužel jezdit jinou kategorii bych nemohl a asi ani nechtěl. Vyhovuje nám Kartcross v tom, že tomuto závodění nemusíme obětovat tolik času. Jelikož se jedná o cupové závodění a všichni máme stejná auta, rozhodují na trati o tom, kdo vyhraje pouze naše ruce a nohy .

Chtěl bys někomu poděkovat?

Ze všeho nejvíc bych chtěl poděkovat taťkovi. Ten se o mě, a vlastně o všechno stará jak mezi závody, tak i na závodech. Bez něj bych se závodění rozhodně nemohl věnovat. Dále bych chtěl poděkovat hlavnímu sponzorovi lyžařské škole JPK Ski School, která z největší části mé závodění financuje.

děkuji za rozhovor.