Pošmourná předposlední říjnová sobota přivítala zájemce o poslední body do Kosice cupu ročníku 2016. Po čtvrtečním přepršce je i přes maximální snahu pořadatelů čekal velmi těžký terén a když se ještě o půl desáté vyskytoval nahoře na hlavní věži led, vypadalo to na závod o jedné vyjeté stopě. Naštěstí to piloti rovné stovky přihlášených nebrali na zřetel a díky jejich nasazení a rozhodnutí se ještě jednou pořádně svést, byla již po druhé rundě rozjížděk na trati stopa, která skýtala místo pro zajímavé předjížděcí manévry.

Nejmladší kategorie nabídla opět mezinárodní souboj šesti pilotů respektive pilotek. Souboj na čele pro sebe tentokrát bez větších problémů rozhodl mistr republiky v této kategorii pro rok 2016, Honzík Matějka. Miky Suchánek mu tentokráte nestačil a v průběhu finále dokonce na chvíli opustil stříbrnou pozici ve prospěch Vendy Hartmana. Vzápětí si ji však vzal zase zpět a s Vaškem dojeli kousek od sebe. Na čtvrtém místě dojel Jarda Litera, který skoro celé finále doháněl Annu Lotku Zeidlerovou z Německa. V nájezdu do posledního kola se projevily Jardovy zkušenosti, když se na trati objevil traťový komisař připravený navést Honzíka Matějku do depa, Anna protozpomalila, kdežto Jarda vědom si toho, že zatím není ničím máváno, se kolem prohnal rychlostí blesku a tím pro sebe rozhodl souboj o čtvrté místo. Na šestém místě se finálem probojoval Tomík Volf, který byl v jednu chvíli kousek od odstoupení. Naštěstí mu pevná noha na plynu a ruce mechanika pomohla z těžkého bláta a mohl být odmáván jako každý šťastný finalista.

125-ky dorazily zase v plném počtu a první lajna finále ve složení Sulek, Starosta, Matějka slibovala zajímavý průběh. Ve vlastním finále to však vypadalo, jako kdyby Tomík Sulků zapomněl na to, že jede svoji 125-ku a byl zase na setkání mistrů v Humpolci s dvěpade. Zbytku pole totiž hodně měřil, a jeho tatínek se na otázku o přestupu o třídu výše jenom smál. O co více jasno bylo na prvním místě, o to více hořel boj mezi druhým Donikem Starostou až čtvrtým Filipem Slepičkou. Mezi nimi totiž jako koule v kulečníku lítal Jirka Matějka ml. Před koncem se však situace stabilizovala připojením Filipa Kopeckého do souboje. Jirka začal mít klid a Filipové si to rozdávali mezi sebou, Slepička však nakonec brambory uhájil. Nedaleko za Filipydorazil do cíle Matěj Vosecký a po něm další soupeřící dvojice Kuba Šafránek a Eliška Pytlounová. S trochu větším odstupem pak dojeli Lukáš Svoboda a Daniel Morc.

Dvě mladé dámy a pět šviháků se sešlo v racerech s nejvyšším povoleným objemem motoru. Po první zatáčce byl na čele Tomáš Štuksa před Danem Pytlounem a divokým manévrem se obral o čtvrté místo David Korčák ve prospěch Vaška Kindla. Rozuzlení tajenky o vítězi přišlo v posledním kole. Kláře Čáslavské přestala fungovat bugina a zastavila v Krakenu. Při objíždění překážky vybral první Tomáš Štuksa vnější stopu, zatímco druhý Dan Pytloun se protáhl vnitřkem a jeho zrychlení za překážkou tak bylo daleko lepší, a tím se mu podařilo vybojovat zlato. Tomáš bral stříbro, Vašek bronz a Dan dojel čtvrtý. Na pátém a šestém místě projeli cílem Viktor Vítek, tvrdě bojující s nefunkčními tlumiči a Klára Štěrbová, která o pozici přišla také v posledním kole.

V buginách 4×2 v tu sobotu neměl konkurenci muž jménem Stanislav Vavřinec. Po dvou nezdarech v předchozích závodech, jakoby ho někdo polil živou vodou a Standa vyučoval vysokou školu autokrosovou, ať se jednalo o mladou naději Petra Dlouhého, šampióna Honzu Růžičku nebo muže za volantem Bestie Vaška Smutného. O prvním místě bylo jasno a za ním se děly věci. V přemíře snahy trefil Pinďa po přebrždění v první zatáčce zadkem Petra a oba byli z boje o podium pryč. Na druhé místo proskočil přes skrumáž Tomáš Karásek a za něj se zařadil Vašek Smutný a Lukáš Baldrych. Za první pětkou se na konci prvního kola už objevil Pinďa následovaný slovenským hostem Dušanem Jankovičem a Petrem Dlouhým. Filipu Volfovu bohužel vypověděla bugina služby a stal se tak omezením pro předjíždění za první zatáčkou. To už byl Vašek Smutný před Tomem Karáskem a jal se stíhat Standu, leč ten byl nedostižný. Celkem jistou měl pozici i Tomáš a Lukáš Baldrych, ten však po vracákuprořadil, a Pinďa šance na předjetí ochotně využil. Dál už to však nešlo a pořadí tedy bylo Standa, Vašek, Tomáš, Honza, Lukáš, Dušan a Petr.

V juniorech 4×4 se tahalo o Černého Petra. Kluci byli čtyři a jeden na bednu nemohl. V jednu chvíli tomu měl nejblíže Filip Hartman, kterému po třetí rozjížďce musel team vyměnit agregát kvůli prokluzující spojce. Finále však ukázalo na jiný závěr. Na první místo se po startu prodral Kuba Novotný a udržoval si náskok. Dvojku bral Sam Peták, a i když musel bojovat s vypadávající dvojkou, Filipa Hartmana za sebou udržel. A Petra si vytáhl čtvrtý Martin Mikel, který sice startoval z první řady, ale ukázalo se, že hluboké bláto je horší než pár metrů nazad v řadě druhé a vzhledem k vyrovnanosti této třídybylo po první zatáčce rozhodnuto.

Velké buginy přijeli jen dvě. Roman Poláků přijel vyzkoušet zbrusu nový speciál do kategorie čtyřlitrů s motorem z fabie S2000 a Honza Pavlíček se rozhodl provětrat svoji bugču, která má ve sportovním průkazu datum zrodu před druhým miléniem. Roman vyzkoušel, co bylo třeba a balil a Honza si tak ve finále střihl sólo jízdu a potěšil tak všechny, kdo věří tomu, že na opravdovou buginu patři fuchsy a chyba v pilotáži má být potrestána a ne vyrovnána dokonalou elektronikou.

Jako hejno vos vypadaly závody kártů Na start se opět dostavila nová evoluce kartu, tentokrát v podání Petra Roubíčka. Rozdíl mezi generacemi je dle jeho slov nebetyčný, a pokud se opravdu za pár let začne jezdit Mistrovství Evropy v této kategorii, bylo na čase, aby RSK svůj produkt z roku 2012 řádně vylepšil, což se zjevně povedlo. Včetně Petra se do finále postavilo jedenáct aut. První místo záhy zabral Honza Roubíček a nikým se nenechal ohrozit, stejně jako druhý Kuba Povolný, třetí Vašek Cais a čtvrtý Standa Kotěšovský. Pátý jezdil chvíli Kuba Bergmann, ale nájezdu do levé z hupu sežral díru a tak tak, že se nezastavil o gumy. Na páté místo tak postoupil Milan Sklenář, ale jen na chvilku, neb chyboval hned v následující zatáčce a skončil až jako devátý. Na páté místo tedy postoupil Jirka Král, kterého během finále udolal Roman Tomin. Jirkovi šesté místo vydrželo a za ním byl s notným odstupemsedmý Kuba Bergmannaosmý Pepa Merta, Desátý skončil naprostý nováček Štěpán Fuchs, který však nebýt jedné chybičky mohl fasovat šestý flek.

Škodovek se sešlo devět, tudíž co runda to finále, v tom nejdůležitějším si nejlépe poradil Vláďa Mlejnek. Dokázal hned v prvním kole malý kousek cuknout a ne moc velký náskok si bezchybnou jízdou udržel až do cíle. Za ním to byl vláček, ve kterém se toho během pěti kol mnoho nezměnilo. Druhý dojel Vašek Karnolt, třetí Kuba Čermák, čtvrtý Zdeněk Kříž za ním celou dobu nalepený na nárazníku Luboš Koutek. Šestý s odstupem David Vávra, sedmý jediný předjíždějící v tomto finále Honza Pavlík, osmý Pavel Franc a devátý Vláďa Mlejnek mladší, kterého jeho favorit trápil po všechny rozjížďky a nakonec zradil v předposlední zatáčce.

Situace v N1400 nepřinesla nic nového pod sluncem. Na prvnímmístě byl po první zatáčce Fanda Bous a druhý Jirka Holler. Jediná medaile, o kterou se opravdu bojovalo, tak měla barvu bronzovou. Tu pro sebe urval krásným manévrem Pavel Vosecký, když se dokázal čistě vklínit pod Petra Vondrouše v zatáčce za cílovou rovinkou. Aby toho nebylo málo, Jirkovi se začalo zle kouřit zpod kapoty a druhé místo udržel na pásce před Pavlem o necelý metr. Čtvrtý byl Petr Vondrouš a pátý Matěj Králíček.

Pořádná konkurence byla ve třídě 1400. Při patnácti autech se do finále nepodívali Tereza Dvořáková, jezdec po dvou a skoro i jednom kole Patrik Vlášek, Martin Skopeček bojující s nefunkčním rozdělovačem a Milan Kofroň a Petr Harvánek. Ve finále si po nevydařené druhé polovině sezóny spravil chuť Vojta Novotný, vítězstvím stylu start-cíl. Druhý avšak neméně šťastný byl David Smolík, který vyhrál celkově. Hned za ním byl Pavel Kohout, pro něhož to byl také nejlepší výsledek sezóny. Boj o čtvrté místo prohrál David Horák, ale při spoustě bílého kouře byl asi nakonec rád i za to páté za Mírou Bendákem, který si zase v rozjížďkách užil výměnu poloosy. Šestý Franta Šefčík se na finální místo prokousal z osmé pozice po startu, když v posledním kole předjel i Romana Blažka, kterému podala ruku technika a v pravých zatáčkách mu to nezatáčelo, což je v Kosickémvracáku docela čára přes rozpočet. Těsně za ním byl Aleš Dvořák a Pavel Špaček a o kus dál Patrik Bíma, který sice začal velmi slibně, ale malými chybkami nakonec sedmé místo neudržel.

Ve třídě 1600 si závody velmi pochvaloval již po druhé rozjížďce Milan Vlasák. Na dvou předchozích závodech se mu vždycky rozletěla ojnice a výdrž motoru přes více než dvě rundy už vypadala nadplán. Agregát vydržel i třetí, a když pak ve finále Milan spřehledem vyhrál, cítil se jak v sedmém nebi. Jednou o kousek níže za ním poletoval domácí jezdec Honza Tomeš, který se trápil skoro celou sezónu, ale na mokrých Kosicích to až na jednu rozlomenou poloosu vše sedlo a ve finále byl druhý. Třetí dojel Lukáš Knap, který však body připisoval Luďkovi Dubravskému, čtvrtý byl Michal Šulc, kterého celé finále atakoval Honza Přibyl. Při posledním útoku však došlo k poměrně tvrdému střetu a místo na trati se tak Honza ocitl s pomačkaným čumákem na valu, odkud už se nedostal a na páté místo postoupil Tomáš Lump. Sedmá byla klasifikovaná Julia Kopečková.

Ve třídě nad 1600 to vypadalo dlouho na pěknou habaďůru od Jirky Matějky, mezi rozjížďkami spravoval potkaný motor, celé depo se na to chodilo koukat a litovalo ho.Ale světe div, motor, i když dle slov Jirky jedoucí jenom na tři válce ze čtyř stále stačil na čelo v rozjížďkách a i velmi dlouho dobu ve finále. Až v úplně posledním kole se z něj masivně zakouřilo a smutný pilot u stanoviště číslo dva vystupoval z definitivně porouchaného speciálu. Toho využil Jožin Bartoš, který Jirku předtím nenechal vydechnout a o parník finále vyhrál. Druhý byl Zbyněk Nováček, který řádně držel defenzivní stopu a přivedl za sebou do cíle s minimálním odstupem tři další vozy. Třetí dojel Aleš Kubík, který byl jen kousek od černé vlajky při soubojích se čtvrtým Tomášem Budou a za nimi byl Lukáš Knap, pro změnu zastupující tentokráte Lukáše Mihulku. Za nimi dorazil se svoji červenou Astrou Lukáš Klaban a za Jirkou Matějkou byl ještě klasifikován Pavel Hodas.

Slušná konkurence se sešla i ve speciálech. Ty s pohonem 4×4 reprezentoval Petr Plecháč a Vlasta Svoboda. Druhý jmenovaný dokazoval již v rozjížďkách, že rozhodně jezdit nezapomněl a finálem se velmi rychle prosmýkal na první místo. Čtyřkolky umí býti rychlé, ale o co víc koleček se v nich točí, tím větší je i šance na jejich poruchu, o čemž se přesvědčil právě Petr, který díky tomu skončil poslední. Druhé místo si vyjel Radek Dvořák, kterému v rozjížďkách ztěžkl volant v ruce poté, co ztratil náhon serva. Za ním dojel Dan Repš a čtvrtý byl Honza Kubík, který hned po startu a střetu s Karlem Šindelářem načal WRC plasty své Ibizy a definitivně o ně přišel ve vrácáku za Krakenem. Nebylo snad jezdce ve finále, který by je aspoň jednou nepřejel, a na konci zbylo z pěkného dílu akorát puzzle o tisíci dílkách. Pátý byl Michal Moravec, který v rozjížďkách ukázal všem i spodek vozu, když na cílovce hodil výběrovou boudu. Šestý byl Karel Šindelář a sedmý David Horák.

Poslední závod v Kosicích byl hektický a díky snaze všech zúčastněných, ať jezdců či pořadatelů, se na většině tváří nakonec objevil úsměv. Děkujeme všem pořadatelům (KPM Kosice, AK Radeč, AMK Humpolec, AK Nová Paka), Petrovi Krejcarovi za průvodní slovo i fotografům za pěkné obrázky, jmenovitě Zuzce Horákové, Míše Karešové, PavluChymkovi, Honzu Pilátovi a Michalu Vostárkovi. I když ze stříkačky toho dne neukápla ani kapka, za zajištění požární bezpečnosti patří dík hasičům z Lovčic. Úplně poslední setkání letošního ročníku proběhne 5. listopadu ve Vrchlabí, kde se budou vyhlašovat mistři Kosice cupu i Radečcupu za rok 2016, kam všechny srdečně zveme.

Jan Pavlík