Další evropský závod, tentokrát v Nové Pace, vyvolal nejen v divizi Super buggy nespočet emocí. Zlato si tentokrát odvezl David Horák, druhý skončil francouzský pilot Robert Theuil a bronz získal Radek Jordák. “My tu Paku máme všichni strašně rádi. Ale letos se to nepovedlo. Trať byla v nejhorším stavu za posledních deset let,” komentuje Nikodém.
První měřený trénink vyhrál Zdeněk Antony, druhý skončil Nikodém. “Měřáky nebyly nejhorší, vypadalo to, že budem mít nejlepší časy, na poslední chvíli nám tam skočil Zdenda Antony. Říkal jsem si, že máme i dobře nastavený auto,” říká Nikodém. Vojtěch Vaculík dojel pátý, David Horák šestý, Jordák osmý, Jaroslav Hošek devětadvacátý.
V druhém měřáku se na druhou pozici dostal Nikodém, třetí skončil Antony, Vaculík až sedmý, Jordák osmý, Horák jedenáctý, Hošek osmadvacátý. První rundu vyhrál Nikodém, za ním skončil Antony, třetí dojel Horák. Jordák skončil pátý, Vaculík šestý, Hošek devětadvacátý.
Druhou rundu vyhrál opět Nikodém. “Šli jsme do první rundy a odstartovali jsme první a nebylo dál co řešit. Druhou rozjížďku jsme vyhrál istejným způsobem a třetí runda vypadala teda fakt strašně. To už byl masakr,” dodává Nikodém. Druhý skončil Horák, třetí Antony. Jordák dojel šestý, Vaculík sedmý, Hošek jednadvacátý.
Ve třetí rundě se na druhé místo dostal Horák, Antony skončil čtvrtý, Nikodém pátý. “Nečistil se absolutně start, propadli jsme se na třetí pozici a se stavem tratě, který už v tu chvíli panoval, se už nedalo v podstatě předjet. S naším štěstím jsme pak propadli na páté místo a znamenalo to ztrátu bodů,” míní Nikodém. Jordák šestý, Vaculík osmý, Hošek čtyřiadvacátý.
Semifinálovou jízdu ve své skupině vyhrál Antony, Vaculík skončil čtvrtý. Druhou skupinu vyhrál Horák, druhý skončil Nikodém, třetí Jordák.
Ve finále se otočily karty a první zlato si z letošního evropského závodu odvezl Horák. “Podařilo se mi vyhrát všechny rozjížďky a semifinále. Vlastně i v tom finále se to povedlo odstartovat jako první a pak si držet první pozici. Cením si toho a pro mě vyhrát Paku pořád něco znamená,” vysvětluje Horák.
Druhý skončil Francouz Robert Theuil, bronz získal Jordák. Nikodém skončil sedmý. “Před náma to tam někdo zbrzdil, mně to úplně umřelo do kopce a dostali jsme lehkou tečku. Když jsme byli na třetím místě, tak jsme měli technické problémy. Myslím si, že na ty poměry, jak nám moc to auto házelo, jsme poměrně dlouho obhajovali třetí místo. Pak jsme spadli na sedmou pozici,” dodává Nikodém. Antony osmý. “Vlivem technické závady prasklé poloosy jsme závod nedokončili. Ale tím, že Nikodém také neměl nejlepší výsledky, tak mě to zas tak nemrzí. Teď už se chystáme do Francie,” vysvětluje Antony.
Vaculík skončil devátý, Hošek pětadvacátý.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Z dalšího evropského závodu si Antony už podruhé letos odváží zlato. Druhý skončil francouzský jezdec Robert Theuil a třetí Nikodém. Čtvrtou pozici ve finále vybojoval Jordák, šestou Vaculík. “Konkurence byla nabitá a na staArtovní listině nechybělo ani několik zvučných jmen z německého domácího šampionátu,” uvádí Vaculík.
První měřený trénink vyhrál Zdeněk Antony. Za ním skončil David Horák a Petr Nikodém. Čtvrtou pozici v tabulce získal Vojtěch Vaculík, třináctý skončil Radek Jordák. Druhý měřák vyhrál Nikodém, Antony klesl na čtvrtou pozici. Horák skončil sedmý, Vaculík osmý, Jordák jedenáctý.
První rundu vyhrál Antony, druhý skončil Horák a třetí Nikodém. Čtvrtý Vaculík, třináctý Jordák. Po druhé rundě Antony obhájil první pozici, za ním skončil Nikodém a třetí Horák. Vaculík skončil devátý. “Hned po startu jsem se zařadil za Davida Horáka a v těsném závěsu za ním jsem jízdu odkroužil až do cíle. Ve druhé rozjížďce jsem měl vedle sebe Zdeňka Antonyho a Buddelmeyera. Po rozsvícení zelených světel mě borci vyvezli do svodidel a já jsem byl rád, že jsem odjížděl s celým autem. Když jsem to zkoušel na Küchese, trefil jsem vnitřní svodidlo a skočil v hodinách. Ztrátu se mi nepovedlo dohnat a bral jsem až šestou pozici,” konstatuje Vaculík. Jordák skončil desátý. Po třetí rundě Nikodém ukázal, že se jen tak nevzdá a vyšplhal se na první místo v tabulce.
“Podařilo se odstartovat na prvním místě ve všech třech rozjížďkách a po přežitých tlačenicích do kopce, v podstatě dále není o čem vyprávět. Vybojovali jsme tak letos poprvé deset bodů z rozjížděk na ME a krom třetí rozjížďky, kde se nám při výjezdu z trati spálila spojka, jsme zatím měli v podstatě ideální víkend,” říká Nikodém. Za ním skončil Antony a až na čtvrtém místě Horák. Šestý Jordák, desátý Vaculík.
V semifinále první skupinu ovládl Nikodém. “V podstatě stejný průběh následoval v obávanému semifinále. Po startu se podařilo vymanit se z kleští a když jsme se všichni přežili i skok, stačilo auto už jen dovézt do cíle. Po dlouhé době jsme tak nastupovali do finálových jízd z prvního místa,” vysvětluje Nikodém. V druhé skupině si to rozdal zbytek našich pilotů. První skončil Antony, druhý Horák, třetí Jordák, pátý Vaculík. “Do semifinále jsem nastupoval ze druhé řady. Povedlo se mi zajistit páté místo a postup do dalšího evropského finále byl jistý,” dodává Vaculík.
Z dalšího evropského závodu si Antony už podruhé letos odváží zlato. Druhý skončil francouzský jezdec Robert Theuil a třetí Nikodém. “Naštěstí ve finále nám start vyšel suprově a odlítli jsme tak bez větších potíží na prvním místě. Když jsem viděl, že se zbytku startovního pole pozvolna vzdalujeme, mohl jsem trochu ubrat a při odpočítávání zbývajících kol se pokusit vyhýbat dírám a modlit se o zdárně dotáhnutí až na cílovou čáru. Bohužel nebylo nám přáno... S řekl bych obstojným náskokem jsme najížděli do posledního kola a popravdě už jsem nás pomalu viděl s prvními 35 body letošního mistrovství Evropy... To bychom ale nebyli my, aby se nepokazilo alespoň něco. Na lusknutí prstů, naše česká střela ztratila před skokem většinu výkonu, kontrolky se zbláznili a dopředu to jelo už jen silou vůle. Dnes již víme, že vypadlo kolínko pro map senzor,” dodává Nikodém.
Čtvrtou pozici ve finále vybojoval Jordák, šestou Vaculík. “Ve finále jsem startoval až z lesa, tedy ze čtvrté řady. Start a první zatáčku jsem přežil bez poškození. Rád bych sem napsal, kolikátý jsem jel. Věřte ale tomu, že v té mele jsem byl rád, že jsem našel volant. Po několika kolech se mi povedlo konečně předjet M. Küchese a zajistit tak šestou pozici. Z Německa odvážíme další cenné body. Za týden se s mnohými z vás uvidíme v České republice. Bude se totiž konat ME v Nové Pace. Držte nám pěsti,” uzavírá Vaculík.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Nová Paka, město v Královéhradeckém kraji, je známé svou významnou autocrossovou tradicí a tratí, která pravidelně hostí podniky Mistrovství Evropy v autocrossu. Tato prestižní trať přitahuje nejlepší evropské jezdce a tisíce fanoušků díky své technické náročnosti a skvělé atmosféře. Autoklub Nová Paka je jedním z nejstarších a nejaktivnějších klubů v České republice a již tento víkend jí čeká vrcholný podnik sezony.
Ze soboty na neděli přišel velký déšť, který poračoval do dopoledních hodin.
Fotogalerie ze soboty od Davida Jeřábka je zde:
Oficiální stránky autoklubu Nová Paka:
Výsledky najdete zde:
https://www.chronomoto.com/fiaautocross/
Live výsledky najdete zde:
https://live.chronomoto.com/ax/
Online přenos - placený stream (semifinále a finále) v akční ceně 129,- Kč (159 Kč)
https://sportlive24.tv/product/Op5mBYgIf5fbfqH8vMm1sw
Krátký reel z pátečního dne:
Sobota 6. července 2024
08:45 volný trénink
10:25 první měřený trénink
13:40 druhý měřený trénink
16:15 první rozjížďka
18:45 druhá rozjížďka (pouze TAX)
Neděle 7. července 2024
08:00 druhá rozjížďka
10:15 třetí rozjížďka
12:40 prezentace jezdců
13:30 semifinále a finále
Parkovné = 100 Kč / 5 €
Program = 100 Kč / 5 €
Kemp
Dospělí 1300 Kč / 60 € osoba včetně víkendové vstupenky a vstupenky do depa
Děti do výšky 150 cm = zdarma
Sobota
Dospělí 300 Kč / 15 €
Děti do výšky 150 cm = zdarma
Neděle
Dospělí 500 Kč / 25 €
Děti do výšky 150 cm = zdarma
Víkendová vstupenka
Dospělí 700 Kč / 35 €
Děti do výšky 150 cm = zdarma
Depo
Dospělí 200 Kč / 10 €
Děti do výšky 150 cm = zdarma
Z druhého republikového závodu v Dolním Bousově si první místo odvezl Petr Nikodém, druhý skončil David Horák a třetí dojel Libor Paul. Víkend byl ve znamení návratu domácího Romana Poláka, který šel nakonec ve finále přes střechu.
První měřený trénink se vlivem velkého deště nejel. Druhý měřák vyhrál Petr Nikodém. ”Potřebovali jsme vymyslet nějaký systém, jak se zlepšit. Věděli jsme, že máme stále jeden směr, kterým můžeme jít, protože jsme od něj upustili už déle, protože to tenkrát stačilo. Řekl bych, že v Bousově bylo krásně vidět, že jsme na správný cestě a povedlo se vyhrát měřáky asi o vteřinu a něco,” vysvětluje Nikodém.
Druhý skončil Jakub Kubíček, třetí David Horák. “V druhém měřáku nastaly nějaké technické problémy, takže se mi úplně jako nedařilo, ale nakonec z toho byl třetí čas, což není zas tak špatný,” říká Horák.
První rundu také vyhrál Nikodém, druhý skončil Kubíček, třetí Horák. V druhé rundě si NIkodém vedení nenechal vzít. Na druhou pozici se probojoval Libor Paul a třetí skončil Vít Nosálek.
Třetí rundu vyhrál Nosálek, druhý skončil Roman Polák a třetí Nikodém. Po sečtení bodů v tabulce si Nikodém udržel první místo, druhý se tam objevil Polák a třetí Nosálek.
V semifinálové jízdě v první skupině první skončil Nikodém, druhý Nosálek, třetí Paul. Do finále se probojoval také Michal Neumann a Jan Bartoš. V druhé skupině první skončil Polák, druhý Horák, třetí maďarský jezdec Szabolcz Klenancz. Do finále se probojoval také Kubíček a Jan Husák.
Polák šel ve finále přes střechu a v opakovaném startu mu ze třetího místa zhasla bugina a závod nedojel. Nikodém ve finále obhájil svou sílu a z druhého republikového závodu si odvezl první místo. “V semifinále jde vždy o to přežít, a po loňském roce to byla nejnervóznější část, ale dopadlo to dobře. Odvážíme si jedničku a spokojeně se přesouváme do Matschenbergu,” říká Nikodém.
Za ním se se stříbrem umístil Horák. “V semifinále se mi podařilo zajet dobře a to mi dalo na druhou řadu a ve finále se mi podařilo v první začátce předjet Paula, Nosálka a po nějakých technických problémech Romana Poláka jsem se dostal na druhé místo,” dodává Horák.
Třetí skončil Paul. “Za Bousov jsem maximálně spokojený. Organizace skvělá, trať pěkná. Dařilo se a jsem maximálně spokojený za třetí místo,” říká Paul.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Letošní závod ve Vilkyciai překvapil mnohé. V divizi Super Buggy se na první stupeň vítězů postavil Zdeněk Antony. Druhý skončil Petr Nikodém, třetí lotyšský jezdec Ervins Grencis. Radek Jordák skončil sedmý, David Horák osmý, Vojtěch Vaculík desátý. Jaroslav Hošek skončil jedenáctý. Předešlého závodu v Bausce se nezúčastnil kvůli problémům s motorem.
Celkové hodnocení Mistrovství Evropy najdete zde:
https://www.autokrosar.cz/wp-content/uploads/2024/06/sb_ch_point_prov.pdf
V prvním měřeném tréninku se na druhou pozici dostal Vaculík. Třetí skončil Jordák, čtvrtý Nikodém, pátý Horák, šestý Antony. Hošek dojel dvacátý.
Druhý měřák skončil jako druhý Antony, třetí Nikodém, pátý Horák, sedmý Vaculík, osmý Horák. Hošek dojel šestnáctý.
V první rundě Antony ukázal, že chce vyhrát. V tabulce se umístil na prvním místě. Až na sedmém místě dojel Vaculík, dvanáctý Horák, patnáctý Hošek. Jordák ani Nikodém rundu nedojeli. “Ve Vilkyciai se mi líbilo. Organizace byla skvělá a závod jsem si moc užil. V měřených trénincích jsem obsadil osmé místo a bylo tedy jasné, že o souboje nebude nouze. V první rozjížďce jsem jel na jistotu a dalo to na čtvrté místo. V neděli ráno jsem věděl, že se potřebuji začít prokousávat dopředu, ale zároveň se stále držet letošního cíle - dojíždět do cíle bez poškozeného auta,” komentuje Vaculík.
V druhé rozjížďce Antony spadl na druhou pozici. Nikodém skončil pátý, Jordák osmý, Horák devátý, Vaculík desátý, Hošek čtrnáctý.
Po třetí rundě se ve výsledkové tabulce Antony vyšplhal na první místo. Nikodém skončil pátý, Jordák sedmý, Vaculík desátý. Na jedenáctém místě skončil Horák, patnáctý dojel Hošek.
V semifinálové první skupině dojel první Antony. “Semifinále dopadlo bez jakýchkoliv komplikací a podařilo se mi vyhrát, což jsem rád,” říká pilot.
Druhý skončil Nikodém, třetí Jordák, čtvrtý Horák, šestý Hošek. V druhé skupině skončil čtvrtý Vaculík. “V semifinále jsem do toho dal vše a hned po startu se mi povedlo protáhnout na čtvrté místo. Celou jízdu jsem bojoval s Robertem Theuilem, ale bohužel mi úzká litevská trať nedovolila ho předjet bez většího kontaktu. Ze semifinále jsem tedy bral čtvrtou pozici,” říká Vaculík.
Ve finále to byla jízda. Zlato si odvezl Antony. “Při startu ve finále měl Vojta Vaculík kolizi, tak se závod zastavil, a většinou opakované starty nevyjdou, tak jsem se bál. Ale tentokrát to vyšlo a odstartoval jsem první a za mnou Péťa Nikodém. Takhle jsme vesměs dojeli až do cíle. Byly to krásné závody hlavně proto, že jsem měl pořád Petra za sebou a musel jsem se snažit jet co nejlépe, byť nějaká chybka sem tam přišla,” komentuje Antony.
Stříbro vybojoval Nikodém. “Na startu jsme byli nalepení se Zdendou Antonym, který měl právo vybírat si. Vybral si pravou stopu, což byla velká výhoda na této trati. Ujmul se vedení, my jsme se tam mačkali ještě s Grencisem o druhé a třetí místo, nakonec jsme se promáčkli na druhou pozici. Zdendovi to neuvěřitelně letí dopředu a mě to neuvěřitelně bolelo, mám napuchlý čumák ještě teď od kamenů z trati. V několika momentech jsem téměř ani nemohl řadit. Sice nás Zdenda výhrou bodově hodně stáhnul, ale dalo by se říct, že si z nejneoblíbenějšího závodu odnášíme velký úspěch,” říká Nikodém.
Jordák skončil sedmý, Horák osmý, Vaculík desátý, Hošek jedenáctý. “Na start finále jsem šel s tím, že už není co ztratit a pokusím se z třetí řady zkrátka něco vykouzlit. Jezdci tam nebyli pomalí žádní, a tak to chtělo opravdu hodně snahy. Blikla zelená světla a já jsem se vydal dopředu. Přede mnou startoval Michael Küches.
Ten dostal do brýlí nálož bláta od Zdenka Antonyho, zašlápl brzdy a z každé strany mu na kolo najel jeden jezdec. Ze strany pravé to byl francouz Perrichot, který to ustál, a ze strany levé já. Vzhledem k tomu, že rovina po startu je ve Vilkyciai dlouhá a rychlá, skončilo to několika kotrmelci,” konstatuje Vaculík.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Necelý měsíc zbývá do startu pátého letošního závodu Mistrovství Evropy v autokrosu a pozitivní informace z organizačního výboru říká, že se již přihlásilo více jak 120 jezdců v pěti vypsaných kategoriích.
Nejvíce mezi „kárty“, pětatřicet, v čele s Meatem, Mercierem a Doležalem. Ale také v divizi Buggy 1600 zaslalo přihlášku více jak třicet jezdců. Novotný, Wibbeler, Laubach, Pytloun, Florian, to je jen „vzorek“ ze seznamu přihlášených. Šestadvacet závodníků hlásí kategorie nejsilnějších speciálů Super Buggy – Nikodém, Antony, Jordák, Hošek, Boele, Theuil, Callaghan.
A třináctka mladých jezdců bude závodit o body v Junior Buggy. Boj o přední příčky svedou Ottink, Pytlounová, Svobodová, Kolomý. V kategorii vzkříšené divize Touring Autocross projevilo zájem o start ve Štikovské rokli dvacet jezdců. Dlesk, Červený, Musil, Bret, Šimurda jsou rozhodně zárukou kvalitních sportovních výkonů.
Stále se ještě nejedná o konečná čísla, neboť uzávěrka přihlášek ještě neskončila. Ale vzhledem k velkému počtu přihlášených se dolaďuje časový harmonogram. Pořadatelé z Autoklubu Nová Paka připravují opět obsáhlý a celobarevný program, v němž se kromě současných jezdců bude vzpomínat na legendy Jaroslava Mahra, Karla Wöbera, Johny Hakwoorta nebo novopackou ikonu Antonína Vitvara.
Součástí dvoudenních závodů bude i autogramiáda současných a bývalých závodníků. Neměl by zde chybět zmíněný Hakwoort nebo Bohumil Křesťan. I to je jeden z důvodů, proč se vyplatí novopackých autokrosových závodů ve dnech 6. - 7. července zúčastnit.
Pavel Vydra
tisková zpráva
Do Bausky v divizi Super buggy přijelo bojovat o první příčky v tabulce pět českých pilotů. Stříbro si ze závodu odvezl Petr Nikodém. První skončil domácí jezdec Ervins Grencis, třetí dojel Nizozemec Mike Bartelen. Vojtěch Vaculík skončil šestý, David Horák sedmý, Radek Jordák osmý a Zdeněk Antony devátý.
První měřené tréninky pravděpodobně naše jezdce trochu znejistěly. Až na sedmém místě skončil Vaculík, Jordák jedenáctý, Nikodém dvanáctý. Horák s Antonym dojeli na osmnáctém a devatenáctém místě. Po druhém měřáku se otočily karty a na třetím místě v tabulce se umístil Horák, čtvrtý skončil Nikodém, pátý Jordák, šestý Antony. Vaculík dojel na osmém místě. Po sečtení výsledků se naši umístili v pořadí Horák šestý, Nikodém osmý, Vaculík jedenáctý, Jordák třináctý, Antony čtrnáctý.
První rundu po neuvěřitelném výkonu vyhrál Horák. Nikodém skončil čtvrtý. “Nebyli jsme v prvních dvou rozjížďkách absolutně schopni převést výkon na trať,” přiznává Nikodém. Vaculík desátý, Jordák jedenáctý. Antony závod nedojel. Po druhé rundě Nikodém skončil osmý, Jordák desátý, Horák jedenáctý, Vaculík čtrnáctý, Antony sedmnáctý. Po třetí rundě a sečtení výsledků se Horák probojoval na třetí příčku. Nikodém skončil pátý, Jordák třináctý, Vaculík čtrnáctý, Antony šestnáctý. Semifinálové jízdy v první skupině ovládl na druhém místě Nikodém, třetí skončil Horák, Pátý Jordák. V druhé skupině skončil třetí Antony, pátý Vaculík.
“Do finále jsem startoval z druhé řady. Ale právě tam na startu zůstal zaseklý ventil na brzdě a díky tomu jsem neodstartoval včas, byl jsem vlastně desátý. Pak jsem se dostal postupně na osmé místo, ale při šanci předjet Vaculíka a dostat se na sedmé místo jsme se střetli a předjel mě ještě Jordák, takže jsem skončil devátý,” dodává Antony.
Finále rozhodlo o vítězi, kterým se stal lotyšský jezdec Grencis. Nikodém skončil na druhém místě a odváží si tak body do tabulky. “Důležité bylo, že jsme přežili semifinále. To je pro nás ta nejhorší část každého závodu. Ale úspěšně jsme se prosadili do finále do první řady zvenku. Po první zatáčce to vypadalo, že budeme vyjíždět na druhý místo, ale někdo tam na nás zezadu vyšplhal, trošku nás tam brzdil. I po několika dalších překážkách ve formě kontaktu s ostatními jezdci nám to vyšlo na druhé místo. Z toho nic moc víkendu se stala taková ta krásná dvojka,” říká Nikodém.
Třetí skončil nizozemský pilot Bartelen. Co se týče našich dalších jezdců, Vaculík skončil šestý, Horák sedmý. “V Bausce se mi dařilo. Finále za mě bylo neregulérní, jelikož se extrémně prášilo, až to bylo opravdu nebezpečný. Byl jsem zkrátka rád, že jsem ho vůbec dojel,” přiznává Horák. Jordák dojel osmý, Antony devátý. “Do finále jsem startoval z druhé řady. Ale právě tam na startu zůstal zaseklý ventil na brzdě a díky tomu jsem neodstartoval včas, byl jsem vlastně desátý. Pak jsem se dostal postupně na osmé místo, ale při šanci předjet Vaculíka a dostat se na sedmé místo jsme se střetli a předjel mě ještě Jordák, takže jsem skončil devátý,” dodává Antony.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
V divizi Super Buggy přijelo do německého Seelow bojovat o body do tabulky evropského šampionátu 25 aut, z toho šest jich bylo našich. Zlato si z prvního evropského závodu v letošní sezóně odvezl Petr Nikodém, druhý skončil další z Čechů Zdeněk Antony a zelený věnec bral Belgičan Michael Küches.
V prvním měřeném tréninku na prvních třech pozicích skončili zahraniční jezdci. Čtvrtý skončil Radek Jordák, za ním David Horák a Vojtěch Vaculík. Čtrnáctý dojel Zdeněk Antony a Petr Nikodém až dvacátý. Jaroslav Hošek skončil na pětadvacátém místě. „Trať už v tréninkách vypadala použitě, takže jsme věděli, že se to do neděle pravděpodobně ještě zhorší. První měřák jsme vzhledem k nově předepsaným gumám, které nemají rády vodu, věděli, že ho můžeme s prominutím hodit do koše. Ještě k tomu nám navíc v prvním měřeném kole praskl kardan, ale aspoň se to stalo v tom prvním měřáku, který stál za nic už od začátku,“ říká Nikodém.
Po druhém měřeném tréninku tabulku ovládl Nikodém. „V druhém tréninku jsme to zachránili s náhradním kardanem, jelo se sice nekomfortně, ale stačilo to na první místo o kousek,“ dodává Nikodém. Třetí skončil Antony, Horák osmý, Vaculík desátý. Jordák dojel patnáctý a Hošek pětadvacátý.
První rozjížďka zamíchala kartami. První skončil Antony, Nikodém třetí. „Do první rozjížďky jsem šel s Albersem, se kterým nemá cenu se pouštět do větších akcí. Radši jsem ho zkusil předjet později na trati, což vyšlo. Z prvního místa nám zase před koncem urval kardan z držáku, ale i tak jsme to kolo a půl jsme si díky náskoku dojeli na prvním místě. Samozřejmě jsme byli na vodě, takže časy jsme byli až třetí, ale do neděle jsme ze dvou kardanů dávali dohromady jeden, aby to bylo použitelné. Doufali jsme, že se nebudeme muset otáčet do Prahy, což se nakonec nestalo,“ komentuje Nikodém.Jordák skončil čtvrtý. Horák dojel šestý, Vaculík patnáctý. Hošek skončil na dvacátém místě.
Po druhé rozjížďce jsme ovládli stupně vítězů. Svou vůdčí pozici v tabulce opět přebral Nikodém. „Druhá rozjížďka mám pocit byla stylem start – cíl, a ve třetí rozjížďce, kde už jsme potřebovali jen si pojistit deset bodů z rozjížděk, nám praskla věc, která fyzikálně není možná, ale nám se samozřejmě podařila. Praskla nám vačková hřídel a zastavil se motor na místě. Tam jsme už byli jednou nohou na cestě domů, protože jsme měli zhruba čtyřicet minut do startu semifinálových jízd. Nakonec jsme trhli rekord s výměnou motoru. Měli jsme to za hodinu a deset minut. Na poslední chvíli jsme stáli na startu a chci poděkovat všem, co nám s tím pomohli,“ konstatuje Nikodém.
Za ním skončil Antony a třetí dojel Horák. Jordák byl sedmý, Vaculík devátý. „Ve 3. rozjížďce jsem startoval z první řady a vedle sebe jsem měl opět Wielyho Alberse a jako bonus Petra Nikodéma. Petra se mi povedlo přestartovat a pak mi nezbývalo než před ním bránit svou pozici. Na konci 3. kola přišla před cílovou zatáčkou rána zezadu a já jel rovně (původně jsem chtěl jet doleva). Tam jsem potkal Wielyho a ten mě přetočil. Propadl jsem se skoro na konec pole. Jízdu jsem si ale i tak moc užil,“ říká Vaculík.
Třetí rundu vyhrál Antony. „První trénink špatný na vodě. Druhý trénink zajistil první řadu na start do první rozjížďky. Rozjížďky bez problému, tam jsem všechno v podstatě vyhrál,“ míní Antony.
Druhý v tabulce skončil Horák, třetí Nikodém. Semifinále v první skupině vyhrál Nikodém, za ním Antony. V druhé skupině třetí skončil Vaculík, Jordák osmý, Horák devátý. Hošek se do semifinále nedostal.
Finálové jízdy konečně rozhodly o prvních bodech do tabulky. Zlato si ze Seelow stejně jako loni odvezl Nikodém. „Ve finále jsme byli i když se slabším motorem po první zatáčce v čele a pak šlo jen o to si to hlídat. Byl to těžký a složitý víkend, ale máme zase Evropu v Seelowě vyhranou. Děkuji celému týmu za celý ten „hell“, kterým jsme si prošli,“ dodává Nikodém.
Druhý skončil Antony. „V semifinále už jsem se potkal s Petrem v první řadě, dojel jsem na třetím místě bez možnosti volby. Ve finále jsem se dostal na druhé místo a tam už jsem zůstal a dojel. Nazval bych to jako pohodové finále, dobré to bylo. A s výsledkem velká spokojenost,“ dodává Antony.
Vaculík skončil na sedmé pozici. „Do finále jsem nastupoval až ze třetí řady. Po startu se mi bohužel nepovedlo protlačit přes 2. řadu a byl jsem až kdesi okolo sedmého místa. Celou dobu jsme jeli ve vláčku jako trojice jezdců s motorem Volvo - Teun van Asten, Michael Buddelmeyer a já. Bylo to finále plné akce, zvratů a předjíždění. V 6. kole ale Buddelmeyer najel na mez a převrátil se na střechu. Závod byl tedy předčasně zastaven a já jsem skončil na sedmém místě. Chci moc poděkovat rodině, fanouškům, sponzorům a pořadatelům za super víkend,“ komentuje Vaculík.
Jordák dojel patnáctý. Horák skončil už v semifinále, v celkovém hodnocení si zapsal sedmnácté místo. „V Seelow jsem si ověřil, že mám rychlost. Po rozjížďkách jsem byl druhý a v semifinále mě Wiely Albers přestartoval, což jsem tušil, protože používá převodovku, která mu umožňuje hezky startovat a má výhodu nad námi všemi. Pak jsem si na něj věřil, že ho předjedu, ale asi jsem se unáhlil a nevyšlo mi to. Zavřel mi to, střetli jsme se a semifinále pro mě skončilo, stejně jako celý závod. Jediný pozitivní je, že jsem dostatečně rychlý,“ říká David Horák.
Dalším podnikem bude Mistrovství Evropy pokračovat ve dnech 1. a 2. června závodem v Bausce.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Dramatičtější vyvrcholení republikové sezony snad ani nešlo naplánovat. Ve všech kategoriích bugin totiž ještě není o titulech rozhodnuto a v každé z nich živí naději na příčku nejvyšší dva adepti. Bodově nejvyrovnanější je situace v královské divizi SuperBuggy. Diváci, kteří dorazí na závěrečný, šestý podnik Mistrovství České republiky do Sedlčan, se rozhodně mají na co těšit.
V divizi SuperBuggy vstupuje do závěrečného podniku z vedoucí pozice Vojtěch Vaculík. „Do Sedlčan jdu s touhou zvítězit. Momentálně vedu šampionát o čtyři body a budu se tedy muset snažit od začátku do konce. V těsném závěsu za mnou je evropský šampion Petr Nikodém, a proto to bude oříšek. Není asi moc dodat více, než že Volvo dostane zabrat a já budu muset tahat,“
neskrývá odhodlání znojemský pilot a své plány přidává Petr Nikodém. „Do Sedlčan jedeme jako novopečení mistři Evropy. Dalo by se tedy říct, že to nejhorší už máme úspěšně za sebou a teď už si jedeme jenom užít poslední závody. Samozřejmě se budeme snažit vyhrát i naši republiku, ale zde jsme měli v průběhu sezony dost smůly, většinu závodů jsme nedojeli a teď musíme dohánět ztrátu. Naštěstí s Evropou v kapse to bude nervově dosti jednodušší a věřím, že to budou celkově pěkné a zajímavé závody.“
Nejblíže k titulu v divizi Buggy1600 má její úřadující šampion Jakub Novotný. „Tato sezona je o něco úspěšnější než ta minulá. Před posledním závodem máme náskok pětadvaceti bodů před Jiřím Rezkem. Z evropského šampionátu však již máme vyzkoušené, že se z krásného náskoku může stát pohroma a vše je na lusknutí prstu rázem pryč. Nesmíme tedy nic podcenit a pokusíme se obhájit český titul. Sedlčany se mi líbí. Je to technická trať, která mi vyhovuje. Musíme se vyhnout všem kontaktům a proklouznout co nejčistěji, jelikož další víkend nás čeká španělská Mollerussa, kde se bude hrát těžká hra. Držte mi palce, pokusím se vše napravit,“ žádá fanoušky jezdec z východočeské obce Konecchlumí.
Jeho soupeřem v boji o titul je Jiří Rezek. „Na poslední republikový závod do Sedlčan se vcelku těším. Nevnímám to tak, že by zde mohl proběhnout boj o mistrovský titul. To by se totiž Kubovi muselo stát něco opravdu nepředvídatelného, s čímž nepočítám. Pokud se mi v celkovém hodnocení podaří uhájit krásné druhé místo, vnímám to jako super výsledek, na který jsem na začátku sezony ani nepomyslel. Přibývají zde mladí, draví kluci, se kterými je těžké držet krok. A proto každá „bedna“, na kterou se mi podaří v závodě dosáhnout, je pro mě velkým úspěchem. V současné době jsou pro mě důležitější úspěchy mého syna Ondry, který jede již druhou sezonu v divizi RacerBuggy125 a poměrně se mu zde daří.“
V italské Maggioře závod před koncem šampionátu obhájil evropský titul v kategorii JuniorBuggy Arnošt Florián a je blízko tomu, aby v Sedlčanech získal i ten republikový. „Těším se dost, a i když to není moje nejoblíbenější trať, tak jí mám rád. Šance na titul jsou, myslím, dost velké už jen díky mému velkému bodovému náskoku. Mám však zase menší obavy, aby se neopakoval můj loňský karambol, který mě zde tehdy připravil o titul,“ vrací se k loňskému dramatickému závěru autokrosař z Rudné u Prahy.
Jediný, kdo ho může ještě ohrozit, je úřadující šampion a jeho rival a zároveň kamarád Filip Duřt, který ztrácí čtyřiadvacet bodů. „Šance na obhajobu je velmi malá. Budeme se každopádně snažit dosáhnout co nejlepšího výsledku a snad alespoň na posledních závodech prolomíme letošní smolnou sezonu. Do Sedlčan se moc těším jako každý rok. Tamní trať se mi moc líbí svojí složitostí a náročností.“
Vlastimil Resl,
www.autokrosar.cz
Svůj druhý autokrosový závod ve své pestré kariéře absolvoval v Přerově Tomáš Enge. Motoristický univerzál ve finále vylepšil o dvě příčky loňské osmé místo a jen kousíček mu chyběl, aby se umístil ve vytoužené TOP5.
Tomáš Enge za svoji úžasnou kariéru vyzkoušel mnoho disciplín motoristického sportu a v posledních letech k nim přidal i autokros. „Přerov jsem jel poprvé minulý rok, kdy jsem předtím absolvoval dvě testovací svezení. Letos jsem nicméně jel bez jakéhokoliv předchozího tréninku. Úvod víkendu nám navíc ztížilo hodně deštivé počasí. Proto jsme se rozhodli vynechat warm-up i úvodní kvalifikaci, jelikož předpověď počasí slibovala na tu druhou sucho.
Já do ní díky svému startovnímu číslu 98 vyrážel jako první a tak jsem měl ještě stále poněkud vlhkou trať. Ani tato nevýhoda mi však nezabránila zajet osmý čas z osmnácti startujících divize SuperBuggy, což byla do rozjížděk dobrá výchozí pozice.“
V rozjížďkách Tomáš následně zajel jedno třetí a dvě druhá místa. „Se svoji jízdou jsem každopádně nebyl spokojen. Stále jsem chytal rytmus a zvykal si na auto, které je zcela odlišné od těch okruhových anebo rallyových, které pilotuji častěji. Před semifinále bylo mým cílem umístění do druhého místa, které by mi dalo šanci na finálový start z první řady. Díky špatnému startu a hodinám se to však nepovedlo a třetí místo mi pro finále dalo druhou lajnu,“ hodnotí svoji cestu do finále jediný český pilot, který se představil v závodech Formule 1.
Ten neměl ideální ani finálový start. „Hned před první zatáčkou mě přesprintovali dva soupeři. Tím jsem klesnul až na sedmé místo a došlo mi, že to nebude tak jednoduché. Přece jen ve finále se člověk potká s těmi nejlepšími. Pro mě jsou navíc ty souboje a předjížděcí manévry složitější kvůli minimu autokrosových zkušeností. Musel jsem se také přizpůsobit výkonu špičkově připravené buginy brněnského týmu Marat Engineering, která letěla neskutečně. Zatímco loni se jezdilo vesměs na mokru, letos bylo více sucho a ten kalup byl tím větší. Já navíc ve finále skočil Mamuta tak důrazně, až se mi ulomilo uchycení zadního křídla a zbytek jsem musel jet bez něj. Přesto se mi nakonec podařilo v posledním kole urvat alespoň jedno místo k dobru a dojet šestý. Před závodem jsem se sice netajil plánem umístit se v TOP5, ale po té roční pauze snad ani tohle není špatný výsledek.“
Spokojenost neskrývá Tomáš ani s celkovým průběhem víkendu. „Byla to nádherná akce za účasti tisíců fanoušků. Víkend hodnotím jako úspěšný. Musím vyzdvihnout pana Morkuse, který primárně zajistil můj start a mohl jsem se opět ukázat divákům v této krásné disciplíně. Také organizace pod vedením Jakuba Vymazala byla perfektní a i doprovodné programy se povedly na jedničku. Přerovský podnik bude právem opět útočit na nejlepší evropský autokrosový závod roku. Takže ještě jednou díky moc organizátorům, týmu Marat Engineering, divákům za podporu a doufám, že příští rok si na Evropě v Přerově opět výsledkově polepším.“
Vlastimil Resl
www.autokrosar.cz
Jakub Kubíček dlouhá léta jezdil kompletní evropský i republikový šampionát. Letos však má omezený program a startuje pouze v republikovém mistrovství. Nebude tudíž chybět na čtvrtém domácím závodě, který hostí Poříčí nad Sázavou. „Ambice do Poříčí?,“ zamýšlí se. „Rozhodně se nechci vozit vzadu a budu bojovat o ten nejlepší výsledek. Čím lepší, tím budu spokojenější. Primárně si však celý náš tým chce víkend užít na maximum,“ usmívá se rakovnický autokrosař.
Poříčí je proslulé mimo jiné tím, že vítěz kategorie SuperBuggy získá na rok do držení putovní pohár Mediasportu. Tobě se ho v minulosti podařilo vyhrát třikrát v letech 2014, 2017 a 2021. Co pro tebe znamená?
„Je to největší pohár, který jsem si za celou kariéru vyzávodil (smích). Je pěkně těžký a vyhrát ho je neméně těžké. Zároveň je to taková pěkná dlouholetá tradice. Vím, že poprvé ho vyhrál Roman Kalvoda. Rok už si však nevybavuji, tuším jen rok 2007... Asi ho tedy budu muset znovu vyhrát, abych si ty štítky se jmény přečetl (smích).“
Takže ambice máš vítězné?
„Dá se říct. Nebudu se tím tajit. Jsem však nohama na zemi, protože kluci, jedoucí Evropu, jsou rozjetí. Tak uvidíme, jak to dopadne.“
Dle pohledu do seznamu přihlášených bude konkurence početná a velmi kvalitní.
„Samozřejmě se sejde nejlepší republiková konkurence doplněná zahraničními piloty. Zde bych jmenoval nejúspěnějšího autokrosaře všech dob Bernda Stubbeho a rovněž velmi rychlého Lotyše Ervinse Grencise. Příjemně mě také překvapilo vidět mezi přihlášenými Honzu Smrže a Víťu Nosálka. Takže závod to bude jistě náročný a tím zajímavější pro diváky, kterých se, věřím, do Poříčí sjede zase velké množství.“
Ty letos evropský šampionát nejedeš. Proč?
„Těch důvodů, proč se letos neúčastníme mistrovství Evropy, je hned několik. Zřejmě tím hlavním je bohužel odchod mého dědy tam nahoru... Děda mě, potažmo autokrosu obětoval vše a veškerý svůj čas trávil na dílně, aby Bestie a vše ostatní bylo vždy připraveno a mohli jsme se účastnit obou šampionátů. Bez něj je to teď jak bez deseti lidí naráz, s čímž se zatím ještě trochu pereme. Navíc do toho všeho si stavíme nové zázemí, stěhovali jsme celou dílnu, což nám také vzalo spoustu času na přípravu před sezonou. Nic ale nevzdáváme, autokrosem se chceme bavit i nadále, protože víme, že i děda by si to tak přál. Tudíž jsme se pro letošek rozhodli jet ve větším časovém klidu jen domácí mistrák. Uvidíme, co přinese rok 2024...“
Počítám však, že Evropu sleduješ.
„Sleduju. Samozřejmě (odpovídá okamžitě). Snažím se sledovat každý závod a podporovat naše. Jen je malinko smutné, že ještě nedávno v Evropě divize SuperBuggy byla o deseti lidech, schopných vyhrávat a rvát se o titul, a dnes je to o dvou autech. Tak to však je, ale doufám, že doby, kdy nás jezdilo stabilně kolem pětatřiceti, se zase někdy vrátí. Jeden rok ve Francii nás bylo tuším i jednasedmdesát. Naposledy jsem sledoval francouzské St. Georges de Montaigu a bylo vidět, že čím více sezona spěje ke konci, tím větší vzrůstají emoce a souboje se začínají přiostřovat. To ale diváci chtějí vidět.“
Závěrem odbočme k mládeži. Ty jsi odchovancem divizí RacerBuggy a vždy jsi o nich pochvalně hovořil. Jak vnímáš jejich současnost?
„Zúčastnil jsem se jako instruktor několika Akademií a je strašně hezké vidět, že kluci a holky, které jsem tam viděl, dnes už patří ke špičce v JuniorBuggy. Za chvíli budou mými konkurenty (úsměv). Práce s mládeží, kterou má pod palcem hlavně Kuba Vymazal, rozhodně přináší své ovoce. Jsem moc rád, že na mládež Autoklub ČR nezapomíná, ale naopak se to snaží podporovat. To ovoce pak přichází například i v té podobě, že my Češi již dlouhá léta vyhráváme Pohár národů.“
Vlastimil Resl
www.autokrosar.cz
Koncem ledna 2023 jsme se sešli s šéfem týmu Borisem Vaculíkem. Popovídali jsme si o vcelku úspěšném roce 2022 a samozřejmě jsme zhruba probrali plány na rok 2023. Nedalo mi, abych nepoložil Borisovi pár otázek, co plánují na rok 2023. První se týkala složení týmu.
Borisi, v jakém složení bude tým fungovat v roce 2023?
Pro rok 2023 neplánujeme žádné změny. Vojta pojede třídu Superbuggy, a Martin „šestnáctky“. V přípravě techniky se budeme spoléhat na osvědčený tým kolem Lokina Krópy z Lešan ☺. Kluci jsou skvělí a v týmu panuje rodinná atmosféra. Nedílnou součástí jsou i pečovatelky o kvalitní stravování a zázemí Lenka s Adélkou, kdy Lenka má zároveň funkci pedagogicko psychologického poradce šéfa týmu.
Když jsi zmínil mechanický tým, jaká bude technika pro rok 2023?
Tak v tomto směru se nic nemění Vojta pojede, stejně jako v minulém roce buggy Alfa Racing s motorem Volvo a Alfě zůstává věrný i Martin ve třídě Buggy 1600. Nově pořízená Perla (pro neinformované – jedná se o autobus) se osvědčila, proto budeme i zde věrni technice z roku 2022.
A jaké jsou plány týmu na účast v seriálech závodů, které chcete absolvovat v roce 2023?
V roce 2023 plánujeme účast v kompletním mistráku, tj. mistrovství České republiky a pokusíme se absolvovat i celý okruh mistrovství Evropy. Proto vynecháme naši tradiční účast v závodech ZSE. Další možné akce jsme zatím nezvažovali, myslím, že náš plán bude dost náročný pro celý tým. Vojta i Martin zatím studují, a úspěšné výsledky studia jsou zcela prioritní.
Když mluvíme o prioritách a výsledcích, jaké máte ambice zde?
Naprosto jednoznačně se chceme zlepšovat, všechny porazit a všechno vyhrát. Na tomto místě jsme se dost nasmáli. Tedy hlavně já. Boris to vzal také s humorem, ale s vážnou tváří dodal, že rozhodně chtějí dosahovat co nejlepších výsledků, protože pokud by neměli tento cíl, tak nemá cenu závodit.
Poděkoval jsem Borisovi za rozhovor, a protože se setkání odehrálo ve vinařství Konitz, připili jsme si na úspěch jejich kvalitním nápojem. Několikrát.
Jan Pilát, www.autokrosar.cz
Je první adventní neděle. Čas, kdy je potřeba otestovat nový stroj v divizi SuperBuggy. Přesně tak dnes učinil Václav Ciminga. Jeho stroj je z dílny Alfa racing a "život" mu dodal Lukáš Mihulka (LM Engineering). Více se dozvíte níže....
Václav Ciminga a jeho první postřehy:
Lukáš Mihulka o stroji do divize Superbuggy:
Fotogalerii od Toma Němce najdete zde:
Bakov Nad Jizerou - testday Václav Ciminga 2022 /superbuggy/ | Autokrosař.cz (autokrosar.cz)
Ti z Vás co nejsou na sociálních sítí asi nezaregistrovali, že už je online dokument o Jakubu Kubíčkovi. Film je krátkrometrážní a plný skvělých akčních záběrů, prokládaných mluveným slovem... Pohodlně se tak usaďte a dejte volume doprava.
Hektických několik dní je za námi. Nejprve se jezdci poprali o body do domácího šampionátu v Nové Pace aby se o týden později opět setkali, tentokrát v Dolním Bousově na jednodenním závodu. V rámci domácího šampionátu nás čekají už jen Sedlčany a následně Setkání mistrů v Humpolci. Jinak to ale mají jezdci divize Racerbuggy a Kartcrossu.
Již tento víkend se totiž jezdci divize Racerbuggy objeví v Dobřanech, kde se poperou o republikové body a bude to jistě bitva zajímavá. Na místní trati je vždy nejen skvělá atmosféra ale i jídlo a kdo nebyl v Dobřanech, jako by nebyl na autocrossu.
Domácí šampionát
Dle mých počtů, kdy se při sedmi závodech započítávají dle řádů výsledky ze šesti podniků je o titulu rozhodnuto již v divizi Superbuggy, kde se dvojka mění v jedničku a titul získává zaslouženě Petr Nikodém.
V divizi TAX, kde po škrtání nikdo nemůže předstihnout Marcela Dleska. Rozhodnuto je také v divizi D6, kde titul získal Luděk Dubravský a v divizi D2, kde se z titulu může radovat Lukáš Mihulka.
Kde to bude napínavé jsou juniorky. Zde se v posledních dvou závodech nadostřel k Arnymu Floriánovi dostal Filip Duřt a kluci si to o titul rozdají na přímo v Sedlčanech, rozdíl po škrtání je dva body.
Další drama je v divizi B1600, kde mají nyní stejný počet bodů Jakub Novotný a Martin Vaculík. Kuba škrtá 21, Martin 28, čili reálně má Jakub k dobru 7 bodů....
Kartcrossaři škrtají dva závody, a tak boj o titul bude ještě dramatický. Petr Doležal by jistě chtěl obhájit, ale mladé pušky jistě ještě neřekli své poslední slovo a zejména Pepa Švorc, či Lukáš Svoboda a Ondra Hartych budou ještě hodně topit pod kotlem.
V Racerbuggy není také ani v jedné divizi nic jasné. Na jezdce čekají ještě tři závody a v RB160 to má nejlépe rozjeté Vít Kostroun, v divizi RB125 Láďa Hanák ml., a v divizi RB250 Petr Bílek.
Autocross news
- všechny sestřihy z naší dílny najdete zde:
(klikni vpravo nahoře na playlist)
Fotogalerie z jednotlivých závodů najdete:
Galerie | Autokrosař.cz (autokrosar.cz)
Výsledky najdete:
Štikovská rokle 3. a 4. září letos již potřetí přivítá autokrosové závodníky. Po červencovém vydařeném Mistrovství Evropy zavítali do Nové Paky jezdci ke Klubovému závodu - Mezinárodnímu mistrovství Holandska a první víkend v září se zde sejde téměř kompletní česká špička. Přihlášeno je více jak sto deset závodníků.
Z toho devětadvacet v kategoriích Racer Buggy, kde například nechybí Kostroun, Žalský, Martin Nikodém, Rezek, Svobodová nebo Kolomý.
Více jak dvacet jezdců se chystá ke startu v kategorii Kartcross. Čelu vévodí Doležal, Hartych, Rakovec, Švorc. Hned tři kategorie jsou vypsány pro tzv. „plechová auta“. V D2 nechybí Josef Bartoš, Ciminga, Šindelář a domácí jezdci Lukáš a Roman Vávrovi. V TA 1600 asi největší souboje svedou Tomáš a Jakub Jánošovi s Luďkem Dubravským a Milanem Purmou.
Trochu méně je obsazena divize Touring Autocross, kde si vítězství budou chtít uzmout zejména Brožek, Dlesk a Bret.
Velice dobře je obsazena divize Junior Buggy kde vedle řady letos úspěšných „Evropanů“ – Floriána, Šafránka, Duřta, a Pytlounových nastoupí letos poprvé domácí Ondřej Medlík.
Papírovými favority Buggy 1600 jsou Jakub Novotný a Filip Hartman, ale překvapit mohou i další. Asi nejkvalitnější konkurence se sejde v kategorii Super Buggy. Chybět nebude vedoucí jezdec seriálu Mistrovství Evropy a také domácího šampionátu Petr Nikodém, dále Zdeněk Antony, Jaroslav Hošek, David Horák a Radek Jordák. Bude jim stačit domácí navrátilec Václav Fejfar? To vše rozluští až nedělní finálové jízdy.
Už v pátek začnou v depu od 13 hodin administrativní a technické přejímky. Samotný závodní program zahájí v sobotu od půl deváté první tréninkové jízdy. O půl druhé startují první kvalifikační jízdy. Divize Racer Buggy a Kartcross odjedou i jízdy druhé.
V neděli se začíná již v osm hodin ráno druhou sérií rozjížděk. Krátce před desátou pak začnou třetí rozjížďky. Po nezbytné vetší úpravě trati vyvrcholí závody od půl jedné semifinálovými a finálovými jízdami.
Po dosud odjetých závodech je následující pořadí:
Super Buggy: Nikodém, Jordák, Antony
Buggy 1600: Vaculík, Novotný, Hartman
Junior Buggy: Florián, Duřt, Pytloun
Touring Autocross: Dlesk, Brožek, Musil
TA 1600: Dubravský, Jánoš, Kopena
D2: Mihulka, Gacík, Mlejnek
Pavel Vydra
Tisková zpráva
Adriaane jsi zpět v autokrosu po 3 letech. Kategorie Touring cars, se kterými jsi závodil do roku 2019 skončila v Mistrovství Evropy. Byla kategorie Super buggy jasnou volbou, nebo kdy se zrodila tato myšlenka?
Jsem velmi potěšen být znovu součástí kategorie Super buggy, to je kategorie, kde vše začalo a ve které se mi stal i ten osudný úraz. Tím nechci nijak zavrhnout divizi TAX, ve které jsem byl taktéž několik let součástí a moc jsem si ty sezóny užil. Bohužel tato divize byla v evropském seriálu zrušena a nahrazena divizí Cross cars, tím pádem padla volba na královskou divizi.
Připomněl jsi osudný zlom ve tvém životě, který se stal na závodě v Přerově 16.8.2014, co se přesně stalo?
Týden před závodem v Přerově jsem neměl zrovna dobrý. Můj kolega ve velmi mladém věku zemřel, a to jen tak z hlavy nevymažeš. Taktéž se mi týden před tímto závodem porouchal připravený závodní motor, takže jsem musel odjet s náhradním, který neměl žádný výkon. Noc před závodem byl příšerný déšť. Přesto jsem šel na volný trénink, abych věděl co a jak.
Najíždím si Mamut, auto se ale neodlepuje, jak by normálně mělo, auto se klopí dopředu na čumák, což byla ta hlavní chyba. Zlomil jsem si záda v místě 12obratle, což je asi pod úrovní pupku. Moje mícha se dostala mezi a podlomila se a kvůli tomu jsem tam, kde jsem. Lékaři v Olomouci mi řekli, že jsem byl příliš utažen v pásech.
Zpátky k tvému aktuálnímu speciálu, proč zrovna Trackline?
Jelikož mám s nimi z předešlých let dobré zkušenosti a kontakty, jsem s tímto autem spokojen. Uvnitř mého speciálu je motor Ford V6/ Jaguar. Pohon je kompletně od Sadev.
Většina lidí, kdo tě zná z Touring cars a zavítal k tobě pod stan mohl kdykoliv nahlédnout do tvého speciálu. Pověz nám, na jakém principu spočívá speciál Super buggy, abys mohl konkurovat i se svým handicapem?
I do tohoto speciálu jsme zabudovali, jako do „Taxu“ ruční ovládání. Jednalo se o náročný proces, jelikož v buggy je méně prostoru než u normálního vozu. Jsme ale na správně cestě aby vše fungovalo tak, jak má.
Jaké byly první pocity při příjezdu do Bausky a první start ve volném tréninku?
Pocity byly jak jinak než skvělé, být zpět v této soutěži mezi všemi lidmi v depu. Samozřejmě vše bylo v poslední době komplikované. Ať se jednalo o situaci kolem corony nebo aktuální problém na Ukrajině.
Jaká panovala nálada po prvních dvou závodech?
Po prvních dvou etapách jsme spokojeni. Letošní sezóna bude jak pro nás, tak pro techniku spíše testovací.
Další závod se pojede v německém Matschenbergu, jak jste na tento víkend připraveni a patří tato trať a zázemí mezi tvé oblíbené?
Čeká nás opět dvou víkendová štace, jedeme do Německa a pak přejezd do Nové Paky. Já především doufám ve velké účasti ostatních závodníků. Počet protivníků dělá závod závodem. Doufám, že se také postaví na start Václav Fejfar!
Jaké jsou cíle pro letošní sezónu?
Jak už jsem zmínil, letošní sezóna je pro nás hlavně testovací. Tímto zvu všechny fanoušky a příznivce autokrosu, aby se přišli podívat k našemu týmu, mohou se podívat na můj speciál a techniku uvnitř. Máme připravené nové týmové merche.
Na viděnou
Adriaan a tým A. Boele motorsport.
Aneta Musilová
www.autokrosar.cz
Divize Superbuggy vždy slibuje napínavou podívanou a nejinak tomu bylo i letos. O napínavé finále se tentokrát postaral Zdeněk Antony, který jezdil druhý, pak dokonce chvíli čtvrtý, ale nakonec v poslední zatáčce vybojoval stříbro.
Na třetí pozici skončil ve finále Jakub Kubíček „Byl to náročný závod, co se týče neustálých změn podmínek na trati. S výsledky z rozjížděk jsme byli spokojení (1., 2. a 3. místo), což nám na start finále vyneslo první řadu. Celé finále jsem jezdil druhý, trať hodně klouzala a já se snažil udržet se na trati. Mojí školáckou chybu v posledním kole, kdy jsem se nechal vynést, nakonec využil Zdenda Antony a já tak dojel třetí. Moc děkuju všem fanouškům za velkou podporu!! Teď už ale zase začne ten pravej evropskej rachot! Už tento týden startuje mistrovství Evropy v lotyšské Bausce...“
Jak bylo Kubou řečeno, na druhé pozici skončil Zdeněk Antony „Byly to parádní závody. Myslím si, že diváci viděli velkou šou. Já poprvé na podiu s novým vozem. Fantastický víkend.“
Z vítězství se potřetí v řadě radoval Petr Nikodém „Vítej zlatý hattricku. Sobota sice nezačala nejlépe, vlastně pro nás skončila v prvním měřáku, kdy se odporoučelo turbo. Z nedostatku času a vymýšlení jak to dáme dohromady jsme byli nuceni vynechat druhý trénink a nastoupit až do rozjížďky. Bohužel ani rozjížďka se pro nás nezlepšila a trápilo nás rozvodové ústrojí motoru. Naštěstí jsme byli schopni dát auto přes noc dohromady a nastoupit řekl bych v plné síle do druhé rozjížďky.
Z posledního místa jsme rozjížďku vyhráli. Poté jsme vyhráli stylem start cíl i třetí rozjížďku a i bez celé soboty jsme si vyjeli druhé místo do finále. Auto jsme připravili, jak jen to šlo a věřím, že už i starty jsme vyladili do vcelku konkurence schopného stavu. I ve finále se podařilo odstartovat na prvním místě a poté už jen stačilo nedělat kraviny a dotáhnout to do konce. Máme tedy třetí výhru v řadě a teď se můžeme plně soustředit na začátek mistrovství Evropy. Díky celému týmu za zvládnutí stresové soboty a poté i zbytku víkendu, taky díky všem fanouškům co nás tlačí vpřed. Snad nám to takhle vydrží a budeme moci zabodnout i na Evropském šampionátu naší vlajku tam kam patří.“
Tomáš Němec
www.autokrosar.cz
Třináct jezdů bylo převzato do druhého závodu MČR v autocrossu. Jezdci se sešli v německém Matschenbergu a osobně jsem čekal více zahraničních jezdců, kteří využijí možnost testovat na evropské trati. Nakonec dorazili pouze dva. Terry Callaghan a Bartjan Blaauw, oba dorazili z Nizozemí.
Terry odjel ale pouze první měřený trénink a pro technický problém se dalšího dění neúčastnil. První měřený trénink vyhrál Petr Nikodém, druhý Jakub Kubíček, ale protože měl Petr z prvního tréninku lepší čas, celkově v „měřákách“ zvítězil. Následně vyhrál všechno, co se dalo, i finále, které se jelo před početnou diváckou kulisou. Více nám v audiozáznamu řekne sám jezdec.
Třetí měřený trénink a jízdách vždy druhý. To jsou výsledky Radka Jordáka, který od Matschenbergu moc neočekával. Auto ale drželo a Radek si na svůj nový speciál osazeným motorem Volvo 3.0 rychle zvyká. Jak viděl sobotní závod...
Celkově druhý v měřeném tréninku byl Jakub Kubíček. Dvě rozjížďky se mu podařilo vyhrát, třetí mu nevyšla podle představ. Jakub jako vždy skákal daleko, hodně daleko a svými průjezdy, které rozhodně nejsou "po kolejích" bavil diváky.
Mistrovství České republiky bude poračovat závodem v Přerově, který se uskuteční v termínu 21. - 22. května 2022.
David Jeřábek
www.autokrosar.cz
Humpolec přilákal v divizi Superbuggy celkem šestnáct jezdců. Kromě české špičky přijeli dva nováčci. Václav Rojar s autem po Aleši Pařízkovi a Lukáš Kovařík s půjčeným autem od Romana Poláka. Ze zónových jezdců přijel jen Milan Rýzek, který však už v sobotu odjel s porouchaným motorem. Humpolecký závod si nenechala ujít velká hvězda evropského autocrossu Terry Callaghan. Nové vozy přivezli Radek Jordák s motorem Volvo a Zdeněk Antony, který pořídil stroj Alfa racing taktéž s motorem Volvo.
Měřené tréninky ovládl Petr Nikodém, před Jakubem Kubíčkem a Zdeňkem Antonym. Rozjížďky se staly kořistí Radka Jordáka, Petra Nikodéma a Vojty Vaculíka. Nejrychlejší byl po semifinálových jízdách Vojtěch Vaculík. Toho v první řadě doplnili Zdeněk Antony a Radek Jordák. Z druhé řady šedl Petr Nikodém a Jaromír Štětina. Po startu šel do čela Vaculík a za jeho záda Jordák a Antony. Petr Nikodém se však okamžitě začal prokousávat vpřed, až pokořil Vaculíka a zvítězil. Pražský jezdec byl pochopitelně velmi spokojený. "Tak jsme to letos taky rozpohybovali 
Jako první chci poděkovat úplně všem co se jakkoliv podíleli na pomoci nám se letos dostat na první závod. Bez Vás všech bychom nemohli dojet ani ke startu měřeného tréninku. Hlavně samozřejmě celému našemu týmu, kdy jsme před závody za poslední tři dny napsali asi šest hodin 
ale také všem co šli zrovna kolem a jakýmkoliv způsobem přispěli 
V souvislosti s nedostatkem času na přípravu jsme do Humpolce přijížděli s myšlenkou si vůbec auto osahat a zjistit jestli zimní změny na autě budou fungovat. K našemu překvapení jsme nejen dojeli měřáky, ale také se je povedlo oba vyhrát. ...Nezapomněli jsme naší disciplínu 
V podstatě průběh celého víkendu byl až podezřelé přívětivý, když pomineme problémy se startem, tak auto fungovalo bez problému. Díky druhému místu v semifinále a celkově v rozjížďkách jsme startovali do finále z druhé řady. S tím, že zrovna v Humpolci není úplně nejvíce místa pro předjíždění, jsem se trochu obával co se bude dát vymyslet. Naštěstí se příležitosti tvořili a nám se je dařilo využít. Po prvním posunu vpřed hned v prvním kole jsem věděl, že mám ještě dostatek času zkusit to i dále. Když se nakonec povedlo i posunutí na druhé místo, tak jsem věděl, že už nás nic nezastaví to alespoň zkoušet na místo první.
Nakonec vše klaplo a v cíli to byla neskutečná úleva a krásná atmosféra. Velký díky i všem co se na nás dorazili podívat a dělali tu krásnou atmosféru. 
Já doufám, že jsme nakonec nějakou tu show se závodními kolegy udělali a že bylo na co se dívat Nyní se zaměříme hlavně na přípravu blížících se evropských závodů, hlavně pomocí republikových závodů, a budeme se snažit zapíchnout tu naší vlajku vždy co nejvýše nám to dovolí 
Takže zase za chvíli v Matschenbergu 
".
Na druhé pozici dokončil tento závod Vojtěch Vaculík a ukázal, že s ním všichni musí počítat. „Celý víkend jsme si všichni náramně užili. Organizace závodu byla skvělá, a proto jsme se nesetkávali s žádnými časovými prodlevami. Lukáš Kroupa se přes zimu neflákal a auto funguje úplně skvěle. Mám velkou radost jak ze svého, tak z bratrova výsledku.
Příští týden nás čeká závod v Matschenbergu, kde se s bráchou pokusíme urvat opět nějaké pěkně pozice.“
Na třetí pozici skončil Radek Jordák a ukázal, že nová koncepce mu bude sedět. „Byl to můj první závod s novým autem, osazeným motorem Volvo. Auto fungovalo fantasticky, bohužel letos fungovaly především hrabalky, které jsem zrovna neměl. I tak se nám podařilo zajíždět dobré časy. Vyhrál jsem všechny tři rundy a v semifinále z důvodu absence hrabalek na mé bugině, kdy soupeři je měli, jsem byl nucen nařezat nejměkčí gumu co jsme měli. Bohužel při druhém kole došlo k přehřátí pneumatiky tak, že absolutně přestala fungovat. Já z prvního místa na skalnatém povrchu po cíli dostal veliký smyk a předjel mě Vojta Vaculík.
Díky tomu jsem do finále dostal nejméně výhodnou pozici v první řadě vlevo, kde je to do první zatáčky nejdál. I tak po startu finále a malým nechtěným kontaktem se Zdendou Antonym jsem se dostal na druhé místo. To mi nevydrželo dlouho, protože po rovince do kopce přilétl Petr Nikodém a předjížděcím manévrem mi ohnul a nalomil zadní rameno a já se rázem posunul na třetí místo, na kterém jsem i dojel. S výsledkem jsem i tak spokojený a těším se na další závod do Německa. Vím ale, že tamní trať je dělaná spíš pro turbo motory.“
Tomáš Němec
www.autokrosar.cz
