S Adamem jsem se potkal v Harrachově, kde jsme si povídali o jeho loňské sezoně plné potíží, změn a nových výzev. Řeč přišla i na nadcházející ročník, jeho cíle v evropském šampionátu CrossCar se speciálem značky LiveLife.
Profil Adama najdete zde:
https://www.autokrosar.cz/jezdec-kc-me-cc/adam-kotaska/
Adame, loňská sezona – jaká byla?
Loňská sezona byla trochu zmatená. V půlce jsme přecházeli na nové auto, protože se starým už to moc nešlo. Spíš než závodění to bylo trápení. S novým autem samozřejmě přišlo nové učení, nové zkušenosti a hledání, jak vše správně nastavit. Od začátku jsme sezonu 2024 brali spíš jako přechodovou, ne jako zásadní.
Proč vlastně přišla ta změna? S čím jsi nebyl spokojený?
Od začátku, co jsme staré auto postavili, nebylo úplně dokonalé. Byla tam spousta věcí, které se museli postupně předělávat, a neustále jsme tam hledali nějaké problémy. Trápila nás například elektrika a palivová soustava. Tyto problémy jsme nebyli schopni spolehlivě vyřešit a dodnes vlastně nevíme, jestli tam ty chyby opravdu byly. Každopádně to auto bylo od začátku tak trochu "prokleté". Téměř každý závod se něco přihodilo, i když jsme všechno pečlivě připravili. Nakonec to vypadá, že tam bylo něco mezi nebem a zemí.
Do Francie sis už půjčil speciál LiveLife? Jaké bylo seznamování s novým speciálem?
Ve Saint Georges jsem už měl půjčený speciál LiveLife, a už tehdy bylo vidět, že se stejným úsilím dokážu zajet úplně jiné výsledky. Ač nedokážu přesně popsat, v čem konkrétně byl rozdíl, ten výsledek z jízdy byl prostě úplně jiný. Najednou jsem mohl závodit, a nejen se za soupeři "vozit". Najednou jsem cítil, že můžu bojovat s ostatními závodníky. Bylo to úplně něco jiného a otevřelo nám to prostor hledat, kam se dál posunout.
Který závod se ti nejvíc povedl a který považuješ za svůj největší úspěch?
Nevím, jestli to můžu považovat úplně za úspěch, ale nejlepší vzpomínky a výsledkový úspěch mám určitě z prvního závodu s novým autem v Nyirádu. I přes technickou závadu v semifinále, kdy jsem odstoupil z třetího postupového místa do finále, jsem celý víkend startoval z první řady a dařilo se mi dosahovat pěkných výsledků. V některých jízdách jsem dokázal bojovat i s "těmi nejlepšími", třeba jezdit těsně za Chinchillou a podobně. Celý víkend byl z mého pohledu velmi úspěšný, jak výsledkově, tak závodně.
Aktuálně jsme v Harrachově ve vaší JPK ski school. Myslím, že fyzička ti na příští sezónu chybět nebude.
Je pravda, že letošní zima je hodně o běhání tam a zpátky. Ačkoliv bych rád ještě potrénoval i jiné partie těla a chtěl bych se na ně před sezónou více zaměřit, pokud na to zbyde čas. Práce na horách v zimě je pro mě dost náročná. Po letní sezóně jsme hned přešli na zimní, takže u mě je to takové střídání léto–zima, léto–zima.
Takže jasná otázka: Co příští rok? LiveLife je asi jasný, a jak to vypadá s jednotlivými závody?
Auto je jasné a plán je odjet celý evropský šampionát. Pokud se nenaskytnou komplikace, nebo se nezblázním a nerozhodnu se skončit, pojedeme celou sezónu plnohodnotně. Cíl je zvládnout to tak, jak má být, a snad i s nějakými konstantními výsledky.
Půjde spíš o dílčí úspěchy, nebo budeš pokukovat po celkovém hodnocení?
Pro mě byly a zatím stále jsou prioritou spíš dílčí úspěchy, než se nasbírají potřebné zkušenosti, které mi oproti některým jezdcům ještě chybí. Na druhou stranu bych si už konečně rád odjel sezónu bez odstoupení z rozjížděk nebo každého druhého semifinále. Cíl je být konstantně ve finále, nebo alespoň v semifinále.
Kde skončil tvůj starý speciál? Máš ho ještě na dílně, nebo už je pryč?
Můj starý speciál už na dílně není. Pořád je ještě částečně v mém vlastnictví, ale jednáme s Lukášem Mihulkou. Speciál už stojí u něj na dílně, a dokonce s ním jel na Setkání mistrů v Humpolci. Zbývá doladit pár drobností a bude plnohodnotně Lukáše.
Jak hodně péče potřebuje před novou sezónou tvůj CrossCar?
Naštěstí jsme s ním odjeli jen asi 5 závodů, takže je pořád v relativně dobrém stavu – takové lehce „zánovní“, řekl bych. I tak má ale svá úskalí a vyžaduje určitou údržbu. Naštěstí není potřeba žádné zásadní rozebírání ani kompletní repase, protože většina dílů je stále nová. Děláme spíše větší údržby, jako je výměna všech vazelín, kontrola kloubů a ložisek. Co je však potřeba opravit, jsou lamináty – ty jsou po sezóně slušně řečeno „rozbité“ ale bereme je jako spotřební materiál.
Plánuješ se kromě mistrovství Evropy někde ukázat? Ať už v rámci testování, domácího, nebo zónového šampionátu?
Každý rok si říkám, že bychom chtěli jet třeba Poříčí nebo pár dalších závodů. Ale pak to většinou skončí tak, že se člověk vrátí z Evropy a maká na autě. Určitě bych se chtěl před sezónou někde svézt a něco otestovat. Pro mě je však zásadní mistrovství Evropy, a tomu se musí přizpůsobit úplně všechno ostatní.
David Jeřábek
www.autokrosar.cz
Na posledním závodě ze série podniku mistrovství Evropy ve španělské Mollerusse se v divizi Crosscar ukázalo sedmatřicet pilotů, z toho tři naši. Nikdo neskončil na bedně, a do finále se probojoval pouze Jan Kuneš, který skončil na deváté pozici.
V prvním měřáku vyhrál Jan Kuneš. Josef Švorc skončil sedmý, Adam Kotaška pětadvacátý. V druhém měřáku Kotaška skončil jedenáctý, Švorc osmadvacátý.
“Do Španělska jsem se hodně těšil. Na trati jsem nikdy nejel ani jsem se tam nebyl nikdy podívat. Mollerussa byla velmi technická a chvíli mi trvalo než jsem si na trať zvykl, ale moc mě bavila a užíval jsem si ji,” vysvětluje Švorc. Kuneš do druhého měřeného tréninku neodstartoval.
V první rundě na osmém místě dojel Kuneš, třináctý Švorc. Osmnáctý skončil Kotaška. V druhé rundě skončil desátý Švorc, sedmnáctý Kotaška. Kuneš nedojel. Ve třetí rundě Švorc skončil sedmnáctý.
“Do první rozjížďky jsem si vyjel první řadu což byl dobrý základ. Od startu to moc neodjelo a dojel jsem čtvrtý. V druhé rozjížďce se mi start povedl a vyjel si třetí místo. Ve třetí rozjížďce proběhlo pár kontaktů a skončilo to pátým místem,” dodává Švorc. Kotaška skončil osmnáctý, Kuneš sedmadvacátý.
V semifinále v první skupině skončil pátý Kuneš. V druhé skupině šestý skončil Švorc. “Celkově po rozjížďkách to stačilo na čtrnácté místo, a to znamenalo semifinále, a to byl pro nás velký úspěcho. V semifinále jsem dojel šestý a celkově skončil na dvanáctém místě což hodnotím velmi kladně. Největší poděkování patří teamu RSK a rodině,” vzkazuje Švorc.
Sedmý skončil Kotaška. Ve finále se nikdo z našich pilotů nedostal na bednu.
Ve finále navíc bojoval jen Jan Kuneš, který skončil devátý. Titul mistra Evropy si odvezl David Meat 🇫🇷. Druhé místo si vybojoval Ivan Piña Chinchilla 🇪🇸 a třetí skončil Miguel Gayoso Vazquez 🇪🇸.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Do italské Maggiory přijelo soutěžit v divizi Crosscar 41 jezdců, z toho šest našich. Velkou premiéru za volantem CrossCar z dílny Romana Kalvody zažil v mistrovství Evropy Josef Švorc. Bohužel se nikdo z našich jezdců na stupně vítězů nedostal, ale páté místo vybojoval Jan Kuneš.
„Tuto trať znám. Byl jsem tu závodit už čtyřikrát díky Romanu Kalvodovi, se kterým jsme sem jeli na mistrovství Evropy ve vloženém závodě. Jeden rok si pamatuju souboje s Thierrym Neuvillem. Dokonce jsem tehdy skončil třetí,“ popisuje své zážitky z Maggiory Kuneš. Deváté místo obsadil Petr Doležal.
V prvním měřeném tréninku skončil Jan Kuneš sedmý. „První měřák se povedl. Byli jsme sedmí, což nás potěšilo. Věděl jsem o problémech na autě, které jsme museli řešit,“ vysvětluje Kuneš. Josef Švorc dojel na sedmnáctém místě, Tomáš Sulek na šestadvacátém, Adam Kotaška na třiatřicátém, Petr Doležal na sedmatřicátém a Martin Kunc skončil čtyřicátý.
Ve druhém měřáku obsadil patnácté místo Doležal. „Trať v Maggioře nepatří mezi mé oblíbené, ale i na takových okruzích je důležité sbírat body. Pátek přinesl skvělou atmosféru, když jsme se se závodními stroji projížděli městem. Vše vypadalo slibně, dokud nepřišla sobotní kvalifikace, která pro mě skončila zklamáním. Časy, které jsem zajel, bohužel nestačily ani na umístění v top dvacítce,“ popisuje Doležal. Šestnáctý dojel Kotaška, osmadvacátý Sulek, devětadvacátý Kuneš. „Druhý měřák jsme jeli klasicky na mokru kvůli našemu vysokému startovnímu číslu, takže jsme nezrychlili. Celkově jsme skončili na pětadvacátém místě,“ dodává Kuneš. Švorc skončil třicátý, Kunc sedmatřicátý.
V první rundě se do top desítky probojoval Doležal a skončil sedmý. Kuneš skončil sedmnáctý, Kotaška dvacátý, Švorc třicátý, Kunc jednatřicátý, Sulek třiatřicátý.
Ve druhé rundě skončil Doležal pátý, Kuneš desátý, Sulek devatenáctý, Kotaška jednadvacátý, Švorc šestadvacátý a Kunc dvaatřicátý. „Vrátit se po sedmi letech do seriálu kartcross, rovnou na mistrovství Evropy, a to ještě v Itálii, kde byla naprosto fantastická atmosféra od diváků… lepší návrat jsem si nemohl přát. Ale první den se mi moc nejelo. Lhal bych, kdybych řekl, že jsem neměl trému před evropskou špičkou. Seznamoval jsem se nejen s novou tratí, ale i se speciálem. Tomu odpovídaly i dopolední výsledky ze soboty,“ popisuje Kunc.
Ve třetí rundě se Doležal probojoval na třetí pozici. „V rozjížďkách mě však potkalo nečekané štěstí. I přes nedostatečnou rychlost jsem díky dobrým startům nakonec skončil na celkovém druhém místě. Jak jsem ale tušil, štěstí mě opustilo v semifinále,“ konstatuje Doležal. Kuneš skončil osmý, Kotaška šestnáctý, Kunc devatenáctý. „Nedělní dopoledne bylo spíše probuzením ze sobotního odpoledne a pak přišla Q3, kde jsem konečně začal kontaktovat soupeře a skončil jsem na pro mě skvělém devatenáctém místě. Celkové devětadvacáté místo je pro mě nečekaným úspěchem,“ hodnotí svůj výkon Kunc. Sulek skončil čtyřiadvacátý, Švorc třicátý.
V semifinále se v první skupině na čtvrté pozici umístil Jan Kuneš. „Celkově jsme si vyjeli jedenácté místo. Startovali jsme ze třetí řady, a start se hodně povedl. V první zatáčce jsem šel pozdě na brzdy, brzdil jsem snad i očima, ale dostali jsme se na páté postupové místo. Přede mnou i za mnou byla mezera a v posledním kole jsem se vyhýbal Comtemu, trefil jsem balík, přetočil se o devadesát stupňů, ale hned jsem pokračoval dál a postup do finále vybojoval,“ popisuje Kuneš. V druhé skupině skončil pátý Doležal. „Druhá a třetí řada převálcovaly tu první, a tak jsem z pole position rázem spadl na sedmé místo po první zatáčce. Přesto jsem s trochou štěstí dokázal vybojovat poslední postupové místo,“ oddechl si Doležal. Kotaška dojel desátý. „Po třetí rozjížďce mi to těsně dalo na celkové dvacáté místo a postup do semifinále, kde jsem po kontaktu ve čtvrtém kole a s roztrženou gumou musel závod ukončit. I tak to jsou však cenné zkušenosti,“ konstatuje Kotaška. Nikdo jiný se do semifinále neprobojoval.
Do finále nastoupili jen dva naši piloti. Jan Kuneš si z Maggiory odvezl páté místo. „Ve finálové jízdě se start úplně nepovedl. Chinchilla, který startoval vedle mě, mi začal křížit dráhu a narazil do mě, ale naštěstí se nic nestalo. V první zatáčce jsem se dostal na šesté místo a pak jsem ještě předjel Davida Meata, který měl defekt pneumatiky, a získali jsme skvělé páté místo. Celý tým je za toto umístění moc rád. Závody v Maggioře byly parádní a těšíme se sem zase za rok,“ komentuje Kuneš.
Petr Doležal skončil devátý. „Ve finále jsem doufal, že se přede mnou něco velkého semele, ale bohužel se nic nestalo. V cíli jsem obsadil deváté místo. Být v první desítce z celkových jednačtyřiceti jezdců není špatný výsledek, ale měli jsme našlápnuto na mnohem lepší umístění,“ dodává Doležal.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Do Francie v divizi Cross Cart soutěžilo jednačtyřicet pilotů, z toho pět našich. Do finále se tentokrát probojoval pouze Adam Kotaška a odvezl si šesté místo. Stupně vítězů tak tentokrát ovládli domácí. Zlato a body do tabulky vybojoval Olivier Barré, stříbro získal David Meat a bronz Valentin Comte.
“Trať v Saint-Igny nabízí zajímavý profil s několika místy vhodnými pro předjíždění. Bohužel se však už během prvních jízd ukázala jako náročná, když se rozbila a odhalila ostré kameny. Do závodu se přihlásilo necelých 50 závodníků, a tak deváté místo v kvalifikaci slibovalo dobrý start do celého víkendu,” komentuje Doležal.
V prvním měřáku dojel Doležal na sedmnáctém místě, Kuneš dvacátý, Švorc osmadvacátý, Kotaška devětadvacátý, Svoboda třiatřicátý. V druhém tréninku Doležal dojel devátý, Kotaška osmnáctý, Svoboda jednatřicátý. “Do St. Igny jsem se moc těšil, trať se mi vždy hrozně moc líbila a chtěl jsem si na ní zazávodit. To se mi podařilo. Co se nepodařilo byly tréninky. Nějaké čtyřicáté místo nebylo vůbec uspokojivé. Nezbývalo nic, než bojovat v rozjížďkách,” komentuje Svoboda.
Švorc skončil dvaatřicátý. “Na mistrovství Evropy do Francie sem se velice těšil, i když do poslední chvíle nebylo jisté, jestli se stihne dodělat auto nebo ne. Naštěstí se vše stihlo jen tak tak. V samotném závodě jsme ve volném tréninku řešili problém s napínákem řetězu, kvůli kterému jsem musel odstoupit. V měřených trénincích jsem se učil s autem a místní tratí,” míní Švorc.
Kuneš skončil osmatřicátý. “Hrozně jsem se těšil. Z videí jsem věděl, že trať vypadá profilově moc hezky. Když jsem trať viděl naživo, pochopil jsem že je úplně jiná než z videa. Má klesání, stoupání a bylo mi jasný, že to bude velký oříšek se tuto trať naučit. Ve Warpupu jsem si ji ošahal, podívali jsme se na kamery a šli jsme do měřáku s tím, že víme kde jsme dělali chyby a budeme se jich snažit vyvarovat. Objel jsem jen dvě měřený kola. To druhé se celkem povedlo, ale pak se rozbila převodovka a museli jsme měnit motor. Naštěstí bylo mezi měřákama 2,5 hod času, takže jsme výměnu stihly bez problémů. Druhý měřený trénink jsme jeli na nakropeným, takže jsme nezrychlili,” popisuje Kuneš.
V první rundě Kotaška skončil třináctý, Doležal dvacátý, Kuneš třiadvacátý, Svoboda pětadvacátý, Švorc osmadvacátý. “V první rozjížďce jsem velice rychle zjistil, jak je Evropa tvrdá a že to není jen tak,” konstatuje Švorc.
V druhé rundě Doležal skončil jedenáctý, Kotaška dvanáctý, Kuneš osmnáctý, Svoboda jednadvacátý, Švorc šestadvacátý.
Ve třetí rundě Doležal skončil jedenáctý. “V rozjížďkách se nám podařilo vybojovat třetí místo, což nás v semifinále postavilo až do třetí řady,” popisuje Doležal. Kotaška čtrnáctý, Švorc sedmnáctý. “Ve třetí rozjížďce jsem měl kolizi hned po startu a dojížděl s poškozeným autem. Na postup do semifinále to bohužel nestačilo, ale na poprvé je pro nás čtyřiadvacáté místo krásný výsledek a doufáme, že v italské Maggioře se bude dařit o něco víc. Největší poděkování patří teamu RSK trade, kteří odvedli perfektní práci a všem ostatním co se podíleli na stavbě auta, Davidu Bendovi za půjčení obytňáku, mamce a taťkovi, bez kterých by to nešlo,” vzkazuje Švorc.
Kuneš devětatřicátý. “První runda byla ze třetí řady a dojeli jsme pátý, což bylo super. Do druhé rozjížďky jsme šli s tím, že se pokusíme posunout dopředu. Nepovedl se start, takže čtvrté místo bylo maximum. Do třetí jízdy jsme změnili nastavení auta. Musel jsem dojet třetí, abych se probojoval do semifinále a to se nepovedlo. V první zatáčce mi ťukli do předního kola a já se přetočil. Jinak se mi Francie líbila a příští rok se tam moc těším,” dodává Kuneš. Svoboda rundu nedojel. “V první jsem se probojoval na páté místo. V druhé rozjížďce jsem se po kontaktech propadl na poslední místo, ale opět si vybojoval 5. Abych se dostal do semifinále, věděl jsem, že musím dojel nejhůř třetí. Bohužel po strkanici v první zatáčce jsem zůstal ve svodidlech a veškerá naděje na semifinále byla fuč. Doufám, že se příští rok do evropy vrátím a bude se dařit více,” říká Svoboda.
Do semifinále se probojovali pouze Petr Doležal a Adam Kotaška. Doležal skončil devátý a Kotaška čtvrtý. “Cíl byl jasný – dostat se mezi první pětku, a proto jsem do toho šel naplno. Když už jsme bojovali o poslední postupovou příčku, motor náhle ztichl. Než se mi ho podařilo znovu nastartovat, předjeli mě ostatní jezdci a naděje na postup se rozplynula. Ze závodu si tak odvážíme jen málo bodů, ale zato spoustu nových zkušeností,” vysvětluje Doležal.
Ve finále tak bojoval pouze Kotaška a skončil na šestém místě. “Dalo to na pěknou pozici do semifinále. Tam jsem sice prvních pár kol se trošku hledal, ale poslední dvě kola se ve mně něco zlomilo, povedlo se mi probojovat na postupové páté místo, a kvůli odstupu Ivana pro selhání techniky nakonec čtvrté místo a tím pádem i konečně finále, ze kterého jsem si odvezl krásné šesté místo,” líčí Kotaška.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
V divizi Kartcross se na šampionátu v Nové Pace utkalo dvaadvacet aut. Zlato si odvezl Josef Švorc, druhý skončil Tomáš Vejmola a třetí Ladislav Jiřička. První měřený trénink vyhrál Tomáš Vejmola, druhý skončil Stanislav Brousek a třetí Lukáš Svoboda. Josef Švorc skončil pátý, Ladislav Jiřička dvanáctý.
Druhý měřený trénink vyhrál Brousek, druhý skončil Vejmola, třetí Ondřej Hartych, čtvrtý Josef Švorc. „Štikovskou rokli mám velice rád a patří k mým oblíbenějším tratím. Měřené tréninky se nám nepodařily úplně podle představ, ale pořád to stačilo na první řadu,“ říká Švorc. Pátý skončil Ladislav Jiřička.
První rozjížďku vyhrál Brousek, druhý skončil Švorc, třetí Svoboda. Vejmola skončil sedmý, Jiřička osmý. Druhou rozjížďku vyhrál Švorc. „V rozjížďkách se mi pokaždé podařilo perfektně odstartovat a vyhrát. To nám vydrželo i do semifinále,“ vysvětluje Švorc.
Druhý skončil Viktor Vítek, třetí Ladislav Jiřička, devátý Tomáš Vejmola. Třetí rozjížďku vyhrál Švorc, druhý skončil Vítek, třetí Jiřička. „Závod v Nové Pace byl zatím můj nejlepší závod v kategorii Kartcross. Měřené tréninky se mi moc nepovedly, ale v rozjížďkách jsem se postupně zlepšoval a zrychloval,“ popisuje Ladislav Jiřička. Vejmola skončil jedenáctý.
V semifinále, v první skupině, vyhrál Švorc, druhý skončil Lukáš Svoboda, třetí Ondřej Hartych, čtvrtý Jiřička. V druhé skupině vyhrál Tomáš Vejmola, druhý skončil Vítek, třetí Svoboda.
Zlato si tentokrát odvezl Josef Švorc. „Ve finále jsem odstartoval na prvním místě a za mnou byl Tomáš Vejmola, který hodně tlačil, takže stačilo udělat jen malou chybu a vše by bylo jinak. Vedoucí pozici jsem si udržel až do cíle, i když to nebylo vůbec jednoduché. Děkuji všem za podporu a pořadatelům za krásné závody,“ vzkazuje Švorc.
Druhý skončil Tomáš Vejmola, třetí Ladislav Jiřička. „Po semifinále jsem ve finále startoval z druhé řady. Po povedeném startu jsem se dostal na čtvrtou pozici. Během závodu, po souboji s Viktorem Vítkem, jsem se dostal na třetí místo. Je to moje první bedna v této divizi, z umístění mám obrovskou radost i proto, že Nová Paka je moje nejoblíbenější trať. Chtěl bych poděkovat pořadatelům za úpravu trati a tátovi za přípravu kárta,“ říká Jiřička.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Na dalším republikovém závodě, tentokrát V Přerově o konkurenci v divizi Kartkross nebyla nouze. Sešlo se tentokrát 22 pilotů. Zlato a cenné body do tabulky si odvezl Stanislav Brousek, druhý skončil Josef Švorc, třetí Tomáš Vejmola.
V prvním měřáku vyhrál Filip Kratochvíl, druhý skončil Ladislav Jiřička, třetí Ondřej Hartych, čtvrtý Tomáš Vejmola, pátý Stanislav Brousek, šestý Karel Zbořil, sedmý Josef Švorc, osmý Tomáš Svoboda, devátý Lukáš Svoboda, desátý David Benda, jedenáctý Michal Cupák, dvanáctý Jiří Mára, třináctý Viktor Vítek, čtrnáctý Pavel Štajner, patnáctý Filip Jánoš, šestnáctý Václav Kostlivý, sedmnáctý Martin Marek, osmnáctý Matyáš Milata, devatenáctý Ladislav Markvart, dvacátý Matěj Novotný, jednadvacátá Klára Kalvodová, dvaadvacátá Veronika Bokůvková.
V druhém měřáku vyhrál Hartych, druhý skončil Brousek, třetí Jiřička, čtvrtý T. Svoboda, pátý L. Svoboda, šestý Vejmola, sedmý Kratochvíl, osmý Vítek, devátý Zbořil, desátý Štajner, jedenáctý Cupák, dvanáctý Švorc. “V Přerově jsme závody nezačali úplně dobře. První měřený trénink jsme jeli na mokru a druhý naopak na suchu a hodně se prášilo, takže se mi nepovedl naměřit dobrý čas,” přiznává Švorc. Třináctý skončil Mára, čtrnáctý Benda, patnáctý Jánoš, šestnáctý Milata, sedmnáctý Marek, osmnáctý Novotný, devatenáctý Kostlivý, dvacátý Markvart, jednadvacátá Kalvodová, dvaadvacátá Bokůvková.
První rundu vyhrál Švorc, druhý skončil Vejmola. “V rozjížďkách jsem se pokaždé potkal s Láďou Jiřičkou a Karlem Zbořilem, sice všem říkal, že je nováček, ale bylo vidět, že přerovskou trať má najetou skvěle. Ve všech jízdách jsem musel hodně bojovat o každou pozici a v součtu to nakonec bylo celkové druhé místo z rozjížděk,” vysvětluje Vejmola.
Třetí skončil T. Svoboda, čtvrtý Zbořil, pátý Brousek, šestý Svoboda, sedmý Vítek, osmý Jiřička, devátý Hartych, desátý Benda, jedenáctý Štajner, dvanáctý Marek, třináctý Mára, čtrnáctý Cupák, patnáctý Kostlivý, šestnáctý Jánoš, sedmnáctý Milata, osmnáctý Kratochvíl, devatenáctý Markvart, dvacátý Novotný, jednadvacátá Kalvodová, jednadvacátá Bokůvková.
Druhou rundu vyhrál Zbořil, druhý skončil Švorc, třetí Jiřička, čtvrtý Brousek. “Do Přerova jsem jel s velkými ambicemi po nezdařeném Poříčí, kde jsem ztratil celkovou první pozici v šampionátu. V Přerově byla skvěle připravená trať, na které se mi po celý víkend krom měřených tréninků jelo úžasně. Sobota nebyla podle mých představ a nejel jsem úplně, jak bych měl,” míní Brousek. Pátý skončil Vejmola, šestý Svoboda, sedmý Benda, osmý Hartych, devátý Vítek, desátý Kratochvíl, jedenáctý Marek, dvanáctý Milata, třináctý Jánoš, čtrnáctý Mára, patnáctý Cupák, šestnáctý Štajner, sedmnáctý Novotný, osmnáctý Kostlivý, devatenáctá Bokůvková, dvacátá Kalvodová, jednadvacátý Markvart, dvaadvacátý T. Svoboda.
Třetí rundu vyhrál Brousek, druhý skončil Vejmola, třetí Švorc, čtvrtý Zbořil, pátý Hartych, šestý Vítek, sedmý Kratochvíl, osmý Jiřička, devátý Mára, desátý Marek, jedenáctý Svoboda, dvanáctý Benda, třináctý Štajner, čtrnáctý Jánoš, patnáctý Kostlivý, šestnáctý Cupák, sedmnáctý Milata, osmnáctý Novotný, devatenáctá Kalvodová, dvacátý Markvart, jednadvacátá Bokůvková, dvaadvacátý T. Svoboda.
Semifinálovou jízdu v první skupině vyhrál L. Svoboda, druhý skončil Švorc, třetí Hartych, čtvrtý Zbořil, pátý Marek, šestý Benda, sedmý Svoboda T. Do finále se dále nedostali na osmém místě Kostlivý, devátý Štajner, desátý Cupák, jedenáctá Kalvodová.
V druhé skupině vyhrál Brousek, druhý skončil Jiřička, třetí Vejmola, čtvrtý Vítek, pátý Mára, šestý Kratochvíl, sedmý Jánoš. Do finále se dál nedostali somý Markvart, devátý MIlada, desátý Novotný, jedenáctá Bokůvková.
Finále rozhodlo o vítězi. Zlato si odvezl Brousek. “V neděli jsem byl celkem při chuti a podařilo se mi ovládnout semifinále a vybojoval poleposition na finále. Tam jsem odstartoval druhej, ale Svobodu jsem předjel a vedoucí pozici si udržel. Děkuji moc týmu za jejich práci a obětavost a taky své rodině,” vzkazuje Brousek.
Druhý skončil Švorc. “Do finále jsem odstartoval jako třetí a postupně jsem se probojoval na druhou pozici, snažil jsem se stíhat Standu Brouska, ale ten byl velice rychlý a i přes veškeré úsilí se mi to nepodařilo. Děkuji všem za podporu. A pořadatelům za krásné závody,” říká Švorc.
Třetí Vejmola. “Jako obvykle jsem v semifinále hodně chyboval a do finále jsem tak nastupoval až z druhé řady. Po startu jsem byl na páté pozici. Bojoval jsem s Ondrou Hartychem o čtvrtou, ale nakonec mi pomohla kolize Ondry a Lukáše, a podařilo se mi je předjet oba najednou. Třetí místo jsem pak hájil až do konce,” popsiuje Vejmola.
Hartych skončil čtvrtý, Vítek pátý, Zbořil šestý, Benda sedmý, Jánoš osmý, Svoboda devátý, Marek desátý, Mára jedenáctý, Svoboda T. dvanáctý, Jiřička třináctý, Kratochvíl čtrnáctý.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
V divizi Crosscar v Nyirádu soupeřilo děvětadvacet pilotů. Zlato si odvezl španělský pilot Ivan Pina Chinchilla, stříbro vybojoval Francouz David Meat a bronz získal německý jezdec Felix Buddelmeyer. Z našich se do finále probojovali pouze Jan Kuneš a Petr Doležal, kteří skončili v pořadí na šestém a sedmém místě. “Poprvé v Nyriadu, poprvé s novým autem a poprvé semifinále z první řady,” říká o závodu Adam Kotaška.
V prvním měřáku skončil Adam Kotaška pátý. “Po zkušenosti ze St. Georges, kde mi díky půjčenému autu opět byly otevřeny dveře závodění, jsme se rozhodli po třech letech trápení vyměnit auto. Hned v úterý po závodech ve Francii přišla nabídka z továrny Lifelive, která nešla odmítnout. Díky podpoře a pomoci několika lidí, včetně Honzy Kuneše a Dominika Prokopa, kteří převzali zastoupení tohoto belgického výrobce pro Českou republiku, mi v Belgii postavili kompletně připravené auto za 10 dní. Byla to tedy jasná volba, do které jsme šli – a byla to ta nejlepší, jakou jsem mohl udělat,” říká Kotaška.
Jan Kuneš skončil desátý. “Po měřených trénincích jsme byli uprostřed pole a věděli jsme, co máme na autě změnit,” míní Kuneš. Petr Doležal devatenáctý, Tomáš Sulek čtyřiadvacátý. V druhém měřáku třetí skončil Doležal, osmý Sulek, dvanáctý Kotaška.Jednadvacátý Kuneš.
V první rundě osmý skončil Doležal, devátý Kotaška, dvanáctý Kuneš. Sulek nedojel.
V druhé rundě Kotaška dojel čtvrtý, Doležal osmý, Sulek desátý, Kuneš třináctý.
Ve třetí rundě Kotaška skončil šestý. “Po obou měřácích jsem do první rozjížďky pak nastupoval z osmého místa. Rozjížďky se vyvíjely ještě lépe – třetí místo v první rundě a druhého místa ve druhé a třetí rozjížďce. Po rozjížďkách jsem byl celkově pátý, což mi zajistilo start z první řady v semifinále,” vysvětluje Kotaška. Doležal osmý, Kuneš devátý, Sulek dvaadvacátý.
“V rozjížďce se mi povedlo po startu dostat na třetí místo. Ale v předposledním kole se mi přes jednu díru zlomila těhlice, takže jsem nedojel. To už jsem házel flintu do žita, protože jsem měl do druhé startovat z poslední řady. Ale ve druhé se mi z posledního místa dojet na čtvrtém, tak jsem si říkal, že jsme zpět ve hře. No ale to bych nebyl já, aby se něco zase neposralo. Takže ve třetí rozjížďce mi zase na stejném místě upadla těhlice a já jsem sice po třech kolech dojel do cíle, ale na posledním místě. To znamenalo, že do semifinále jsem se nedostal,” vysvětluje Sulek.
V semifinálové jízdě v první skupině Kuneš skončil třetí. “Do semifinále jsme nastupovali z třetí řady. To už mi sedlo a bojoval jsem jako tygr. Káplo z toho třetí místo,” dodává Kuneš. Kotaška skončil desátý.
“Bohužel semifinále opět ukázalo, že když se vše daří, přijde zvrat. Ve třetím kole, ze třetího místa, se na trati objevil kamínek, který přesně zapadl mezi přední disk a brzdič, zablokoval levé přední kolo a znemožnil mi pokračovat v jízdě. Po dvou zatáčkách jsem musel odstoupit, protože s tím už nešlo jet, natož zatáčet.Ačkoliv to nebyl vysněný závěr závodů, tento závod mi ukázal, že na to stále mám. Díky mému týmu, mechanikovi a pomoci a podpoře přítelkyně celý závod probíhal k mé největší spokojenosti a to pro mě v tomto závodě bylo to nejdůležitější a dodalo mi to naději a sílu se opět vrhnout do závodění na 100 procent, jako dřív,” míní Kotaška.
V druhé skupině Doležal dojel druhý. “Bohužel, ve všech rozjížďkách se mi nedařilo dostat výš než na třetí místo – vždy tomu chyběl kousek štěstí, nebo mě zbrzdil technický problém. V semifinále jsem se rozhodl riskovat a šel jsem do toho naplno. Podařilo se mi udržet druhou pozici až do cíle, což bylo povzbuzením před finále,” říká Doležal. Sulek se do semifinále nedostal.
Do finále se probojoval pouze Kuneš a Doležal, kteří skončili na šestém a sedmém místě. “Finále bylo hodně dobrý, škoda té první zatáčky, že se přede mnou přetočili, jinak si myslím, že bychom možná i mohli bojovat o bednu,” míní Kuneš.
“Finálová jízda však přinesla smolný obrat. Na nakropené trati bylo třeba rychle volit mezi průjezdem vnitřkem či vnějškem zatáček a já se nerozhodoval dobře. Vše završil nečekaný útok italského jezdce, který mě vystrčil mimo stopu. Výsledkem bylo sedmé místo v cíli a lehké zklamání, protože potenciál na lepší umístění tam rozhodně byl,” uzavírá Doležal.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Do divize Kartkross nastoupilo 24 jezdců. Zlato si z republikového závodu odvezl Josef Švorc. Druhý skončil Lukáš Svoboda a třetí Tomáš Svoboda.
V prvním měřáku vyhrál Lukáš Svoboda, druhý skončil Tomáš Svoboda, třetí Hartych Ondřej, čtvrtý Stanislav Brousek, pátý Josef Švorc, šestý Tomáš Vejmola, sedmý Ladislav Jiřička, devátý Viktor Vítek, desátý David Benda, jedenáctý Filip Kratochvíl, třináctý Filip Jánoš, čtrnáctý Martin Marek, patnáctý Michael Blažek, šestnáctý Jiří Lasovský, sedmnáctý Matěj Novotný, osmnáctý Patrik Bíma, dvacátý Michal Cupák, jednadvacátý Ladislav Markvart, dvaadvacátý Kateřina Kalvodová, třiadvacátá Veronika Bokůvková. Jan Roubíček neodstartoval.
V druhém měřáku vyhrál Brousek, druhý skončil Hartych, třetí Vejmola, čtvrtý Vítek, pátý Svoboda T. “Závod v Poříčí byl velmi náročný. Od prvního měřáku mě dřelo druhé místo, ačkoli to je super umístění, tak jsem se celý víkend necítil stoprocentní,” říká Svoboda. Šestý skončil Svoboda L., sedmý Roubíček, devátý Blažek, desátý Jánoš, jedenáctý Jiřička, dvanáctý Kratochvíl, třináctý Benda, patnáctý Marek, šestnáctý Lasovský, osmnáctý Bíma, devatenáctý Novotný, dvacátý Cupák, jednadvacátý Markvart, dvaadvacátý Kalvodová, třiadvacátá Bokůvková.
Švorc měřák nedojel. “Do Poříčí sem se těšil jako každý rok. Poříčskou trať mám rád už od mala a vždy se tam rád vracím. V měřených trénincích jsme se udrželi na pátém místě což znamenalo první řadu,” vysvětluje Švorc.
První rundu vyhrál Vejmola, druhý skončil Jiřička, třetí Svoboda L., čtvrtý Svoboda T. “V první rundě jsem bojoval s Pepčou Švorcem, který se nakonec dostal přede mě a během našeho souboje se před nás dostal profesorsky Láďa Jiřička, a i když jsem byl později schopen předjet Pepu, potom, co udělal defekt, tak Láďu jsem nestihl dohonit,” dodává Svoboda. Pátý Hartych, šestý Brousek, osmý Roubíček, desátý Marek, jedenáctý Lasovský, dvanáctý Markvart, třináctý Kratochvíl, patnáctý Bíma, šestnáctý Cupák, sedmnáctý Jánoš, osmnáctý Novotný, devatenáctý Švorc, dvacátá Bokůvková, jednadvacátá Kalvodová, dvaadvacátý Vítek, třiadvacátý Benda, čtyřiadvacátý Blažek.
Druhou rundu vyhrál Svoboda L., druhý skončil Vejmola, třetí Hartych, čtvrtý Brousek, pátý Svoboda T., šestý Jiřička, osmý Roubíček, desátý Švorc, jedenáctý Jánoš, dvanáctý Novotný, třináctý Vítek, čtrnáctý Bíma, patnáctý Lasovský, šestnáctý Marek, sedmnáctý Merkvart, osmnáctý Benda, devatenáctý Kratochvíl, jednadvacátá Kalvodová dvaadvacátý Cupák, třiadvacátá Bokůvková, čtyřiadvacátý Blažek.
Třetí rundu vyhrál Brousek, druhý skončil Hartych, třetí Vejmola, čtvrtý Svoboda L., pátý Jiřička, šestý Roubíček, sedmý Švorc, devátý Jánoš, desátý Vítek, jedenáctý Benda, čtrnáctý Lasovský, patnáctý Bíma, šestnáctý Kratochvíl, sedmnáctý Novotný, osmnáctý Markvart, devatenáctý Marek, dvacátá Kalvodová, jednadvacátá Bokůvková, dvaadvacátý Cupák, třiadvacátý Svoboda, čtyřiadvacátý Blažek.
V semifinále ve skupině A vyhrál Švorc. “V rozjížďkách jsem měl hodně defektů což nám nehrálo moc do karet. V neděli se mi podařilo v semifinále perfektně odstartovat a dostat se do čela a vyhrát,” dodává Švorc. Druhý skončil Hartych, třetí Vejmola, čtvrtý Roubíček, pátý Marek, šestý Benda, sedmý Cupák. Dále nepostoupil do finále na osmém místě Bíma, desátá Bokůvková, jedenáctý Jiřička.
Ve skupině B vyhrál Svoboda L., druhý Svoboda T. “V semifinále jsme vedli se Standou Brouskem, Lukim Svobodou a Viktorem Vítkem krásný souboj, ze kterého jsem vyšel na druhém místě,” komentuje Svoboda. třetí Vítek, pátý Kratochvíl, šestý Jánoš, sedmý Lasovský. Dále do finále nepostoupil osmý Novotný, devátý Brousek, desátá Kalvodová, jedenáctý Markvart, dvanáctý Blažek.
Finále mělo opakovaný start. Zlato si z republikového závodu odvezl Švorc. “Na finále vydatně zapršelo a z finálové jízdy se stal menší boj o přežití. Mokrá trať mi sedla a hodně mě to bavilo, rychle jsem si vytvořil velký náskok, bohužel finále bylo zastavené. Do opakované jízdy se mi podařilo znovu odstartovat jako první a udržet vedoucí pozici až do cíle. Děkuji všem, kteří mi pomáhali a podporovali, také děkujeme AMK Poříčí za krásné závody,” míní Švorc.
Druhý skončil Svoboda L., třetí Svoboda T. “Finále se jelo na dvakrát. První finále bylo v totálním bahně, a i když to bylo obtížné, tak jsem si to užíval, ale pak jsem udělal chybu, která mě stála druhé místo. Hodně jsem se propadl a pak mě docela zachránila červená vlajka.
V druhém finále jsem měl absolutně mizerný start a propadl se skoro až do třetí řady, ale nějakým způsobem jsem se dostal po první zatáčce na třetí místo, a tak to zůstalo až do konce. Bereme hezké body a budeme se těšit na další závody v Přerově. Děkuju všem co fandili a vidíme se,” uzavírá Svoboda. Hartych skončil čtvrtý, Vejmola pátý, Jánoš šestý, Kratochvíl sedmý, Vítek devátý, Lasovský desátý, Cupák jedenáctý, Benda dvanáctý, Marek třináctý, Roubíček čtrnáctý.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
V divizi Cross Car nikdo z našich pilotů nevybojoval umístění na stupních vítězů. Zlato si odvezl francouzský jezdec David Meat, stříbro jeho kolega Valentin Comte. Bronz přijal Španěl Miguel Gayoso Vazquez. Co se týče našich jezdců, Lukáš Svoboda vybojoval šesté místo, Petr Doležal sedmé, Jan Kuneš šestnácté a Adam Kotaška pětatřicáté.
V prvním měřáku se až na dvanáctém místě umístil Svoboda, osmnáctý skončil Kuneš, čtyřiatřicátý Kotaška, šestatřicátý Doležal. V druhém měřáku devátý skončil Doležal, Svoboda šestnáctý. “Na svou premiéru do francie jsem se moc těšil. Trať jsem znal jen z videí a moc se mi líbila. Výsledek měřáku nebyl špatný na to, že jsem se stále učil trať,” vysvětluje Svoboda. Kotaška dvacátý, Kuneš osmatřicátý.
V první rundě na patnáctém místě dojel Doležal, šestnáctý skončil Svoboda, sedmnáctý Kuneš, třiatřicátý Kotaška. V druhé rundě Svoboda dojel devátý, Doležal desátý, Kuneš třináctý. Kotaška rundu nedojel. Ve třetí rundě Kuneš skončil desátý, Doležal šestnáctý.
“Jedenácté místo z jednaačtyřiceti závodníků v kvalifikaci na první pohled vypadalo na dobrou výchozí pozici do závodního víkendu. Bohužel na mě vyšla rozjížďka na nakropené trati a proti velmi silným soupeřům. Díky pomalému času z první rundy jsme jeli poslední skupinu ve druhé rozjížďce, kdy nejvíce pršelo. Ve třetí rozjížďce jsem navíc na rozbité trati roztrhl pneumatiku,” popisuje Doležal.
Kotaška skončil třiadvacátý. “Závod v st Georges byl pro mne takovým trošku novým začátkem. Po třech letech trápení s mým autem jsem využil příležitosti pár komplikací s odjezdem na takto vzdálený závod a zapůjčil si na vyzkoušení stroj belgického výrobce lifelive. A ejhle, ono to najednou šlo. První kola s jiným autem i jiným motorem přinesly 6. čas ve warmupu, a to byla pro mě jasná známka že tohle by mohlo být něco jiného než na co jsem zvyklý.
A ono taky bylo, najednou jsem mohl závodit, věděl jsem že když si dobře projedu zatáčku mohu získat i náskok a nebo jen rychlost na předjetí soupeřů a konečně jsem se jen netáhl za ostatní a čekal kdo kde odpadne abych se posunul na lepší pozici,” vysvětluje Kotaška. Svoboda rundu nedojel do cíle.
V semifinále v první skupině Kuneš skončil osmý. V druhé skupině Svoboda dojel třetí, Doležal pátý. Kotaška se do semifinále nedostal. Ve finále nikdo z našich pilotů neskončil na bedně, i přes to Svoboda vybojoval šesté místo. “Finále bylo neskutečně těžký ale hrozně jsem si to užil. Chtěl bych moc poděkovat všem za podporu,” říká Svoboda.
Za ním hned skončil Doležal na sedmé pozici. “Do finálové jízdy jsem startoval z úplně posledního místa, tedy takzvaně "z lesa'". Trať byla rozbitá a předjíždět se moc nedalo, ale po chybách soupeřů z toho nakonec klaplo solidní sedmé místo a pár cenných bodů do šampionátu,” dodává Doležal.
Kuneš si ze závodu odvezl šestnácté místo a Kotaška pětatřicáté. “Samozřejmě ale takové závodění pro mne bylo po třech letech trošku nové, a tak jsem občas byl zbytečně rychlý, nebo se cpal kam jsem úplně neměl, a většinu jízd si tak nějak pokazil a nedostal se tak ani do semifinále.
Myslím však že je to pro mne velká naděje že bych na to ještě stále mohl mít, a že jiné auto by právě mohlo být krok správným směrem,” vysvětluje Kotaška.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
V divizi Cross Car letos na evropském mistrovství v Nové Pace soutěžilo 46 pilotů. Z našich reprezentantů ale nikdo bohužel neobsadil stupně vítězů. Česká vlajka vlála až na jedenáctém místě, kde se umístil Petr Doležal. “Do Paky jsem se těšil, protože trať dobře znám. To k úspěchu nakonec nestačilo, protože soupeři oproti minulým rokům velmi zrychlili,” říká Doležal.
V prvním měřeném tréninku se Lukáš Svoboda dostal na šesté místo. Petr Doležal skončil desátý, Tomáš Svoboda dvacátý, Adam Kotaška třiadvacátý, Tomáš Sulek sedmadvacátý, Jan Kuneš jednatřicátý.
V druhém měřáku L. Svoboda spadl na třináctou pozici, ale z našich pilotů dojel nejlépe. T. Svoboda skončil patnáctý. “Nová Paka byl krásný závod. Byly zde velmi náročné podmínky, ale to si myslím k tomu patří, přece jen jezdíme autocross, ne plochou dráhu. V trénincích jsem se ještě sžíval s autem, takže jsem byl celkově osmnáctý, ale rozhodně jsem se chtěl prokousat výš,” míní T. Svoboda. Sulek osmnáctý, Doležal čtyřiadvacátý, Kuneš třicátý, Kotaška třiatřicátý.
V první rundě skončil Doležal sedmý, T. Svoboda desátý, Sulek sedmnáctý, Kotaška pětatřicátý. L. Svoboda a Kuneš byli z rundy diskvalifikováni. “Tréninky se mi celkem povedly. První rozjížďku jsem vyhrál a zajel v ní nejrychlejší čas. Bohužel jsem z ní byl diskvalifikovaný za vysoký tlak paliva,” vysvětluje Svoboda.
V druhé rundě se T. Svoboda probojoval na čtvrtou pozici. Doležal skončil šestnáctý, Kuneš dvacátý, Kotaška pětatřicátý, Sulek šestatřicátý. “V první jízdě se mi povedlo zajet čtvrté místo. V druhé jsem odstartoval a jezdil jsem až do předposledního kola na pátém místě. Ale pak se mi seknul spojkový pedál a než jsem ho vykopnul nazpátek, tak jsem byl na posledním místě,” přiznává Sulek. L. Svoboda rundu nedojel.
Ve třetí rundě T. Svoboda skončil sedmý, L. Svoboda osmý. “Druhou rozjížďku jsem dojel po tom, co jsem trefil velkou díru a urval jsem kolo. Už jsem věděl, že nemám šanci na semifinále. I tak jsem si jel užít třetí rozjížďku, kterou jsem po startu z posledního místa dojel druhý. Bohužel to stačilo až na 40. místo,” komentuje Svoboda.
Kuneš skončil třiadvacátý, Doležal pětadvacátý. “První rozjížďka dopadla dobře, ale hned ve druhé se mi na startu samovolně rozjelo auto a to znamenalo ulitý start a pět sekund navíc. Od té doby se nás držela smůla a i přes veškeré úsilí celého týmu nám chyběla jedna pozice pro vstup do finále,” vysvětluje Doležal.
Kotaška závod nedojel a Sulek byl z rundy diskvalifikován. “Na paku jsem se moc těšil. Jednak je to moje skoro domácí trať a druhak evropu na pace vnímám už skoro jako takový "legendární" závod. Už od mala jsem se sem jezdil dívat na závody a letos se poprvé povedlo, že jsem tady mohl i závodit. A o to víc mě mrzí, jak pro nás závody dopadly,” přiznává Sulek.
Do semifinále se dostal pouze Doležal a T. Svoboda. Doležal ve své skupině skončil šestý. “Jedenácté místo ze 46 jezdců nezní úplně špatně, ale nejet finále vždy zabolí. Ještě, když je to domácí závod. Díky všem fanouškům, kteří nás přišli podpořit,” dodává Doležal. Svoboda ve své skupině sedmý.
“Do semifinále jsem nastupoval jako třetí z první řady. Po startu se mi povedlo se dostat na druhé místo mezi Chinchilu a Comteho, ale bohužel po pár zatáčkách mi začala odcházet převodovka, a i když jsem byl po velké ztrátě schopen se dostat zpátky na páté místo, po kontaktu už auto jelo jen na jeden kvalt a s tím už moc vymyslet nešlo. Finále tak zůstalo zase jen v mých snech. Nakonec jsem byl 13 ze 47 jezdců a už to bereme jako úspěch,” vysvětluje Svoboda. Na finále to však ani jednomu z nich nedalo a závěrečný závod se tak obešel bez české reprezentace. I přes to si piloti vezou další body do tabulky.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Nová Paka, město v Královéhradeckém kraji, je známé svou významnou autocrossovou tradicí a tratí, která pravidelně hostí podniky Mistrovství Evropy v autocrossu. Tato prestižní trať přitahuje nejlepší evropské jezdce a tisíce fanoušků díky své technické náročnosti a skvělé atmosféře. Autoklub Nová Paka je jedním z nejstarších a nejaktivnějších klubů v České republice a již tento víkend jí čeká vrcholný podnik sezony.
Ze soboty na neděli přišel velký déšť, který poračoval do dopoledních hodin.
Fotogalerie ze soboty od Davida Jeřábka je zde:
Oficiální stránky autoklubu Nová Paka:
Výsledky najdete zde:
https://www.chronomoto.com/fiaautocross/
Live výsledky najdete zde:
https://live.chronomoto.com/ax/
Online přenos - placený stream (semifinále a finále) v akční ceně 129,- Kč (159 Kč)
https://sportlive24.tv/product/Op5mBYgIf5fbfqH8vMm1sw
Krátký reel z pátečního dne:
Sobota 6. července 2024
08:45 volný trénink
10:25 první měřený trénink
13:40 druhý měřený trénink
16:15 první rozjížďka
18:45 druhá rozjížďka (pouze TAX)
Neděle 7. července 2024
08:00 druhá rozjížďka
10:15 třetí rozjížďka
12:40 prezentace jezdců
13:30 semifinále a finále
Parkovné = 100 Kč / 5 €
Program = 100 Kč / 5 €
Kemp
Dospělí 1300 Kč / 60 € osoba včetně víkendové vstupenky a vstupenky do depa
Děti do výšky 150 cm = zdarma
Sobota
Dospělí 300 Kč / 15 €
Děti do výšky 150 cm = zdarma
Neděle
Dospělí 500 Kč / 25 €
Děti do výšky 150 cm = zdarma
Víkendová vstupenka
Dospělí 700 Kč / 35 €
Děti do výšky 150 cm = zdarma
Depo
Dospělí 200 Kč / 10 €
Děti do výšky 150 cm = zdarma
Další evropský závod tentokrát v Německu přinesl v divizi Cross Cart super podívanou. Do Matschenbergu přijelo neuvěřitelných 39 jezdců. Vlivem obrovské konkurence se nikdo z našich reprezentantů nedostal na stupně vítězů, natož do finále. I přes to poslední přeživší v semifinále Adam Kotaška bojoval do poslední chvíle. První místo si ze závodu odvezl francouzský pilot Olivier Barré, druhý skončil Francouz David Meat, bronz si vydobyl Ivan Piňa Chinchilla.
“Před závody v Matschenbergu jsem na samotnou trať slyšel od hodně lidí spoustu pomluv a říkali, že to je jedna z nejhorších tratí v Evropě. Já jsem sice v Matschenbergu byl tak pět let nazpátek se koukat, ale moc jsem si ji nepamatoval. Takže na závody jsem jel plný očekávání, kam že to vlastně přijedeme,” vysvětluje Tomáš Sulek.
“Do německého Matschenbergu jsem se moc těšil, protože jsem si trať oblíbil, když jsme zde byli poprvé na českém mistráku 2022. Volba evropského auta pro mě byla jasná - opět Will’oz od týmu LR motors. Stejně jako v Přerově. Bohužel jsme nestihli žádný trénink před Německem a já v autě poprvé seděl až ve warm upu,” míní Lukáš Svoboda. V prvních měřených trénincích se až na desátém místě umístil Petr Doležal. Šestnáctý skončil Lukáš Svoboda, sedmadvacátý Tomáš Sulek, devětadvacátý Adam Kotaška. “Tak hned první rozjížďka vše otočila, mně se ze zadních řad povedl dojet na čtvrtém místě,” dodává Kotaška.
V druhém měřeném tréninku se na devátém místě umístil Doležal, šestnáctý skončil Sulek, sedmnáctý Svoboda, šestatřicátý Kotaška. “Matschenberg byl pro mě trošku závodem naděje. Ač nezačal vůbec dobře spadlým řetězem ihned ve warm upu, a časy v tréninku se mi taky zrovna nepovedlo zajet,” komentuje Kotaška.
V opakované první rundě jedenáctý skončil Doležal, šestnáctý Kotaška, jednadvacátý Sulek. Svoboda závod nedojel. “Postupně jsem se zlepšoval a první velký zádrhel přišel v první rozjížďce, kdy mě soupeř poslal doslova do lesa. Opakovanou jízdu jsme bohužel kvůli dlouhé technické kontrole nestihli,” konstatuje Svoboda.
V druhé rundě jedenáctý skončil Kotaška, třiadvacátý Sulek. “V trénincích se mi sice povedl zajet nějaký devatenáctý čas, což mi dalo na druhou řadu do rundy, ale hnedka v první jízdě jsem takovou hloupou chybou přišel o páté místo, což mě odsunulo do třetí řady. V druhé jízdě jsem po mačkanici po startu odjel na sedmém místě a tak jsem i dojel,” říká Sulek. Doležal se Svobodou závod nedojeli.
Ve třetí rundě osmý skončil Kotaška ,dvanáctý Svoboda. “Druhou rozjížďku jsem po své chybě nedojel. Věděli jsme, že se do semifinále už nedostanu, ale v třetí rozjížďce jsem se pokusil zabojovat a dojel třetí. Celkově mám čtyřiatřicáté místo, což není dobrý výsledek, ale už teď mám hlavu vzhůru a těším se do Nové Paky,” míní Svoboda. Šestadvacátý skončil Sulek.
Do semifinále postoupil pouze Kotaška. Ve své skupině vybojoval osmé místo, na finále to však nestačilo. “Už jsem věřil tomu, že by to finále mohlo vyjít, neboť z druhé řady bylo reálné dojet do pátého místa, bohužel však auto asi znervoznilo a do finále nechtělo, a přestalo dostatečně dobíjet a já tak ztratil tlak paliva a tím i lehce výkon. Kvůli tomu jsem se bohužel udržet nedokázal,” uzavírá Kotaška. Na bendě tak tentokrát z divize Cross Cart nestál nikdo.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Evropský závod ve Vilkyciai přinesl v divizi Cross Cart alespoň pro jednoho našeho jezdce ovoce. Stupně vítězů totiž na třetím místě ovládl Petr Doležal. První skončil Francouz David Meat, druhý dojel španělský pilot Miguel Gayoso Vazquez. Adam Kotaška a Tomáš Sulek se neprobojovali do finále.
“Ze závodu odjíždíme s vědomím toho, že jestli chceme se zdejší konkurencí držet krok, musíme dál pracovat jak na technice, tak především já sám na sobě po jezdecké stránce,” hodnotí Sulek.
V prvním měřeném tréninku na pátém místě skončil Doležal, jednadvacátý Kotaška a pětadvacátý Sulek. “Druhý závod letošní sezóny se nenesl o moc v lepší náladě, než ten předchozí. Během týdne jsme zjistili, jak moc je auto pochroumané, tak jsme v kempových podmínkách porovnali, co se dalo, ale ideální to nebylo. Celý závod jsme ale úplně nevěděli, co se děje, na soupeře jsem totiž téměř neměl. Technicky se auto zdálo, že funguje, na trati jsem taky žádné zásadní chyby nedělal, ale na soupeře jsem zkrátka vůbec neměl. Jak kdyby chyběl výkon, v zatáčkách jsem s nimi bojoval, ale přišla rovina a najednou jsem se jich nemohl udržet. A takových rovin je zrovna ve Vilkyciai asi osmdesát procent celé tratě,” vysvětluje Kotaška.
Po druhém měřáku Doležal klesl až na devátou pozici. Sulek skončil dvacátý, Kotaška dvaadvacátý. “Vilkyciai byla pro mě, stejně jako většina evropských tratí, úplně nová. A za ty tři závody, co jsem na nových evropských tratích odjel, jsem si sám na sobě všiml, že mi hold trochu trvá, než si na ni zvyknu. Vilkyciai nebyla výjimka, první trénink byl vyloženě katastrofa. V druhém se mi pak povedl zajet už alespoň trochu použitelný čas,” přiznává Sulek.
V první rundě se Doležal z našich pilotů držel opět v tabulce nejvýše. Dojel na osmém místě, Sulek na dvacátém místě a Kotaška na dvaadvacátém místě. V druhé rundě se Doležal posunul na šesté místo, Sulek na třinácté a Kotaška na devatenácté. Po třetí rundě Doležal po sečtení bodů v tabulce získal páté místo. “Do Vilkyciai jsme se přesunuli z nedalekého kempu, kde jsme s ostatními českými týmy strávili krásný týden. Mile nás překvapilo hezky upravené zázemí, trať i depo. Tento okruh je o dlouhé rovince a pár zatáčkách mezi svodidly, proto bylo cílem se dostat do finále a nějak přežít.
První rozjížďka dala až třetí místo, ale už v druhé rundě jsme se dokázali posunout výše a třetí dokonce vyhrát. Tato trať byla především o startu, což nám nakonec pomohlo k úspěchu. V semifinále jsme si sice vybojovali pozici v první řadě, ale byla bohužel horší než pozice v řadě druhé. Třetí místo v cíli semifinále bylo mým maximem,” říká Doležal. Sulek vydobyl osmnácté a Kotaška dvacáté. “Během závodu se zjistil možný problém s brzdou, která lehce přibržďovala, neboť po vyřešení tohoto problému se zdál rozdíl ve výkonu o něco lepší,” vysvětluje Kotaška.
V semifinále v první skupině na třetím místě skončil Doležal. V druhé skupině vyjížděli Sulek a Kotaška, kteří pod šachovnicovou vlajkou projeli v pořadí devátý a desátý. “Bohužel v semifinále se z vyřešené drobnosti stal problém, a po startu se mi úplně zasekla právě tak problémová brzda, a s tím se už nedalo závodit, ba naopak dle slov přihlížejících za mou celou jízdu hořel zelený plamen, a to že mě po cíli zastavovali traťáci s hasičákem v ruce, tomu bylo jen důkazem,” dodává Kotaška.
Ve finále tak soutěžil jen Doležal a z evropského závodu ve Vilkyciai si odvezl bronz. “Ve finále nám patřila druhá řada a díky dobrému startu a nepozornosti ostatních jsem proklouzl na bronzovou příčku. Následovalo nekonečných sedm kol s jasným cílem: udržet za sebou mistra Evropy Ivana Piňu. S vypětím všech sil se to podařilo a já tomu v cíli ani nemohl uvěřit. Obrovská radost a překvapení. Děkuji celému týmu a všem, co nám drželi palce. Stále nás čeká hodně práce, protože na špičku ztrácíme opravdu hodně,” dodává Doležal.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Necelý měsíc zbývá do startu pátého letošního závodu Mistrovství Evropy v autokrosu a pozitivní informace z organizačního výboru říká, že se již přihlásilo více jak 120 jezdců v pěti vypsaných kategoriích.
Nejvíce mezi „kárty“, pětatřicet, v čele s Meatem, Mercierem a Doležalem. Ale také v divizi Buggy 1600 zaslalo přihlášku více jak třicet jezdců. Novotný, Wibbeler, Laubach, Pytloun, Florian, to je jen „vzorek“ ze seznamu přihlášených. Šestadvacet závodníků hlásí kategorie nejsilnějších speciálů Super Buggy – Nikodém, Antony, Jordák, Hošek, Boele, Theuil, Callaghan.
A třináctka mladých jezdců bude závodit o body v Junior Buggy. Boj o přední příčky svedou Ottink, Pytlounová, Svobodová, Kolomý. V kategorii vzkříšené divize Touring Autocross projevilo zájem o start ve Štikovské rokli dvacet jezdců. Dlesk, Červený, Musil, Bret, Šimurda jsou rozhodně zárukou kvalitních sportovních výkonů.
Stále se ještě nejedná o konečná čísla, neboť uzávěrka přihlášek ještě neskončila. Ale vzhledem k velkému počtu přihlášených se dolaďuje časový harmonogram. Pořadatelé z Autoklubu Nová Paka připravují opět obsáhlý a celobarevný program, v němž se kromě současných jezdců bude vzpomínat na legendy Jaroslava Mahra, Karla Wöbera, Johny Hakwoorta nebo novopackou ikonu Antonína Vitvara.
Součástí dvoudenních závodů bude i autogramiáda současných a bývalých závodníků. Neměl by zde chybět zmíněný Hakwoort nebo Bohumil Křesťan. I to je jeden z důvodů, proč se vyplatí novopackých autokrosových závodů ve dnech 6. - 7. července zúčastnit.
Pavel Vydra
tisková zpráva
Na závodu v lotyšské Bausce se v divizi Cross Car do finále probojoval pouze Petr Doležal a skončil na sedmém místě. Stupně vítězů ovládli Francouz David Meat, druhý skončil španělský jezdec Miguel Gayoso Vazquez a bronz si odvezl Ivan Piňa Chinchilla. Další dva čeští reprezentanti Tomáš Sulek a Adam Kotaška se neprobojovali ani do semifinále.
“Bauska je dost rychlá trať a to mě moc baví. Celkově i okolí organizace a všechno se mi líbilo, bohužel tenhle dobrý pocit mi zkazila smůla která nás těmito závody provázela,” komentuje závody Sulek. Kvůli počasí byla první rozjížďka odložena.
Do Bausky přijelo bojovat o další body do tabulky evropského závodu sedmadvacet jezdců. České tříčlenné zastoupení bojovalo do posledních chvil. Hned první měřák organizátoři kvůli počasí zastavili a znovu se jelo ve večerních hodinách. Na druhý pokus tak pilot Sulek skončil čtrnáctý, Doležal třiadvacátý. Kotaška závod nedojel.
“I když jsme před závodem stihli testování, stejně se nám po rozborce auta přes zimu nevyhnulo pár problémů, a tak se mi hned v prvním tréninku utrhaly šrouby na zadním pohonu a já tak nedojel ani jedno kolo,” vysvětluje Kotaška.
V druhém měřáku se Doležal dostal na čtvrté místo.Kotaška skončil patnáctý a Sulek sedmadvacátý. Po sečtení bodů z obou tréninků Doležal zůstal na čtvrtém místě, Sulek skončil dvacátý a Kotaška třiadvacátý.
První rozjížďky se musely opakovat, na druhý pokus se Doležal probojoval na třetí pozici. Sulek a Kotaška tento závod nedojeli. “Druhý pokus proběhl asi o tři hodiny později a pro mě a vlastně i pro většinu startovního pole skončil hned v první zatáčce, jelikož se tam někdo přetočil tak šikovně, že ostatní zůstali zaseknutí v něm. A jelikož v té jízdě už nezbyl nikdo, kdo by mohl závodit, tak byla zastavena. Po tomto kontaktu jsme měli na jedné těhlici ohnutou páku řízení, což jsme stihli před opakovanou jízdou opravit, ale na druhé těhlici byl nejspíš naprasknutý čep, čehož jsme si nevšimli. A na to jsem v opakované jízdě doplatil, protože po druhé zatáčce na skoku ze třetího místa upadnul,” říká Sulek.
Po druhé rundě se Doležal dostal na druhé místo, Sulek s Kotaškou se drželi v zadu, na třiadvacáté a čtyřiadvacáté pozici.
Po třetí rozjížďce Doležal obhájil, že by rád dostal stříbro, Kotaška skončil pětadvacátý, Sulek sedmadvacátý. Nedostali se tak do semifinále. “Jestli jsem chtěl postoupit do semifinále, tak jsem ve třetí rundě musel dojet nejhůř na čtvrtém místě. Což se i začalo dařit. Povedlo se mi dobře odstartovat a hned jsem se po venku dostal na čtvrté místo.
Tam jsem jezdil až do třetího kola, ale pak se za druhým skokem přetočil a vyboural klučina a jelikož nestihli ani začít mávat žlutými vlajkami, tak jsem přijel za horizont a tam najednou stálo auto. V té rychlosti už jsem nebyl schopen zareagovat, takže jsem do něj nabořil. Po téhle ráně jsme na opakovanou jízdu v žádném případě nebyli za deset minut připraveni. Takže jsme dál v závodu pokračovat nemohli,” vysvětluje Sulek.
Podobně svůj výkon popisuje Kotaška. “V první rozjížďce se mi nepovedlo vyhnout louži ihned po startu, a tak jsem pak s vodou v brýlích trefil auto, které se přetočilo a utrhl si kolo, a později jsem zjistil, že jsem si poškodil celé uložení přední nápravy. Zbytek závodu už se mi nepovedlo probojovat na žádné lepší pozice, a tak jsem se nekvalifikoval ani do semifinále,” říká pilot.
V semifinále pak už bojoval pouze Doležal a skončil třetí. Ve finále získal dobrou startovací pozici, ale nakonec dojel na sedmém místě.
“Ve finále byl start opět skvělý a dokonce jsem byl chvíli třetí. Bohužel jsem neměl rychlost a nedokázal si pohlídat jezdce, kteří na mě útočili ze všech stran a popravdě se se mnou vůbec nemazali. V cíli jsem měl až sedmé místo a já budu muset zapracovat na koncovkách závodních víkendů,” hodnotí Doležal. Kotaška tak v tabulce zůstal pětadvacátý a Sulek sedmadvacátý.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
V divizi Kartkross bylo na prvním republikovém závodu na startu celkem 23 aut. Jezdci si pomyslné stupně vítězů střídali do samotného finále.
V prvním měřeném tréninku se na horních příčkách drželi jezdci Stanislav Brousek, Lukáš Svoboda a Ondřej Hartych, v tom druhém si závodníci místa trochu prostřídali. První byl opět Brousek, na druhém místě skončil Josef Švorc a za ním Ondřej Hartych. Svoboda v tréninku dokonce nic nenaměřil kvůli technické závadě. "Na tento domácí závod jsem se moc těšil, protože organizátoři zamakali na trati a úplně změnili její povrch. To jsem ale netušil, co mě čeká," přiznává Svoboda.
Odražená pneumatika
Po první rozjížďce divizi zavládl Švorc, za ním Svoboda a třetí skončil jezdec Jan Roubíček. Po druhé rundě se zpět na první místo vrátil Brousek, za ním se na druhé pozici ohřál jezdec Jiří Mára a třetí skončil Michael Blažek. Svoboda kvůli problémům na trati dojel jako poslední. "Hned v prvním kole jsem z prvního místa odrazil levou zadní pneumatiku. Snažil jsem se udržet, co nejlepší pozici a dokonce jsem v poslední zatáčce zkusil předjet dva jezdce po venku. To bohužel nevyšlo a odrazil jsem i pravou zadní pneumatiku," komentuje.
Třetí rozjížďka opět zamíchala kartami. Brousek svou první pozici obhájil, za ním skončil Viktor Vítek a na třetí místo se opět probojoval Josef Švorc. "První měřák bylo spíš svezení po ploché dráze než po autokrosové trati, i tak jsem bral první místo a tento výsledek se mi povedl i v druhém tréninku s poměrně slušným náskokem.
Od první rozjížďky byla trať, jak má být, pravá autokrosová a to se mi líbí. Avšak jízda se mi moc nepovedla a celkově jsem byl až na desáté pozici. Druhou jízdu jsem šel z druhé řady a během prvního kola jsem se dostal do čela a vyhrál. Třetí jízdu jsem vyhrál stylem start cíl a připsal si nejvíce bodů z rozjížděk," konstatuje Brousek.
V první skupině své semifinále vyhráli opět Brousek, Svoboda a za nimi Mára, v druhé skupině se pak umístili v pořadí za sebou Švorc, Blažek a jezdec Filip Jánoš. Vedle sebe pak v první řadě ve finále na startovním roštu stáli Brousek, Švorc, Blažek a Svoboda.
Čekání na chybu
A finále rozhodlo. První skončil jezdec Svoboda. "Ve finále se mi start z první řady povedl a odjížděl jsem druhý za Standou Brouskem. Zkoušel jsem ho předjet, kde se dalo, ale nezbývalo mi než čekat na chybu. Ta přišla, já ji využil a dostal jsem se na první místo. Nebylo ale jednoduché to udržet, ale nakonec se mi to podařilo. Bylo to příjemné zakončení tak náročného víkendu. Děkuju Standovi za finále v neskutečně rychlém tempu, které se snad divákům líbilo. Odvedená práce humpoleckých autokrosových nadšenců na trati za to stála, při téměř 170 autech byla sjízdná. Díry sice byly, ale je to určitě velký krok dopředu. Takže díky moc," říká Svoboda.
Za ním skončil hned jezdec Brousek. "V semifinále jsem startoval úplně z venku a velkým obloukem, který mi dokonce způsobil kontakt se svodidly. I přes to jsem se dostal do čela a zvítězil. To samé, akorát bez kolize se svodidly, jsem zopakoval ve finále, avšak asi ve třetím kole jsem udělal jezdeckou chybu, a dostal se přede mě Lukáš Svoboda, kterého jsem se celý zbytek finále držel, ale kvůli žlutým vlajkám a rozbité trati už jsem s tím nic nevymyslel. Druhé místo je dobrý výsledek a důležité jsou hlavně body, kterých jsme si odvezli hodně a dostal jsem se do čela tabulky. Moc děkuji celému týmu za vše, protože bez nich by tohle nikdy nebylo," dodává.
A na třetím místě skončil Švorc. "V Humpolci jsme začali ne úplně šťastným prvním měřeným tréninkem. Na druhý měřák jsme udělali na autě nějaké změny a ty se ukázaly být jako lepší. Celý víkend jsem se držel vepředu, což mi zajistilo dobrou startovní pozici v semifinále.
To se mi podařilo po dobrém startu vyhrát. Ve finále se mě start už tak nepovedl. Odstartoval jsem čtvrtý a pak se dostal na třetí místo. Třetí místo je pro nás vzhledem k velké konkurenci výborný výsledek. Moc děkuji všem za podporu a velký díky patří i pořadatelům z Humpolce," uzavírá.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Přestaňte si lámat hlavu co na vánoce pro tátu, dědu, syna, strejdu, tchána... Autocrossová buggyna Kárt s motorem Yamaha R6, která točí přes 16.000 otáček za minutu, nadchne každého. Garantujeme, že adrenalin tady stříká i ušima!
Jednoduchá pravidla:
Vybavení půjčíme v ceně a navíc zaváděcí kolo je ZDARMA a to se vyplatí 
Poukaz máte do 1 minuty v emailu k tisku, platba stačí do 10 dnů.
PS: Svezeme i odvážné manželky, dcery, prostě něžné polovičky
V kategorii Kartcross už sedm let závodí věčně usměvavý Zdenda Havlát, který má k motoristickému sportu úplně jiný přístup než ostatní. Jeho první kontakt s autokrosem proběhl na podzim roku 2016. „Zúčastnil jsem se na humpolecké trati Kosice Cupu s kartem Michala Pihávka, který tehdy osedlal prvního karta nové evoluce. Po tomto závodě by mě určitě ani ve snu nenapadlo, že se budu účastnit všech následujících sezon. Závod jsem pojímal jako jednorázovou možnost zažít na vlastní kůži, jaké to je z pohledu jezdce. Když na to zavzpomínám, tak hned po závodě jsem určitě nebyl přesvědčen o tom, že bych se mezi těmi divočáky chtěl ještě někdy motat. Pro tento druh sportu je třeba mít dravost, bojovnost a hlavně snížený pud sebezáchovy. Ani jedna z těchto vlastností se v mé povaze nevyskytuje,“ vzpomíná na své začátky pelhřimovský pilot.
Co se tedy stalo, že tě od roku 2017 pravidelně vídáme v MASCOM Cupu?
„Jedna věc byly pocity po závodě a druhá věc ta závislost, která stihla za ten jeden závodní den vzniknout. Držel jsem se stále závěru, že to není pro mě až do doby, kdy Michal koupil dalšího karta a nabídnul mi jeho půjčení za podmínek, které nešlo odmítnout. Respektive, když mi to řekl, nejdříve jsem odmítnul. Probdělá noc, kdy se převalujete z boku na bok a místo spaní to ve vás hlodá, však nakonec rozhodla a nabídku jsem přijal. A protože Michalovou prioritou byla republika a pro mě mělo smysl jezdit na závody s ním, naskočil jsem rovnou do republiky. Prvním republikovým závodem pro mě byl autokros v Sedlčanech. Nalepil jsem na zástěrku zajíce a začal se psát můj nečekaně dlouhý autokrosový příběh.“
Jaké máš po těch sedmi letech v autokrosu poznatky, pocity a jak hodnotíš své jezdecké schopnosti
„Především jsem pochopil, že autokros není jen o tom sednout do karta a odjet si to, ale je to i o spoustě času, který zaberou přípravy. O napětí, nervech, horku, bahnu, prachu, potu, riziku, zklamání i štěstí. Ale především to je o setkávání skvělých lidí, kteří se večer v depu sejdou a u sklenky něčeho dobrého proberou vše možné. Co se týká mých jezdeckých schopností, tak tam ta zkušenost je znát, ale že bych se nějak zásadně zrychlil, to určitě ne. Můj pud sebezáchovy je opravdu hoděn nízko a tam, kde jiní ještě jedou naplno, já už dávno brzdím. Důležité je, že už si nemusím hlídat zrcátka, jestli nemám za zadkem ty nejrychlejší a nemusím jim uhýbat, když mě berou o kolo. Ta doba už je opravdu dávno pryč :-). Mým cílem vždy bylo užít si každý jednotlivý závod. Do prvních závodů jsem nastupoval bez jakýchkoliv ambicí. Říkal jsem si, že se přece nemůžu zkoušet honit s klukama, kteří mají za sebou několik plných sezon. No a na konci sezony 2018 bylo jasné, že mě žádné pokroky nečekají. Stalo se takovým evergreenem, že poslední místo v závodě je Zdendovo a na to se mu nesahá. Tím neříkám, že to těm předposledním dávám zadarmo.“
V říjnu jsi na Facebooku zveřejnil příspěvek, že končíš kartcrossovou kariéru. Proč padlo toto rozhodnutí a je definitivní?
„Myslím, že těch sezon na běžného účastníka MASCOM Cupu je dost. Poprvé jsem chtěl končit už na konci své první plné sezony 2018. Ohlasy lidí, kteří mě na závodech poznali, však byly tak silné, že jsem své rozhodnutí přehodnotil a do sezony 2019 jsem už nastoupil jen s cílem si vždy závody užít bez ohledu na umístění a nic nerozbít. Letos jsem už ale cítil, že té radosti, co mi to dává proti tomu, co vše je třeba připravit na každé závody, kdy jsem si vše připravoval sám, je čím dál méně a proto přišlo rozhodnutí, že je opravdu čas tento koníček ukončit. Dnes mohu s klidem říct, že by to byla určitě škoda, kdybych to zapíchnul už tenkrát. Myslím, že jsem nějakou stopu v tomto sportu zanechal a přál bych si, až širší autokrosová veřejnost, která mě zná, bude jednou vyprávět svým vnukům, jak to tenkrát v autokrosu chodilo a budou jmenovat ta velká současná jména ze všech kategorií, aby se jim na konci jejich výčtu objevil úsměv na tváří a řekli: „ A pak tam byl taky Zdenda a ten to měl úplně jinak….“
Na co budeš za tu dobu vzpomínat nejvíce?
„Těch vzpomínek za tu dobu vzniklo strašně moc. Určitě budu rád vzpomínat na všechny lidi, kteří se kolem autokrosu motali. Na nezapomenutelnou rodinnou atmosféru v kartcrossové části depa, kdy si týmy soupeřů dokázaly vždy pomoci, a po večerech se sešly pod stany a popili. Na rozzářené obličeje dětí a rodičů, když jsem jim nabídnul, že si mohou do karta sednout, stejně tak na radost mých synů, kteří se mnou jezdili na představení jezdců a užívali si tu atmosféru davů u trati, kdy je jedno jestli jezdíte první nebo poslední. Určitě budu vzpomínat na to, na co vše se dá zapomenout. Do předstartovního už jsem dokázal přijet bez brýlí, bez límce, bez rukavic i bez správných bot. Zde se většinou ukázala rychlost mechanika, který mě doprovází na start. To byl většinou můj syn Zdenda, takže ten to zvládal doběhnout v klidu i v Pace, kde to bylo do depa nejdál. Jednou se mi podařilo zapomenout dát do kartu transpondér. Po tréninku za mnou přišel sportovní komisař a ptá se mě: „Kde máte transpondér?“ Po chvíli ticha zaznělo, že asi v pracovních kalhotech :-). Když jsem své časy viděl standardně na konci startovního pole, vůbec mi nepřišlo divný, že ho tam nemám.“
Podle popisu to vypadá, že budeš vzpomínat jen na depo?
„To určitě ne, ty vzpomínky jsou samozřejmě i z trati. Ať už ty méně přijemné jako jsou kotrmelce, uražená kola, zvířený prach do kterého když jste najeli, absolutně jste netušili, kde jste a bahenní peklo, zároveň i na ty hezké jako jsou souboje se soupeři, postupy do finále a průjezdy pod šachovnicovou vlajkou s někým za zády.“
Který výsledek je pro tebe nejcennější?
„Ono jich je víc. Asi na úplném vrcholu mám ocenění od Romana Kalvody – tvůrce českého Kartcrossu. Když bylo v roce 2019 desetileté výročí Kartcrossu, dostal jsem na slavnostním vyhlášení cenu, která nikdy nebyla udělena a to za můj jedinečný přístup k závodům. Měl jsem z ní radost, protože nemusíte jezdit vepředu a při tom můžete mít pocit vítěze. Další nezapomenutelný výsledek přišel v 2020, kdy jsem se místo republikového závodu v Sosnové zůčastnil Radeč Cupu na domácí humpolecké trati. Zde se mi podařilo dojet třetí a měl jsem tak možnost vyzkoušet si jaké to je vystoupat s klukama na stupně vítězů. To se mi nakonec v těch čtyřech závodech, ve kterých jsem v Radeč Cupu vždy v Humpolci jel, podařilo ještě dvakrát. Celkem mám tedy v Radeč Cupu dvě třetí a jedno druhé místo. Zde je vidět, jaký je rozdíl mezi jezdci v republice a v Radeč Cupu. Tím nijak nesnižuji jezdce v Radeč Cupu. To nasazení je vždy stejné bez ohledu na druh závodu a uznání si zaslouží všichni jezdci, kteří se na start postaví. I přes úspěchy v Radeč Cupu jsem vždy radši jezdil republiku, kde jsem byl na posledních příčkách, ale prostě jsem tam patřil.“
Jak se podle tebe za těch sedm let kartcross změnil?
„Myslím si, že zásadně. V mých začátcích jsem bral MASCOM Cup jako kategorii, kde se nějaký „taťka“ rozhodne, že si splní sen a zazávodí si. Tato kategorie je perfektní v tom, že všichni jezdci mají úplně stejnou techniku a proto nerozhodují o výkonu peníze, ale především ruce a hlava. Vítězem se tak mohl stát prakticky kdokoliv. Postupně ale do této kategorie přišli jezdci z RacerBuggy, závodící od pěti let. Mají tedy obrovské zkušenosti, minimální pud sebezáchovy, oproti „taťkům“ menší hmotnost, a když si na karta zvyknou, mají neskutečnou rychlost. „Taťkové“ dnes stále mají možnost závodit, ale umístění na stupních vítězů už je většinou věcí velkého štěstí a náhody. I tak tam jsou stále jezdci jako Michal Pihávek nebo Honza Roubíček, kteří je dokážou potrápit. Z diváckého pohledu je ale dnešní obsazení ku prospěchu, protože ty souboje na trati, co dokážou mezi sebou mít, jsou neskutečné.“
Budeš Kartcross sledovat i nadále?
„Určitě budu. Jak od počítače, tak se rád s klukama zajdu podívat na závody osobně. Dva roky zpět jsem se byl podívat jen jako divák na sedlčanský závod a když jsem přišel do depa, měl jsem pocit, že tam najednou nepatřím a cítil jsem se tam hrozně. Letos jsem si na Sekání mistrů v Humpolci vyzkoušel roli diváka opět a ty pocity, ze kterých jsem měl strach, se už nedostavily. To znamená, že už ten čas skončit opravdu přišel. Tím neříkám, že mi to nebude chybět, to bych lhal. V roli diváka jsem si však uvědomil ještě jednu důležitou věc. Není vítěz ten, který projede pod šachovnicovou vlajkou jako první, ale každý, kdo má možnost se v závodním stroji postavit na start.“
Co by si chtěl říct závěrem?
„Zakončit samozřejmě musím poděkováním. Těch sedm sezon bych neměl možnost zažít hlavně bez tří lidí. Poděkování patří Michalovi Pihávkovi, který mi dal možnost vozit se za podmínek, které jsou snem každého jezdce. Mojí manželce, která mi tu zábavu tolerovala a Romanovi Kalvodovi, který kategorii Kartcross v České republice přivedl k životu a dal tak možnost zažít plnohodnotné nezapomenutelné závodění všem.“
Vlastimil Resl
www.autokrosar.cz
Jedním z největších adeptů na absolutní vítězství v letošním kartcrossovém MASCOM Cupu je Ondřej Hartych. „Se sezonou jsme spokojeni, přestože jako vždy by to mohlo být samozřejmě lepší. Pořád jsme však druzí a zůstáváme ve hře o konečné prvenství,“ usmívá se dvacetiletý pilot z obce Zlatníky v okrese Praha-Východ, který netají odhodlání zabojovat v závěrečných dvou podnicích o příčku nejvyšší. „Počítám s tím a podle toho se připravujeme, hlavně psychicky (smích).“
Tvým největším letošním konkurentem je Stanislav Brousek. Jak vnímáš vzájemné souboje?
„Popravdě, my se zatím v přímých soubojích až tolikrát nepotkali. Trošku to nechápu, ale většinou se spíše přetahujeme o časy na dálku každý v jiné skupině.“
Uvítal bys přímý souboj v závodech o titul?
„No, přjemnější by to bylo bez přímého souboje (smích). Jestli k němu však dojde, těším se. Věřím totiž, že to bude čisté a férové.“
O přední příčky nicméně nebojujete jen ty a Standa. Jak hodnotíš současnou konkurenci MASCOM Cupu?
„Všichni mladí zrychlili, jsou agresivnější a jdou ostře do soubojů. Takže je to náročnější (úsměv). Pořád však vše probíhá vesměs v duchu fair play. Ta vyrovnanost je každopádně obrovská a za tu dobu, co tento seriál jezdím, myslím, že taková ještě nebyla.“
Který moment sezony považuješ za tvůj nejlepší?
„Nejlepší moment (odmlčí se)? Já vůbec nevím. Povedlo se nám vyhrát úvodní humpolecký podnik. To byl hezký závod (smích). Pak přišly smolné závody a následovala série druhých míst na obou rallycrossových Sedlčanech, evropském novopackém podniku, Poříčí nad Sázavou a Dolním Bousově. Prostě pořád „dvojka“ (smích).“
Do konce sezony zbývají závody v Sedlčanech a rakouském Hollabrunnu. Jaké máš do nich ambice?
„Pokořit ty naše „dvojky“ a vybojovat titul (smích).“
Stíháš sledovat také další autokrosové kategorie?
„Neřekl bych, že úplně nějak extra. Samozřejmě se ale, pokud to čas dovolí, chodím dívat na kluky, se kterými jsem vyrůstal v „racinkách“ a fandím jim.“
Vlastimil Resl
www.autokrosar.cz
Jedním z hlavních aktérů, starajících se letos o strhující souboje v kartcrossovém MASCOM Cupu, je Lukáš Svoboda. „Se sezonou jsem zatím spokojen. Občas mi trošku chybělo štěstí, ale jinak je to celkově dobré a víceméně se daří,“ usmívá se pelhřimovský pilot, jemuž patří dva závody před koncem průběžná třetí příčka v početně obsazeném seriálu.
Který letošní závod se ti vydařil nejlépe?
„Nejlepší byla Evropa v Přerově (smích). Tam jsem ale nestartoval v MASCOM Cupu, nýbrž jsem se speciálem týmuWill´oz prožíval svoji premiéru v evropské kategorii CrossCar. Podařilo se mi zde vybojovat stříbro, když rychlejší byl jen úřadující šampion David Meat z Francie. Pokud bych měl vyzdvihnout jeden závod MASCOM Cupu, opět bych zmínil Přerov.“
Takže Přerov je tvoji nejoblíbenější tratí?
„No, Přerov nejoblíbenější (přemýšlí)? Vypadá to, že letos určitě (smích).“
Můžeš porovnat evropský CrossCar a buginu MASCOM Cupu?
„Ono se to srovnávat nedá. Každé auto je totiž úplně jiné. Já jel s tím evropským třívalcovým „emtéčkem“ a to je oproti českému kartu úplně ve všem zcela jiné auto.“
Oba seriály nabízí početnou a kvalitní konkurenci. Jak hodnotíš tu v MASCOM Cupu?
„Pokud to posoudím od svého příchodu do tohoto seriálu, už tehdy byla obrovská. Vždyť hned deset pilotů z tabulky průběžné klasifikace může pomýšlet na vítězství a rozhodně nejde podcenit ani další soupeře, z nichž někteří nejedou kompletní seriál a startují sporadicky.“
Jaké ambice a plány máš do zbývajícího průběhu letošní sezony?
„Zbývají nám Sedlčany a rakouský Hollabrunn. Teď jsem průběžné třetí a samozřejmě bych se rád umístil co nejlépe (úsměv). Každopádně uvidíme. Je potřeba mít i trošičku toho štěstí (smích).“
Závěrem odbočme od Kartcrossu. Stíháš sledovat i další autokrosové kategorie a máš zde nějaké oblíbence?
„Samozřejmě se snažím ostatní divize sledovat. V JuniorBuggy fandím Arnoštovi Floriánovi a Filipovi Duřtovi, v CrossCar Péťovi „Kloučkovi“ Doležalovi a v SuperBuggy samozřejmě Péťovi Nikodémovi. Závěrem bych chtěl pozvat diváky do Sedlčanské kotliny, ať přijdou v hojném počtu a vytvoří zde skvělou atmosféru.“
Vlastimil Resl
www.autokrosar.cz
Lídrem průběžné klasifikace kartcrossového MASCOM Cupu po šesti závodech je nováček tohoto seriálu Stanislav Brousek. „Sezona se zatím vyvíjí skvěle. Kromě jediného závodu, kterým byly poslední rallycrossové Sedlčany, jsem pokaždé dojel na bedně. Nejvíce se mi líbil asi novopacký podnik, kdy jsme jeli v rámci evropského šampionátu. Atmosféra byla fantastická a navíc se mi povedlo vyhrát,“ usmívá se pilot z Domažlicka, který loni střídal evropské účinkování v CrossCar Academy a domácí starty s JuniorBuggy. A jaké ambice má do nadcházejícího závodu v Poříčí nad Sázavou. „Prostě chci vyhrát.“
Konkurence v MASCOM Cupu je nicméně početná a velká.
„To každopádně. Je zde dost rychlých jezdců. Nějakých sedm nás vždy jede v desetinkách. Velkými soupeři jsou třeba Ondra Hartych, Pepa Švorc a Tomáš Vejmola, ale i s těmi dalšími je třeba počítat.“
Jak se ti líbí trať v Poříčí nad Sázavou?
„Poříčí mám hodně rád a každý rok se tam hrozně moc těším. Jsou to totiž skvělé a parádně zorganizované závody. Letos si navíc chci spravit chuť po nepovedených Sedlčanech a stejně jako na každých závodech chci vyhrát (smích).“
Sleduješ také ostatní autokrosové divize?
„Určitě. Hodně sleduji kategorii JuniorBuggy, protože tam mám hodně kamarádů. Samozřejmě si nenechám ujít královskou divizi SuperBuggy, která se mi hodně líbí. Na evropské scéně asi nejvíce sleduji CrossCar, kde bych chtěl v blízké době také závodit (úsměv).“
Máš mezi jezdci těchto kategorií nějaké oblíbence?
„Sleduji hodně jezdců. Kdybych měl jmenovat jednoho, tak s celým mým týmem v Evropě fandíme Petrovi Doležalovi v divizi CrossCar.“
Prázdniny se přehouply do druhé poloviny. Jak ty trávíš léto?
„Byli jsme na dovolené v Chorvatsku, kterou jsme si užili. Jinak jezdím dost často na motorce enduro. To je takový velký koníček (úsměv).“
Závěrem se tě zeptám na plány do dalšího průběhu sezony.
„Plány? Udržet první pozici v MASCOM Cupu, pokusit se vyhrát všechny zbývající závody, užít si je a bavit se.“
Vlastimil Resl
www.autokrosar.cz
Adam naskočil do kolotoče jménem autocross v roce 2015. Od začátku své kariéry je věrný divizi Kartcross. Nejprve mu stačil domácí šampionát, ale jakmile se v Evropě vypsala divize CrossCars, byl Adam jeden z prvních, který si ho pořídil.
Profila Adama najdete zde:
Adame, loňská sezona pro tebe začala skvěle, třetí místo v Bausce…
Je to tak. Když jsem na první závody odjížděl, jel jsem s tím, že oproti konkurenci budu rád, když se mi s nimi vůbec podaří udržet krok. Celý závod pak pro mne byl ale obrovským překvapením, a pocity které jsem zažíval, když jsem dojížděl rozjížďky na druhých či třetích místech jsou nepopsatelné. A když jsem si pak domů vezl pohár za celkové třetí místo, nevěřil jsem tomu, že se to opravdu děje.
Kdyby se mě někdo předtím zeptal jestli myslím, že by se mi mohlo takto zadařit, vsadil bych se s ním o cokoliv, že se to nestane. Ale pravda je ta, že právě tento závod mi dal obrovskou naději a obrovskou sílu v tom všem pokračovat, dát do toho vše! Musím říct, že právě díky tomuto jsem nakonec zvládl dokončit celou sezónu i přesto všechno co mě dále čekalo.
Na Bausku už se ti ale navázat nepodařilo… co se stalo?
Další závody už to začalo. Díky tomu se mi v depu začalo říkat "mistr smůla" Začalo platit, že vždy pokud se někomu něco mohlo stát, byl jsem to právě já....🤣 a ještě to vždy dopadlo snad nejhůř, jak mohlo a to hned na dalších závodech ve Vilkyciai. Celý závod se mi vcelku dařilo, většinou jsem startoval z první řady, a celkově jsem se držel v první polovině startovního pole. Bohužel finále přineslo první ránu pro mou sezónu, a to hned v první zatáčce, kdy se mě 2 jezdci pokoušeli předjet v nejrychlejším místě na trati, kam se prostě 3 auta vedle sebe nemůžou vejít. Byla z toho hromadná nehoda, kdy jsme 2 auta skončili na střeše, a aby toho nebylo málo, já skončil s fatálně poškozeným rámem.
Auto jsme tehdy museli odstrojit snad o všechno co bylo širší než rám samotný, aby se vešlo do plného kamionu. Auto se vydalo na svůj první výlet domů do Francie, kde se měnila celá zadní polovina rámu, a já se vracel domů s vědomím, že nemám jak auto připravit na další závody. Tak jsem si tak tak připravil díly které budu potřebovat abych auto mohl následně postavit zpátky, ale s vědomím toho že to celé mě čeká v pátek před závodem v německém Matschenbergu, kam mi auto dovezou sice opravené, ale v ještě v méně složeném stavu, než jsem ho vůbec v Litvě nakládal. Zdálo se to jako relativně jednoduché a za den zvládnutelné, ale opak byl pravdou. Navíc jsem na skládání byl málem sám, zadek mi v tom zachránil mechanik z teamu Pytlounů a můj dobrý kamarád Šimon Sudek.
Nakonec z toho bylo 7. místo celkovém hodnocení ME, spokojenost?
Upřímně po všech neúspěších celé sezóny bylo pro mě 7. místo velkým překvapením, a jsem rád, že odhodlání které jsem do sezóny dal se mi vrátilo alespoň touto formou. Sedmičku mám navíc velmi rád a věřím, že se mi s tímto startovním číslem bude příští sezónu o dost lépe startovat.
Když pomineme jednotlivé výsledky, na kterém závodišti se ti nejvíce líbilo?
Oba dvojzávody, které jsme letos se mi ze sezóny líbili nejvíce. Jak lotyšská Bauska, tak Vilkyciai v Litvě byly krásně tratě, které mě bavili. Stejně tak francouzský St. Georges a italská Maggiora. Mrzí mě tedy že na další sezónu mou divizi ze severních tratí vyškrtli, a letos se tam tak nejspíše nepodívám, jedině jako mechanik-divák. Upřímně, až na výjimky mě bavili všechny tratě, které jsme letos odjeli.
Tvůj speciál nese označení K3 a je z dílny Planet Kart cross, proč padla volba zrovna na tento speciál?
Už někdy v roce 2019, kdy se objevili první zmínky o tom, že opravdu vznikne evropský kartcrossový šampionát (dnes už CrossCarový), se naskytla možnost postavit za výhodné podmínky právě tento speciál od firmy Planet Kart Cross. Bylo to první auto dle evropských předpisů v republice, a i jedno z prvních K3 v Evropě. Bohužel se s tím i nesly komplikace toho, že např. když rám z Francie dorazil do České republiky, tak se defakto hned obratem vracel zpátky do fabriky, protože se najednou rozhodli změnit předpisy na rámy.
Byla to opravdu raná fáze a stavba auta díky tomu trvala přes rok, i přes to že to byla defakto skládačka. Navíc v celém tomto duchu se celá stavba nesla. Evropsky šampionát ještě ani nevznikl, ale předpisy na auto se změnili nespočetněkrát, takže i ve chvíli kdy auto bylo dokončené a už jsem ho defakto rok testoval najednou přišly nové předpisy, a nás tak opět čekalo značnou část auta upravit, a věci které už byly vyrobené udělat úplně nové, jako např, kompletně novou elektroniku auta, nové výfukové svody, zpátečku, a spoustu dalších záležitostí které už tehdy stavbu extrémně prodražili, a z disciplíny která byla FIA od začátku prezentovaná jako dostupnější závodění bez zásadních předpisů se stala divize snad s nejpřísnějšími předpisy v rámci Mistrovství Evropy.
Už tehdy jsme si ale řekli, když už jsme tak daleko tak to už nevzdáme a pustili jsme se do úprav. Auto však tak jak bylo konstruktéry tady v České republice postavené, bohužel vůbec nebylo připravené nato aby zvládlo závodění na autocrossových tratích, a při prvních závodech autocrossu tehdy začali problémy které jsme následné 2 roky řešili, tak aby auto vydrželo a bylo konkurenceschopné v ME. To se mi totiž snad nějak povedlo až na konci této sezóny, a bohužel to byl jeden hlavních důvodů mých problémů letošní sezóny.
Nelituješ, že nemůžeš s tímto speciálem startovat v Kartcross Mascom cupu, který je hodně nabitý?
Litovat asi není to správné slovo, ale rozhodně je to velká škoda, a pro mě i veliký handicap. První rok tu tato možnost byla, a já tak mohl závodit se svými soupeři tak jak několik let předtím i s tímto evropským autem. I přesto že vše probíhalo bez mnou způsobených komplikací, a dnes už i vím že můj evropský speciál právě kvůli evropským předpisům omezující výkon nemá vlastně žádnou výhodu. Některým jezdcům se má účast v jejich závodech nelíbila, čemuž já samozřejmě i rozumím, neboť pokud někdo kvůli autu, které v jejich závodech neboduje startuje z druhé řady, je to samozřejmě pro jezdce velká nevýhoda, navíc já si byl toho, že jsem v závodech navíc byl vědom a dělal jsem tak vše proto, abych žádného jezdce nějak neohrozil, nebo např. nezpůsobil nějakou škodu, v jednom závodě se objevilo i jiný jezdec s evropským autem, který samozřejmě takové pochopení neměl, protože jel zkrátka závodit a ten i nějaké škody způsobil.
Bohužel však nemožnost startovat spolu s Kárty v letošním roce už nebyla, a tak pokud bych se chtěl účastnit MMČR, dopadlo by to nakonec tak že bych musel startovat s divizi Buggy 1600, a startovat vedle pomalu půltunové šestnácky s 2x většími koly, by dopadlo tak, že bych snad i po minimálním kontaktu mohl stavit auto nové. To prostě není reálné. Bohužel však oproti jezdcům ME, kteří se účastní národních šampionátů, jelikož ve většině autocrossem políbených zemích je divize Crossccar velice populární, a jezdci tak tráví snad každý víkend na závodech pro mne obrovský handicap. Byl bych rád, kdyby se i v česku objevilo více Evropských kártů a my tak mohli mít i v česku plnohodnotnou divizi, nabízím tak i kdyby kdokoliv měl o evropského kárta zájem, rád poradím či pomohu sehnat, díky své letošní cestě už mám spoustu zkušeností s auty, možností i kontaktů. Slyšel jsem navíc že v dílnách RSK také vzniká evropský speciál. (rozhovor vznikl ještě před představením speciálu RSK, pozn. autora).
Přibliž nám Tvůj plán na sezonu 2023?
Po letošní sezóně si hlavně chci takříkajíc zpravit chuť. Minulou sezónu mě provázelo tolik smůly, že doufám, že se letos vše otočí a chytne se mě konečně i nějaké to štěstí. Chtěl bych samozřejmě absolvovat kompletní seriál ME, rád bych ale, vzhledem k tomu že letos už přeci nebudou s autem žádné velké problémy 😇, letos i využít nějaký čas tréninku, s autem se i po delší době co ho doma mám stále sžívám, a stále při závodě nemám 100% jistotu že vím co si s autem mohu dovolit, a co auto vůbec dokáže, a za volantem se stále necítím jako doma.
Před sezónou chci doladit veškeré drobnosti, které na autě zbývají abych si byl alespoň jistý, že jsem udělal vše pro to aby auto vydrželo a mohlo vyhrávat, a chtěl bych zapracovat i a sobě a své fyzičce abych se po 3 kolech závodu jen nesoustředil na to abych udržel volant v ruce, to ostré řízení je totiž pěkná makačka, a tak i to sezení v autě a mačkaní pedálu a kroucení volantem opravdu není tak nenáročné jak se některým zdá 😆.
V depu Tě často vidím na speciálu pracovat samotného, není to náročné….
Ano, v rámci testování v roce 2021 se mi dokonce že jsem na jeden závod MMČR, vyrazil úplně sám, a dokonce jsem si tehdy ze závodu dovezl zlatý pohár. Tehdy zkrátka nebyl nikdo, kdo by se mnou jel, a já jsem prostě člověk který když se pro něco rozhodne tak ho nic nezastaví, a ač vím, že to bude velice náročné, tak to prostě musím zvládnout. Bohužel celková realita je taková že se mnou buď jezdí taťka, který se snaží pomáhat jak to jen jde, bohužel to často není jednoduché, nebo to skládám z kamarádů když zrovna někdo může. To je ale bohužel takové že sice pomůžou v rámci možností, ale nejsou to mechanici kteří se auto postarají, spíš jen taková pomocná ruka, abych to neměl tak náročné. Bohužel však soustředit se na závodění a zároveň perfektně připravit auto na každou jízdu nejde úplně dohromady, a tak pak trpí buď jedno, nebo druhé.
Mé obrovské dík ale paří mému kamarádovi a bývalému Kartcrossaři Milanu Andruchovičovi, který si zařídil, že druhou polovinu sezóny se mnou kompletně odjel a neskutečným způsobem mi pomohl, a já tak poprvé zažil jaké to je závodit bez starosti i to jestli auto bude připravené, navíc vždy naprosto perfektně. Stejně tak chci poděkovat i dalším klukům kteří mi v sezóně s autem pomáhali jako je Kykyn, Luban, mechanici z teamu Pytlounů a dalším.
Bohužel , sehnat někoho kdo by mohl vždy na tolik dní zmizet ze svého života, aby se mnou odjel na týden nebo na 14 dní Do Francie, Itálie či Španělska je složité.
Kdyby však byl někdo, kdo má zkušenosti s přípravou auta a chtěl by zažít atmosféru Mistrovství Evropy a podívat se jak to vypadá za hranicemi naší republiky, hrozně by mi pomohla další pomoc, a určitě budu vděčný, pokud by se ozval, a pár závodů nebo i celou sezónu se mnou odjel. Zážitek a velkou zábavu nejen přes den mohu zaručit 🥳.
Děkuji za rozhovor
David Jeřábek, www.autokrosar.cz
A je to tu! Stejně rychle, jak utekla loňská sezona, uplynula i zimní přestávka. Co to znamená? Fotografové čistí a připravují fotoaparáty, písálci ostří pera a Tomáš se svým týmem již vyrazil natáčet představení nového Kartcrossového speciálu do ME. Video z něho je tu 🙂 PS: dejte na youtube odběr, ať máte vše dřív, než ostatní....
Stando, za jakým účelem byla tvá cesta do Belgie?
Byl jsem pozván od týmu Livelife s dalšími dvěma jezdci, jelikož jsem se v minulé sezóně umístil na třetím místě při Mistroství Evropy v Crosscar Academy Trophy. Dorazil vítěz Miguel Gayoso ze Španělska. Valentino Lesa z Itálie nedorazil, protože měl jiný testovací den. v jiné zemi.
Kdo se vám po celý den věnoval?
Čekal na nás závodník WRC Thierry Neuville a dvojnásobný mistr Evropy cross cars David Meát. Samozřejmě také mechanici a členové týmu Lifelive, kteří nám připravovali speciály.
Jak probíhal celý den?
Začali jsme s pár koly po rallycrossové trati. Poté jsme museli jet úseky a trénovali brždění aby se nám nezablokovali gumy a zabrzdili jsme co nejčistěji a podle toho se posléze nastavovaly brzdy přesně pro nás.
Nejtěžší částí dne byla jízda mezi kužely na přesnost abychom se naučili jet co nejčistší stopu. To mi z toho dne dalo asi nejvíce. Dalo mi to zabrat, ale hodně jsem si z toho odnesl. Zbytek dne jsme najezdili hodně kol po celé trati, bylo to hodně těžké hlavně na fyzičku.
Takže jste celý den strávili za volantem?
To ne, David Meát nám také na tabuli ukazoval, jak správně projíždět vracáky. Procházeli jsme s Davidem a Thierrym celou trať, kde nám popisovali nejčistší stopu a jak projíždět co nejrychleji zatáčky.
S Davidem i s Thierrym se znáš ze závodů z depa. Byli jiní, než když jsou ve velkém davu lidí?
Bylo to určitě jiný, bez stresu, klidnější.. Celý den jsme si užívali, bylo to víc individuální. A jsou oba milý.
Znáš závodní plány tvých největších rivalů z minulého roku na letošní sezónu?
Miguel dostal nabídku, kterou přijal, jet celou Evropu v cross cars s Lifelive. S Italem Valentinem jsem neměl šanci si promluvit jelikož nedorazil.
A v jaké kategorii uvidíme závodit tebe?
Já pojedu celý šampionát Mascom Cupu. Mám postavený nový speciál a pojedu v týmu Romana Kalvody.
Kam putovala tvoje juniorka a proč jste se rozhodli pro přestup do jiné kategorie?
Moje juniorka je prodaná v Maďarsku, koupil ji Istvan… pojede s ní mistrovství Maďarska a Zónu střední Evropy. Juniorku je těžké uživit, zkusili jsme si to dvě sezóny a vyšlo to finančně hodně draze. V kartu nejsou tak přísné předpisy a sezona vyjde levněji. A záleží hodně i na jezdci.
Myslíš, že máš výhodu se zkušenostmi ze dvou sezon v Cross car Academy trophy?
Určitě jsem nějaké zkušenosti nasbíral. Ale je to úplně jiný speciál s jiným motorem, a bude to určitě rozdíl.
Už proběhl nějaký trénink?
Ještě jsem netrénoval, ale určitě bude nějaké malé svezení před sezonou a ostrý start až v Humpolci.
Máš jako jediný český závodník zkušenost v Cross car academy trophy. Doporučil bys ostatním mladým závodníkům zkusit?
Je to určitě dobrý. Naučí se jezdit na evropských závodních tratích a s jiným speciálem. Je to rozhodně velká lekce a zkušenost která vás posune dál.
Děkuji za rozhovor.
Aneta Musilová, www.autokrosar.cz
Krátce po vyhlášení výsledků prezidentských voleb jsem se sešel s pořadateli a jezdci Mascom Cupu. Těšil jsem se na slavnostní vyhlášení výsledků za sezónu 2022. Výsledky zde nebudu uvádět, jsou k nalezení na stánkách www.autokrosar.cz nebo www.kartcross.cz. Protože jsem měl před zahájením dost času, trochu jsem zavzpomínal. Při této reminiscenci jsem začal nevycházet z obdivu.
V roce 2010 došlo k prvnímu setkání s nápadem Romana Kalvody, vymyslet a následně vyrobit autokrosový speciál, který umožní relativně levné závodění za maximálně stejných podmínek pro všechny jezdce. Po českých autokrosových tratích se začaly pohybovat malé, ale poměrně dost divoké byggynky, které dostaly označení kartcross.
Když začínal Mascom Cup – seriál závodů kartcrossů, málokdo tušil, co Romanův nápad přinese. Dovolím si říct, že to nebyl jen nápad a jeho realizace. Byla to celkově obrovská snaha a práce. Ale stála a stále stojí za to. Mascom Cup má svá pravidla a technické předpisy, které Roman Kalvoda směřuje především k zachování jednotnosti výkonu, bezpečnosti jezdců a zachování maximální férovosti při soubojích na trati. Mascom Cup se koná jako součást závodů Autoklubu ČR, ale není součástí mistrovství republiky. Přesto při závodech dodržuje veškeré požadavky na technický stav vozidel a dodržování pravidel Autoklubu. Při realizaci závodů pak není rozhodující Roman, ale oficiální činovníci Autoklubu.
Dlužno podotknout, že co se týká férovosti vlastních úprav techniky, má Mascom Cup interní přísná opatření. A i díky tomu se stal jednou z nejoblíbenějších kategorií u diváků i jezdců. O velkém zájmu svědčí i to, že od roku 2010 se aspoň jednoho závodu Mascom Cupu zúčastnilo více než 130 jezdců. V roce 2022 to bylo 35 jezdců, kteří bodovali aspoň v jednom závodě. Z nich pak byli vybráni nejlepší jezdci, nejlepší junioři, nejlepší geronti a skokan roku. Popularita kartcrossových speciálů pronikla i dalších soutěžích (např. Radeč Cup) a často jsou nabízeny několika půjčovnami, kdy je možný pronájem a start přímo v závodech, nebo jako zážitková jízda.
Nakonec mi to nedalo abych se nezeptal Romana Kalvody na několik otázek.
Romane, jak hodnotíš uplynulou sezónu 2022?
Díky za otázku, již to z mých úst zaznělo. Sezónu 2022 hodnotím jednoznačně kladně. Samozřejmě, že jsme se nevyhnuli některým momentům, které nebyly úplně pozitivní, ale je nutné konstatovat, že to nebyly problémy zaviněné jezdci ani naším týmem. Pro mne je velikým pozitivem, v jakém množství jezdců se závod odjel. Došlo k velkému zklidnění na trati, o to se snažily i „známé firmy“ (Roman se usmívá, a já tuším, které agresivnější jezdce má na mysli).
Také v depu jsem hodnotil kladně přístup jednotlivých týmů a spolupráci mezi nimi. Je jasné, že konflikty při hodnocení některých kontaktů nastanou, ale i v tomto směru lze akceptovat, že nedocházelo k extrémům. Naopak se mi líbí, že když je potřeba pomoci s opravami nebo dodávkou náhradní dílů, není spolupráce mezi týmy žádný problém. Takže i přes některé zlámané klíční kosti (teď už se smějeme oba) jsem se sezónou 2022 spokojen.
Pro rok 2023 plánuješ 11 závodů a jeden volný podnik. Nastanou nějaké změny v technice?
Ano, ale budou to změny pouze minimální. Především se budou týkat komfortu techniky a bezpečnosti jezdců. S několik drobnými zásahy do techniky, jako je jednotné umístění transpondérů a upřesnění úpravy filtrů na filtrboxech, jsem seznámil jezdce na vyhlášení. S velkým důrazem byli jezdci upozorněni na skutečnost, že nebudou tolerovány poškozené sedačky a budeme dbát i na pravidly daný prostor mezi hlavou jezdce a střechou ( Mascom Cup 12 cm) Zde lze očekávat drobné výjimky u některých extrémně přerostlých jedinců, kde by byl nutný zásah do celkové konstrukce kartu, což by zase neodpovídalo technickým listům, ale v každém případě nepolevíme s minimálním volným prostorem nad hlavou jezdce, která je určena mezinárodními předpisy.
Upozornění se dále týkala přísné kontroly homologací bezpečnostních pasů. Zde je především nutno vyřadit „fake“ díly, kde jsou padělány i hologramy. Vzhledem k nedostatečné výrobě a dodávkám pneu byli jezdci upozorněni na skutečnost, že rok 2023 bude možná poslední, kdy bude možno použít takzvané „hrabky“. Pokud se nenajde adekvátní náhrada.
Jedenáct závodů. Kde se pojedou a jaké bude vyhodnocení?
Závody Mascom Cupu se stejně jako v roce předchozím pojedou v rámci závodů pořádaných Autoklubem ČR. Tedy všechny autokrosy a dva rallycrossové závody v Sedlčanech. Navíc jsme využili nabídku účasti při závodu ME v Nové Pace. V plánu jsou také závody na rallycrossové trati v rakouském Fuglau a tradiční Weinland Trophy v Hollabrunnu. Tyto závody budou započítány do cupu, hodnotit se bude devět nejlepších výsledků.
Oproti roku 2022 tedy vypadl závod v Matchenbergu z důvodu kolizí termínů, ale byl nahrazen zmiňovaným ME v Nové Pace. Po loňských vážných organizačních problémech u některých závodů jsem se rozhodl, že v roce 2023 pojedeme vše, ale budeme sledovat přísněji organizaci závodů. Opatření by se pak dotkla až sezóny 2024. V plánu je i účast na SM v Humpolci. Tento závod bude koncipován jako volný, tj. nebude spadat do hodnocení Mascom Cupu.
Dovolím si ještě jednu všetečnou otázku. Proslýchá se, že bys chtěl s vozem vlastní konstrukce obsadit jezdce do evropské mistrovství Crosscart?
České přísloví říká, že na každém šprochu je pravdy trochu (s úsměvem odpovídá Roman). Ano netajím se s tím, že tato myšlenka mne pronásleduje již delší dobu. Již dříve jsme zkoušeli několik závodů s naším kartem v Maggioře. A výsledky nebyly úplně k zahození.
Proto na tomto nápadu pracujeme. Vzhledem k tomu, že prioritně je pro mne důležitá příprava Mascom Cupu, která mi zabírá hodně času, i vzhledem ke skutečnosti, že pokud se něčeho zúčastním, chci to mít perfektně připravené (tomu já naprosto rozumím, Romana znám), nechci zatím vypouštět nějaké bližší informace. S výjimkou té, že na tom usilovně pracujeme a věříme, že budeme stát na startu letošního prvního závodu ME s nejlepším jezdcem, kterého máme.
Fajn, Romane, moc děkuji za rozhovor. Do roku 2023 přeji Tobě i Mascom Cupu hodně štěstí.
Jan Pilát, www.autokrosar.cz
David Méat byl historicky prvním vítězem mistrovství Evropy v divizi CrossCar. Letošní sezona byla jeho druhá a i v té se mu podařilo mistrovský titul obhájit, i když lehké to rozhodně neměl. Spolu s Anetou Musilovou rekapituloval letošní sezonu, a nejen jí....
Fotogalerii jezdce najdete zde:
V roce 2021 ses stal historicky prvním mistrem Evropy v nově vzniklé evropské kategorii CrossCars, byla letošní sezóna a obhajoba titulu těžší?
Sezóna nebyla o moc těžší, ale byl větší nápor. Simone Firenze z Itálie byl asi největší soupeř, protože měl často více bodů z rozjížděk, takže pro mě bylo jasné, že musím vyhrávat finále, abych utrhl víc bodů než on.
Už jsi fanouškům oznámil, že měníš tým a míříš z týmu Kamikaz K3 do týmu Livelife. V našem rozhovoru z léta jsi tvrdil, že jsi se speciálem a týmem spokojen, proč tedy změna?
Můj příběh u Kamikaz už byl u konce, udělali jsme skvělé výsledky, nasbíral jsem hodně zkušeností a je na čase zkusit novou výzvu a tím byla změna týmu. Cítím, že jsem udělal správný krok a vypadá to, že s Livelife máme stejnou vizi.
Autokros určitě pocítil v posledních letech kvůli dění kolem nás ve všech zemích problémy ať se jedná o počet jezdců, finanční stránka týmů, pořadatelů, nová omezující pravidla atd.. Jaká je situace ve Francii?
Samozřejmě, že pociťujeme inflaci a ceny jednotlivých věcí i my ve Francii. Je to veliký problém pro většinu závodníků pokračovat na konkurence schopné úrovni a je to dost znát na počtu přihlášených jezdců při závodech.
Letošní evropské závody v České republice - Nová Paka a Přerov pořádali i volné závody dětských kategorií Racerbuggy. Co si myslíš o závodění od takto mladého věku?
Je to skvělé mít možnost závodit už od takto nízkého věku! Závod v Nové Pace na mě udělal silný dojem! Jejich závodní dravost a přitom respektování na trati bylo skvělé! Bezpochyby nejlepší závodní příprava pro děti, a i skvělá škola života!
Fanoušci na tvých sociálních sítích, ale určitě i lidé na závodech si mohou všimnout, že jsi všestranný sportovec a zakládáš si na fyzičce. Co bys závodníkům poradil? Co tobě nejvíce pomáhá pro přípravu abys vydržel celý závod na 100 %?
Na fyzické přípravě si zakládám hodně. Důležité je začít už v nejútlejším věku. Já začal už když jsem závodil v motokrosu. Důležité je samozřejmě i nastavení hlavy. Člověk musí přijet na závod s čistou myslí. Závod si užívat a ne přetrpět. Evropské tratě jsou velmi náročné kvůli skokům a dírám. Důležitý je i spánek. Pokud závodíš bez energie, nedáš to. Musíš mít závod rozložený abys vytrval a jel celou dobu pravidelně. K závodění doporučuji zapracovat na kardiu, vytrvalosti a dělat specifické cviky, které pomohou přímo závodníkovi.
O Francii je známé, že máte nabušenou kategorii přímo pro holky Sprintgirl. V evropské kategorii máte také dvě růže v trní Chantal van der Putten a Ares Lahoz Rubio. Jaký máš názor na holky v autokrosu na evropské úrovni?
Ano, máme to štěstí, že u nás vznikla tato kategorie přímo pro ženy. Je super koukat na jejich souboje. Chantal a Ares předvádějí skvělé výsledky na evropských tratích. Myslím si, že naše francouzsky nejsou na takové úrovni jako holky z Evropy, ale rád bych viděl porovnání Chantal a Ares na našich francouzských závodech. Na prvním závodě v Bausce jsem měl velký souboj s Ares, nepustila mě a jela strašně rychle!
Letos po roční pauze opět vyhrál pořadatele roku St Georges De Montaigu. Řekni podle tebe TOP3 pořadatele letošního roku.
V St. Georges De Montaigu byl opět, jako každý rok, skvělý víkend! Je těžké říct TOP3, protože každá trať má své DNA.
Ale podle mého názoru:
3. Nová Paka: trať a úžasná atmosféra!
2. Přerov: skvělá trať, atmosféra, a organizace!
1. St Georges De Montaigu: je to moje domácí trať, vše je skvěle zorganizované. A organizátoři jsou příkladem pro všechny.
Moc se mi ale líbilo na každém závodě, každá trať je jiná a odlišná svou specifičností ať už po stránce technické, rychlostní, přilnavostí, skokem nebo atmosférou! Na každý závod mám svou vzpomínku, třeba Vilkyciai, kde jsem si užil hodně zábavy a rychlosti na trati. Bauska, trať specifická svými skoky v zatáčkách a neuvěřitelná přilnavost!
Udržuješ kontakt i mimo sezónu s tvými rivaly? Jsou nějaké novinky, koho třeba příští rok na startovním roštu neuvidíme? Přibudou nějaká nová jména z Francie?
Atmosféra a vztahy v naší kategorii jsou skvělé. Na trati je to válka, nejsme tam přeci od toho si dávat dárečky 😉 Samozřejmě vše s respektem jeden k druhému a čisté souboje. Jinak jsme velcí přátelé. Top 5 z letošní sezóny bude určitě pokračovat. O nových jménech z Francie nebo jiných zemích nevím. Určitě bych byl ale rád, kdyby nás bylo více.
Vzkaz pro čtenáře a fanoušky?
Moc bych chtěl poslat díky traťákům, organizátorům. Díky jejich práci máme kde závodit. Veliké díky lidem za jakoukoliv podporu a důvěru ve mě. Ať už jsou přímo na závodech nebo fandí na dálku.
Chtěl bych povzbudit mladou generaci závodníků. Věřte si, věřte ve své sny! Nic není nemožné! Vše je jen na vás si plnit své cíle a sny!
Děkuji za rozhovor,
Aneta Musilová
www.autokrosar.cz
Na jezdce divize Kartcross Mascom cupu čeká poslední závod. Ten se uskuteční již dnes a zítra v rakouském Hollabrunnu. Na trati, která je 808 m dlouhá a kde se několikrát sešli i republikový jezdci "velkých" buggin si to rozdají kartcrossaři o titul.
Dle pravidel Mascom cupu se při jedenácti odjetých závodech, započítává pouze 8 závodů. Znamená to, že se tři nejhorší výsledky škrtají...a to už je pořádná matematika.
Je dobojováno, Petru Doležalovi stačilo dojet na druhém místě aby získal titul v Kartcross Mascom cupu. Gratulujeme. Druhý v celkovém hodnocení skončil Ondra Hartych, který v rakousku udělal maximum, víc už nešlo. Celkově třetí končí v seriálu Mascom cupu Josef Švorc!
Výsledky najdete zde:
Výsledky live najdete zde:
Racemon 1.9 | © MYLAPS SPORTS TIMING 2011
Za určitých okolností je ve hře o titul ještě pět jezdců. Reálně to vidím ale na souboj Ondry Hartycha, který zatím po škrtání vede. Po škrtání druhého a třetího dělí jen pár bodů a Lukáš Svoboda a Pepa Švorc jsou tak doslova nadostřel Ondrovi. Reálnou i když mizivou šanci na zisk titulu má ještě Petr Doležal a Matija Rakovec.
Časový harmonogram jezdců Kartcross:
Sobota 22.10.2022
12:35 první volný trénink (Mascom Cup)
14:00 druhý volný trénink (Mascom Cup)
19:00 rozprava s jezdci (Mascom Cup)
Neděle 23.10.2022
08:05 první měřený trénink (Mascom Cup) 4 Laps
09:45 druhý měřený trénink (Mascom Cup) 4 Laps
11:40 první rozjížďka (Mascom Cup) 5 Laps
13:00 druhá rozjížďka (Mascom Cup) 5 Laps
15:00 třetí rozjížďka (Mascom Cup) 5 Laps
15:45 finále (Mascom Cup) 7 Laps
Hektických několik dní je za námi. Nejprve se jezdci poprali o body do domácího šampionátu v Nové Pace aby se o týden později opět setkali, tentokrát v Dolním Bousově na jednodenním závodu. V rámci domácího šampionátu nás čekají už jen Sedlčany a následně Setkání mistrů v Humpolci. Jinak to ale mají jezdci divize Racerbuggy a Kartcrossu.
Již tento víkend se totiž jezdci divize Racerbuggy objeví v Dobřanech, kde se poperou o republikové body a bude to jistě bitva zajímavá. Na místní trati je vždy nejen skvělá atmosféra ale i jídlo a kdo nebyl v Dobřanech, jako by nebyl na autocrossu.
Domácí šampionát
Dle mých počtů, kdy se při sedmi závodech započítávají dle řádů výsledky ze šesti podniků je o titulu rozhodnuto již v divizi Superbuggy, kde se dvojka mění v jedničku a titul získává zaslouženě Petr Nikodém.
V divizi TAX, kde po škrtání nikdo nemůže předstihnout Marcela Dleska. Rozhodnuto je také v divizi D6, kde titul získal Luděk Dubravský a v divizi D2, kde se z titulu může radovat Lukáš Mihulka.
Kde to bude napínavé jsou juniorky. Zde se v posledních dvou závodech nadostřel k Arnymu Floriánovi dostal Filip Duřt a kluci si to o titul rozdají na přímo v Sedlčanech, rozdíl po škrtání je dva body.
Další drama je v divizi B1600, kde mají nyní stejný počet bodů Jakub Novotný a Martin Vaculík. Kuba škrtá 21, Martin 28, čili reálně má Jakub k dobru 7 bodů....
Kartcrossaři škrtají dva závody, a tak boj o titul bude ještě dramatický. Petr Doležal by jistě chtěl obhájit, ale mladé pušky jistě ještě neřekli své poslední slovo a zejména Pepa Švorc, či Lukáš Svoboda a Ondra Hartych budou ještě hodně topit pod kotlem.
V Racerbuggy není také ani v jedné divizi nic jasné. Na jezdce čekají ještě tři závody a v RB160 to má nejlépe rozjeté Vít Kostroun, v divizi RB125 Láďa Hanák ml., a v divizi RB250 Petr Bílek.
Autocross news
- všechny sestřihy z naší dílny najdete zde:
(klikni vpravo nahoře na playlist)
Fotogalerie z jednotlivých závodů najdete:
Galerie | Autokrosař.cz (autokrosar.cz)
Výsledky najdete:
Štikovská rokle 3. a 4. září letos již potřetí přivítá autokrosové závodníky. Po červencovém vydařeném Mistrovství Evropy zavítali do Nové Paky jezdci ke Klubovému závodu - Mezinárodnímu mistrovství Holandska a první víkend v září se zde sejde téměř kompletní česká špička. Přihlášeno je více jak sto deset závodníků.
Z toho devětadvacet v kategoriích Racer Buggy, kde například nechybí Kostroun, Žalský, Martin Nikodém, Rezek, Svobodová nebo Kolomý.
Více jak dvacet jezdců se chystá ke startu v kategorii Kartcross. Čelu vévodí Doležal, Hartych, Rakovec, Švorc. Hned tři kategorie jsou vypsány pro tzv. „plechová auta“. V D2 nechybí Josef Bartoš, Ciminga, Šindelář a domácí jezdci Lukáš a Roman Vávrovi. V TA 1600 asi největší souboje svedou Tomáš a Jakub Jánošovi s Luďkem Dubravským a Milanem Purmou.
Trochu méně je obsazena divize Touring Autocross, kde si vítězství budou chtít uzmout zejména Brožek, Dlesk a Bret.
Velice dobře je obsazena divize Junior Buggy kde vedle řady letos úspěšných „Evropanů“ – Floriána, Šafránka, Duřta, a Pytlounových nastoupí letos poprvé domácí Ondřej Medlík.
Papírovými favority Buggy 1600 jsou Jakub Novotný a Filip Hartman, ale překvapit mohou i další. Asi nejkvalitnější konkurence se sejde v kategorii Super Buggy. Chybět nebude vedoucí jezdec seriálu Mistrovství Evropy a také domácího šampionátu Petr Nikodém, dále Zdeněk Antony, Jaroslav Hošek, David Horák a Radek Jordák. Bude jim stačit domácí navrátilec Václav Fejfar? To vše rozluští až nedělní finálové jízdy.
Už v pátek začnou v depu od 13 hodin administrativní a technické přejímky. Samotný závodní program zahájí v sobotu od půl deváté první tréninkové jízdy. O půl druhé startují první kvalifikační jízdy. Divize Racer Buggy a Kartcross odjedou i jízdy druhé.
V neděli se začíná již v osm hodin ráno druhou sérií rozjížděk. Krátce před desátou pak začnou třetí rozjížďky. Po nezbytné vetší úpravě trati vyvrcholí závody od půl jedné semifinálovými a finálovými jízdami.
Po dosud odjetých závodech je následující pořadí:
Super Buggy: Nikodém, Jordák, Antony
Buggy 1600: Vaculík, Novotný, Hartman
Junior Buggy: Florián, Duřt, Pytloun
Touring Autocross: Dlesk, Brožek, Musil
TA 1600: Dubravský, Jánoš, Kopena
D2: Mihulka, Gacík, Mlejnek
Pavel Vydra
Tisková zpráva
Několika násobný italský šampion v autokrosu, závodník se skvělými výsledky v rallycrossu. To je čtyřiačtyřicetiletý Simone Firenze, který je aktuálně na druhé pozici v tabulce bodování.
V sezóně 2021 jsi skončil celkově na 9. místě. Letos se ti zatím velmi daří. Je to tím, že už znáš lépe tratě i své rivaly?
Předchozí sezóna byla pouze testovací, speciál od Semog FIA mi byl přivezen přímo na závod. Během zimy jsme se však zaměřili na lepší přípravu a zdá se, že sklízíme ovoce.
První bedna přišla v Litvě, tato trať není mezi jezdci oblíbená, tva kategorie cross cars zde jela poprvé a hned se zadařilo.
Ano, ve Vilkyciai jsem poprvé stál na evropských stupních vítězů a to na 3. pozici. Tato trať bude navždy v srdci a velkou vzpomínkou. Celkově celý víkend proběhl na vysoké úrovni a já si Litvu velmi užil!
Další závod v Německu a znovu bedna. O víkendu v Matschenbergu jsi dával zabrat aktuálnímu lídrovi tabulky Davidu Meátovi.
Výkon v Matschenbergu je zatím mým nejlepším. Od sobotního rána jsme našli správné nastavení mého speciálu. Konečně jsem se dostal i před Davida a mohl bojovat o přední příčku. Bohužel, první místo se nepovedlo. David má jednu technickou převahu nad všemi ostatními jezdci, tudíž pokud dobře odstartuje už se nedá chytit. My se ale snažíme tuhle mezeru napravit a bojovat dál.
Divize Cross car vypadá na první pohled jako parta skvělých lidí, kteří bojují na trati, ale v depu jste vidět hodně pospolu.
Být součástí Mistrovství Evropy je veliká zkouška ze všech úhlů pohledu. Jsou tam ti nejlepší jezdci z nejlepších. V naší kategorii opravdu vznikla skvělá parta lidí. Atmosféra, která se nedá zažít na jiném mistroství. Bojujeme mezi sebou, ale pomáháme si navzájem a respektujeme se. Jak se říká, soupeři na trati, přátelé v depu. Já jen doufám, že se tohle nezmění. Samozřejmě, že jsou souboje a nějaké přestřelky, ale ty by se měly řešit, a i zůstat na trati. Do takových věcí by se neměli zatahovat ani mechanici ani rodiny.
Skvělým příkladem těchto všech soubojů jsou Chantal van der Puten a Ares Lahoz Rubio.
.
Poslední závod se jel v Mece autokrosu. Jak na tento víkend vzpomínáš?
Co říct k Nové Pace? Je to chrám, je to sen každého jezdce a pocta tam závodit. Ještě ke všemu s atmosférou publika, které je legendární. Tento víkend jsem ke všemu opět dojel na stupních vítězů.
V Nové Pace si s vámi přijel porovnat jezdecké síly Petr Doležal.
Petr Doležal zná tuto trať, zná i tajemství této tratě. Věděl jsem už dopředu, že tento domácí jezdec je velmi silný soupeř. Je to velmi dobrý přítel a máme vzájemný respekt. Měl jsem možnost mu pomoc na závodě v Maggioře, v Nové Pace pomohl on mě. Závodil se stejným speciálem jako já. Bylo skvěle vidět dva jezdce se speciálem Semog na bedně. Skvělá reklama pro výrobce!
Kolik členů zahrnuje tvůj team na evropských závodech?
Mám dva týmy, jeden se skládá ze tří lidí, kteří mě doprovází na závody. Druhá skupina je doma vždy připravena na opravu a přípravu pro další závod. Snažím se zajet co nejlepší výsledek, který je pokaždé věnován právě jim, jako poděkování. V neposlední řadě děkuji také rodině, která tento můj koníček akceptuje.
Děkuji za rozhovor.
Aneta Musilová
www.autokrosar.cz
