Vynikající výkony podával uplynulý víkend na šestém podniku letošního evropského šampionátu v Přerově Michal Neumann. Výsledkem bylo krásné sedmé místo ve finále královské divize SuperBuggy. „Vyšlo to nad očekávání dobře,“ směje se tuchlovický autokrosař.
Michal Neumann podával v přerovském Údolí mamutů vynikající výkony hned od sobotního rána. „Dařilo se mi a v úvodním tréninku jsem zajel šestý čas. Sice tomu pomohlo, že první skupina měla nakropenou trať, ale i tak to bylo obrovské překvapení. Druhý měřák se časy všeobecně moc nezlepšily a deváté místo mi pro úvodní rozjížďku dalo první řadu. Poprvé v kariéře jsem se podíval do jedné lajny vedle takových jezdců, jako jsou Ervins Grencis a Bernd Stubbe. To mi na klidu moc nepřidalo (smích). Překvapení pokračovalo a mě se podařilo dojet za nimi na třetím místě,“ vrací se Michal k sobotě.
Také do druhé rozjížďky startoval v neděli ráno jezdec se startovním číslem 46 z první řady. „Vedle sebe jsem měl opět Grencise a Stubbeho. Tentokrát už to bylo mnohem horší. Auto mi od startu neodjelo a po problémech s baterkou jsem dojel poslední. Do závěrečné rundy jsem tak startoval úplně zezadu, přesto se mi podařilo dojet na krásné páté pozici. Po protestech Terryho Callaghana jsem však byl diskvalifikován za údajné křížení trati po startu. Sice jsem s tím nesouhlasil, ale s rozhodnutím race directora jsem nic nezmohl. Jeho rozhodnutí byla mimochodem podivná celý víkend.“ Středočeskému jezdci však ani diskvalifikace nezhatila postup do semifinále.
„Šel jsem do něj jako dvacátý, poslední postupující. A opět mi trochu pomohlo štěstí. Dva soupeři přede mnou odpadli a další tři se mi podařilo předjet. Zadostiučiněním a třešinkou na dortu pro mě bylo, že se mi v posledním kole povedlo předjet Terryho Callaghana a vybojovat tím poslední postupovou pozici. Výsledkem byla finálová účast. Zde to stačilo na krásné sedmé místo. To je absolutně největší výsledek mé dosavadní kariéry. Já navíc Evropu nikdy nejel, poprvé až letos v Nové Pace s půjčeným autem a podruhé právě v Přerově pro změnu s úplně novou buginou z dílen Jardy Hoška.“
Nyní se již Michal chystá na šestý podnik republikového šampionátu, který hostí nadcházející víkend Dolní Bousov. „Do Bousova se těším a doufám, že nebude zlobit počasí. Pokud je sucho, tamní trať je moc hezká a závody na ní se mi líbí. A ambice? Nemám žádné. Já se jezdím bavit a každé hezké umítění vždy potěší.“
Vlastimil Resl, www.autokrosar.cz
V Poříčí jsem to někomu říkal – a nevěřil mi. Ale Bousov je pro mě srdcovka. Jezdil jsem tam už jako kluk. Otec totiž „plánoval“ cestu za babičkou do Dobrovic vždy tak, aby zrovna v Bousově byl závod. Nikomu to neřekl, a tak jsme občas přijeli „vylepšení“ – máma v podpatkách a šatičkách, naštvaná, že místo oběda u babičky sedíme celý den na trati. 😄 Dnes už táta kvůli zdravotnímu stavu nikam nevyjede. Ale tu lásku k autocrossu ve mně zažehnul naplno. A Bousov pro mě bude navždy místem, kde to všechno začalo.
Výsledky najdete zde: odkaz
Oficiální stránky pořadatele: odkaz
16:00 – 20:00
Administrativní a technická přejímka
20:30
Rozprava s jezdci – povinná
09:00 – 1. měřený trénink
13:00 – 2. měřený trénink
16:00 – Zahájení 1. série rozjížděk
08:00 – Zahájení 2. série rozjížděk
10:00 – Zahájení 3. série rozjížděk
13:00 – Semifinále a finále
30 min. po ukončení poslední finálové jízdy – Vyhlášení vítězů (věž)
Veškeré oficiální informace, dokumenty a aktuální sdělení budou zveřejněny v aplikaci SPORTITY.
AXMCR2025Rezervace parkovacího místa je možná pouze na základě podané přihlášky – a to přímo v informačním systému přihlášek.
| Kategorie | Cena |
|---|---|
| Vstupné | 300 Kč / osoba (děti do 18 let zdarma) |
| Parkovné | 100 Kč / auto |
3. podnik Mistrovství Evropy klepe na dveře! 🔧🏁
Už zítra odstartují technické přejímky a o víkendu vypukne další boj o body do evropského šampionátu! Tentokrát se jezdci přesunou do maďarského Nyirádu, který je známý svou specifickou, rychlou a kamenitou tratí. 🪨🔥 🇨🇿 Čeští závodníci to zde dobře znají – letos si ji už vyzkoušeli při úvodním závodě Mistrovství České republiky. Bude jim zkušenost z domácího šampionátu výhodou? Jak se jim povede tentokrát? 📸 Sledujte s námi celý víkend dění z tratě! Budeme u toho!
NIC A NIKOMU NEPLAŤTE, JE TO PODVOD
📺 Sledujte živé vysílání autokrosu!
Fanoušci autokrosu, máme pro vás skvělou zprávu! Pokud nemůžete být přímo na místě, nezoufejte – živé vysílání z víkendových závodů můžete sledovat na následujících odkazech:
🔗 Nyirád Racing Center
🔗 Bartelen Autocrossteam
🔗 Aboele Motorsport
🔗 Zoltán Korona
Výsledky najdete zde:
https://www.chronomoto.com/fiaautocross/onb/onb.php?event=AX_2025_03
Live výsledky najdete zde:
https://live.chronomoto.com/ax
Facebookové stránky pořadatele
https://www.facebook.com/nyiradracingcenter
Webové stránky pořadatele
https://www.nyiradracing.world/en
07. 06. 2025 - sobota
08:30 volný trénink (2 kola)
10:45 první měřený trénink
14:00 druhý měřený trénink
17:00 první rozjížďka
08. 06. 2025 - neděle
08:00 druhá rozjížďka
10:15 třetí rozjížďka
12:30 prezentace jezdců
13:30 semifinále a finále
18:00 oficiální vyhlášení
Plakát
Dlouho nebylo jasné, kde se letos pojede úvodní podnik Mezinárodního mistrovství České republiky v autokrosu. Nyní je rozhodnuto – sezóna odstartuje v Maďarsku. Společně s českým šampionátem se zde zároveň uskuteční i závod Zóny střední Evropy. Fanoušci se tak mohou těšit na opravdu nabitou startovní listinu a skvělou podívanou.
Výsledky najdete zde:
https://www.chronomoto.hu/livetiming/pdf/?eventid=20250412_13_ac_nyirad
Live výsledky najdete zde:
https://www.chronomoto.hu/livetiming/offroad
Facebookové stránky pořadatele
https://www.facebook.com/nyiradracingcenter
Webové stránky pořadatele
https://www.nyiradracing.world/en
Mapa depa:
https://www.nyiradracing.world/en/paddock/ax-cez-2025-04
12. 4. 2025 - sobota
08:00 volný trénink (2 kola)
09:30 první měřený trénink
12:30 druhý měřený trénink
15:15 první rozjížďka
13. 4. 2025 - neděle
08:00 druhá rozjížďka
10:30 třetí rozjížďka
13:30 semifinále a finále
16:30 oficiální vyhlášení
Plakát
Milan Rýzek vstoupil do loňské sezony s novým závodním speciálem a hned napoprvé dokázal, že mu technika i rychlost rozhodně nechybí. V silné konkurenci se mu podařilo vybojovat titul mistra Zóny střední Evropy, což je obrovský úspěch. Sezona byla plná výzev, dramatických momentů i nezapomenutelných soubojů, a právě o tom všem se s námi Milan podělil v rozhovoru.
Ahoj Milane, v loňské sezoně jsi se představil s novým speciálem, co Tě vedlo ke změně?
Mojím najväčším a dlhoročným snom bolo zúčastniť sa ME v Novej Pake. Nejak som sa na to sústredil celé roky a k tomu mi ešte unikal zónový titul… Či s Vojtom Vaculíkom alebo Thomasom Markusom. Musel som sa preprogramovať a začať premýšľať, ako to všetko dosiahnuť. So starým rámom sa už nedalo zúčastniť a popravde, ani som nechcel. Už cez koronu som mal vyhliadnutý tento rám po Terrym, ale nejak to nevyšlo, kvôli vycestovaniu a zrazu bol predaný. Dva roky späť sme stáli v Poříčí oproti Terrymu a na buse mal plagát onoho auta. Hovoril som mechanikom, že toto auto som veľmi chcel, ale nevyšlo to. No, po Poříčí som prišiel domov a nedalo mi to. Išiel som na francúzske stránky a na 32 strane som našiel inzerát na predaj… Komplet bugina, ako som ju chcel, vo farbách a so všetkými náhradnými dielmi - v Barcelone… Neuveriteľné! Tak sme letecky vycestovali a urobili si s kamošom krásny trojdňový výlet… Pri bugine sme boli asi 2 hodiny. Zhodou náhod Alber ( vtedajší majiteľ )je Španielsky rally jazdec a zrovna sa išla lokálna Rally Catalunya… Tak nás povozil na miestnych RSkách… mega! Asi o 6 týždňov prišiel rám na kamióne až ku mne domov a začala nová éra.
Jaké byly Tvé první dojmy z nového vozu?
Cez zimu sme postavili v podstate zbrusu nové auto, keďže malo málo za sebou, tak to bola radosť. Ale stíhali sme len tak-tak do Humpolca. Pri nájazde do prvého tréningu sme mali spadnutý pin na vstreku. Ale pocit z prvej ostrej jazdy bol ohromný, mne pasujú do môjho jazdeckého štýlu rámy po Vaškovi Fejfarovi a očividne od PAS. Zžil som sa z buginou behom pár kôl.
Které závodiště patří mezi Tvé nejoblíbenější a proč?
V prvom rade si vážim každého jedného organizátora, ktorý je ochotný dať dohromady partiu ľudí a zorganizovať pretek, je to neskutočné množstvo práce a veľmi si ju vážim! Či ide o vydarený, alebo menej vydarený pretek. Každopádne mám najradšej Môlču, Humpolec a Poříči. Môlču, lebo je to trať s najväčšou históriou na Slovensku, viažu sa mi na ňu spomienky z môjho detstva a chalani sa fakt snažia. Občas im tam niečo škrípne, ale väčšinou to býva spôsobené externým faktorom. Humpolec je pre mňa domáci pretek, cítim sa tam, ako keď prídem na garáž za chalanmi, dobrá atmosféra, zaujímavá trať a klape to. No a Poříči… každý, kto tam bol, či ako divák, alebo jazdec vie, že to je TOPka… Trať, koncerty, diváci - Vždy, keď tam idem, tak si hovorím, že by bolo parádne, keby tam prišiel večer zaspievať aspoň dve pesničky Dalibor Janda… Myslím si, že by tam spievali všetci: deti, organizatori, stánkari i jeleni…
Jak hodnotíš své výkony v sezóně 2024? Jsi spokojený s dosaženými výsledky?
Sezóna 24 bola pre mňa z ríše snov! Aj keď boli problémy s autom, tak sme išli bomby. A môj tým odviedol obrovský kus práce, za čo im na tisíckrát ďakujem! Sú topkoví! Vyhrali sme zónu, Slovenský majstrák, Rakúsky majstrák! Paráda!
S jakými technickými problémy ses setkal během sezóny 2024 a jak jsi je řešil?
Mali sme najväčšie problémy s elektrickým servom, polovicu sezóny som išiel bez neho. Nestačili sme ho meniť. Po pretekoch som mával dva dni ruky v kŕčoch. Nakoniec sme to vyriešili a snaď to tak aj zostane. Trochu sme sa trápili s nastavením predných tlmičov, ale myslím si, že to je dnešným dňom už tiež vyriešené.
Jaké jsou Tvé plány a cíle pro nadcházející sezónu 2025?
Ak dovolí peňaženka, čo tomu veľmi nenasvedčuje, lebo rozbieham veľkosklad s hutným materiálom, tak celú zónu, MSR a veľkú Európu v Přerove, Pake a Nyirade. Určite by som chcel obhájiť zónu, čo asi nebude ľahké, lebo konkurencia zbrojí a v na veľkých pretekoch nejaký slušný výsledok v SF by bol super…
Jak vnímáš konkurenci v kategorii Super Buggy?
SuperBuggy je našlapaná trieda špičkovými jazdcami a vesmírnou technikou. Základné pravidlo vyhrávania je prísť do cieľa, ísť si svoje -"Nepouštět se do velkých akcií…" - väčšinou končia vo vale…
Jakým způsobem se připravuješ na závody po technické i fyzické stránce?
Môj tím pozostáva zo super partie, ktorá má jednu neštandardnú vlastnosť, že je na prvý pohľad veľmi nesúrodá, všetko sú to osobnosti, ktoré majú však jednu veľkú výhodu a tou je zanietenosť! Sú "šibnutí" ako ja! Bojujú v garáži, v depe, za páskou - za najlepší výsledok a to ma posúva vpred! Okrem mechanikov mám aj mentálnu podporu v podobe Moniky, ktorá odviedla v minulej sezóne kus obrovskej roboty. Rozoberáme situácie na dráhe a stará sa o moju mentálnu pohodu počas víkendu. Makáme na garáži okrem nedieľ a sviatkov každý deň, keďže náš rozpočet je fakt minimálny, všetko si oddrieme. Samozrejme makám aj na sebe, mám trénera a snažím sa dvakrát do týždňa absolvovať tréningy. Vďaka nemu som išiel minulý rok o 14 kg dolu.
Jaké máš zkušenosti se závodními tratěmi v různých zemích a kterou považuješ za nejnáročnější?
Keďže od svojich 4 rokov som pri autokrose, tak mám rôzne zážitky a skúsenosti. No milujem zónové preteky, lebo je to fakt o zábave, ale častokrát na úkor kvality. Každoročne najnáročnejší pretek je v Chorvátskom Gambetiči - neďaleko Poreču. Je tam vždy pekelne horko, tréningy sa idú vždy v sobotu po tme a v nedeľu sa ide všetko ostatné do večera a potom domov… To je očistec.
Jak se Ti daří skloubit závodní kariéru s osobním životem a jaké máš záliby mimo autokros?
Je to niekedy náročné, lebo si musím pomýliť vo firme obrat zo ziskom a ideme… Mojou najväčšou záľubou je chodiť s dcérou Sofi na karting, baví ju to a to je pre mňa podstatné. Keď sa k nej pripletie aj syn Maty, tak ma to napĺňa radosťou.
Jak vnímáš vývoj autokrosu na Slovensku a jaké jsou podle Tebe perspektivy tohoto sportu do budoucna?
To je ťažká otázka… Keďže si pamätám celú poskomunistickú genézu u nás, tak ma to veľmi neteší. Keď v 90kách v Čechách rozkvital autokros, tak u nás dostával na nos. Išiel dole kvôli technikom a popravde sa už nikdy nepostavil nahy. Občas sa naskytne svetielko nádeje, ale ďalší rok opäť zhasne… Je to začarovaný kruh. Keď nie sú trate, tak nie sú jazdci, keď nie sú jazdci, nie sú diváci a keď nie sú diváci, tak nie sú sponzori…
Ale verím, že sa to čoskoro zmení a bude autokros tam, kde patrí!
Ještě pokud víš, tak kde skončil Tvůj starý speciál?
Moja stará bugina putovala cez Nemecko do Bulharska, kde sa už tento rok zúčastní seriálu, ktorý je dost podobný našej zóne.
Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí.
David Jeřábek
www.autokrosar.cz
Usměvavý, pohodový jezdec, který se již zabydlel v kategorii Super Buggy – to je Szabolcs Klenáncz, který pochází z Dömsödu v župě Pest v Maďarsku. Od roku 2023 se pravidelně účastní našeho domácího šampionátu, a proto mé otázky směřovaly nejen k uplynulé sezóně, ale i k novinkám, které se svým týmem chystá na rok 2025.
Ahoj, loňská sezóna už je za tebou. Jak ji hodnotíš?
Upřímně, nebyla pro mě vůbec dobrá. Měli jsme spoustu technických problémů s řídící jednotkou, které jsme vyřešili až v polovině sezóny. Začátek byl přitom skvělý – v Humpolci jsem skončil třetí. Chtěl jsem bojovat o celkové umístění v top 3, ale bohužel to nevyšlo.
Jaké změny jsi udělal na buggy pro letošní rok?
Jezdím se stejnou buggy jako loni, jen jsme upravili mapu řídící jednotky. Nechci už investovat do tohoto auta, protože na rok 2026 připravujeme úplně nový speciál. Bude mít stejný podvozek, ale vyměníme spoustu dílů.
Co očekáváš od letošní sezóny?
Bude to hodně náročné – čeká mě spousta závodů i práce. Jsem ale rád, že sezóna začíná v Nyirádu a že se tento závod započítává i do českého šampionátu. Mým cílem je znovu bojovat o top 3 v celkovém pořadí.
Jak vnímáš konkurenci v Super Buggy?
Každý závodní víkend je důležitý. Kategorie je plná rychlých jezdců a každý chce být první v cíli. Letos je to ještě těžší než loni, protože mnoho soupeřů má nové buggy a motory. Uvidíme, jak se tyto úpravy projeví.
Jak ses připravoval na sezónu?
Letos jsem měl klidnou zimu. Kvůli zranění zad v říjnu jsem nechodil do posilovny, spíš jsem relaxoval. Uvidíme, jestli to bude stačit na konkurenty.
Jaké tratě ti vyhovují nejvíce?
Mám jednoznačně raději české tratě, maďarské mi vůbec nesedí – jsou nudné, ploché a bez zajímavých prvků. Český autokros je jiný, tratě jsou technické, náročné a plné skoků. Třeba Poříčí je vždy perfektně připravené a rychlé, Přerov miluju kvůli velkému skoku a rychlostem přes 170 km/h. Nová Paka je těžká na driftování a sjezd od depa, ale hluboké díry tam dělají řízení hodně náročné.
Jak funguje spolupráce s týmem?
Tým je skvělý! Kluci pro mě i pro buggy dělají maximum. Korona Zoli stráví u auta nekonečné hodiny a bez něj by tým nemohl fungovat. Kdyby tu nebyl, určitě bych teď nezávodil.
Jaké technické problémy tě nejvíc trápí?
Samotné technické problémy mě tolik neomezují. FIA ale dělá z autokrosu blázinec – obrovské motory bez restriktorů, lehké buggy, a přitom požadují bezpečnost. Ale pravidla jsou pravidla, musíme je dodržovat.
Uvažoval jsi někdy o změně disciplíny?
Ne, autokros je pro mě jasná volba. Miluju ten výkon bez omezení. To je přesně to, co chci!
Děkuji za rozhovor.
David Jeřábek
www.autokrosar.cz
V loňském roce se mu sice nepodařilo často vystoupat na stupně vítězů, ale o to víc si užil testování své buggy Porsche. Vojta Vaculík se rozpovídal u výborné kávy o nejlepších i nejhorších závodech, srovnal své závodní speciály a prozradil plány na letošní sezónu. A nejen to – řeč přišla i na jeho vinařství a kavárenský projekt.Úterní odpoledne mě navštívil Vojta Vaculík.
Vojto jak bys zhodnotil loňskou sezonu?
Loňská sezona byla fajn, ale ne moc úspěšná. Na bednu jsem se podíval jen dvakrát. I přes to jsem si ji ale moc užil. Sezona MČR se nesla v duchu testování buggy Porsche a to si myslím dopadlo na výbornou. Právě na těchto závodech jsem utržil dvě druhá místa.
Mluvíš o Porsche. To je ale stále na prodej?
Porsche je za mě super auto. Koncepce plochého motoru je pro autokros super. Inzerát je stále aktuální. Zájemci se můžou ozvat na e-mail info@3rcz.com .
Pojďme zpět k loňské sezoně. Který závod byl z tvého pohledu nejlepší a který naopak nejhorší?
Mě baví všechny závody. Nejvíc jsem si ale užil MČR v Nové Pace. Tam bylo finále opravdu napínavé a mělo krásný stříbrný konec. Třešničkou na dortu byl přímý přenos od ČT, který navíc komentoval můj táta. 😀 Hořkou tečku měl pro mě závod v litevském Vilkyčiai, odkud jsme auto odváželi poměrně dost rozbité.
Jak bys porovnal Volvo a Porsche?
Každé auto má jinou koncepci. Volvo je o 100 kg lehčí, ale zase mu chybí přes 100 koní. V poslední době jsem si oblíbil Porsche, které má podle mě obrovský potenciál. Rozumí si s hlubokým bahnem a i přenos výkonu na zem je super.
Jaké jsou plány pro letošní rok?
Chceme odjet celé MČR a pár závodů ME. Nebudeme to letos příliš přehánět a odjedeme z ME jen to, co je pro nás blízko. Moc se těším na závod v Poříčí nad Sázavou, Nové Pace a Přerově. To jsou mé oblíbené tratě a vždy se tam dá krásně závodit.
V republikovém kalendáři se objevil na prvním místě Nyirád. Zatím je to neoficiální, ale i tak se zeptám jaký máš názor tuto trať zařadit do MMČR?
Nyirád mi nevadí, ale MČR by se mělo jezdit v Čechách. Chápu snahu pořadatelů ten český šampionát ozvláštnit , protože v Česku tratí na rozdávání nemáme. Nyirád jsem absolvoval několikrát a trať je to pěkná, zapeklitá a technická. Ale jo, jsem radši, než kdyby se jelo v Matschenbergu.
Poslední otázka. Jak se daří tvé firmě Coffead a Vinařství Konitz?
Momentálně se v našem penzionu připravujeme na turistickou sezonu 2025. Od března k nám můžete přijet a užít si u nás pár dnů odpočinku. Táta pro Vás připraví domácí uzeniny. 😀 Rezervovat můžete na webu www.vinarstvikonitz.cz . Budeme se na Vás těšit. Chystám taky pár novinek v Coffeadu, tak sledujte web www.coffead.cz .
Tomáš Němec
www.autokrosar.cz
Do Mollerussy v divizi Superbuggy přijeli tři naši piloti. Na bednu však jejich výkony nestačily, David Horák si z finále odvezl čtvrté místo. Mistrem Evropy se stal již v italské Maggiore Zdeněk Antony.
V prvním měřáku na druhé pozici skončil David Horák. Čtvrtý skončil Vojtěch Vaculík. Radek Jordák nedojel. V druhém měřáku druhý skončil Vaculík, pátý Horák, sedmý Jordák. “Ve warmupu kdy bylo mokro, tak se mi dařilo. Později se ale začalo prášit a to už mi to moc nešlo,” říká Horák.
V první rundě pátý skončil Jordák. Horák nedojel a Vaculík se zasekl na startu. V druhé rundě pátý skončil Horák, sedmý Vaculík, jedenáctý Jordák. Ve třetí rundě vyhrál Jordák, pátý skončil Vaculík, devátý Horák. “Měl jsem tam nějakou smůlu v těch rozjížďkách, takže jsem do finále šel z desátého místa,” komentuje Horák.
Ve finále se naši piloti snažili zabojovat, ale i přes to to na bednu nestačilo. David Horák si odvezl čtvrté místo, Radek Jordák šesté místo a Vojtěch Vaculík sedmé. “Ve finále se mi podařilo dojet jako čtvrtý. A vzhledem k tomu, jak se tam prášilo, to považuji jako úspěch,” uzavírá Horák.
Mistrem Evropy se stal Zdeněk Antony. Za ním se umístil Petr Nikodém. Celosezónní boj obou českých jezdců o titul byl tak zakončen. Třetí místo vybojoval Robert Theuil.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
O mistru republiky už je v divizi Superbuggy rozhodnuto. Stal se jím Petr Nikodém, a to i přes to, že má letos smůlu na rozdávání. Zlato si ze Sedlčan ale odvezl Zdeněk Antony, druhý skončil Radek Jordák a třetí David Horák.
V prvním měřáku skončil na první pozici Petr Nikodém, druhý skončil Jakub Kubíček, třetí Zdeněk Antony, čtvrtý David Horák, osmý Radek Jordák. V druhém měřáku vyhrál Nikodém, druhý skončil Kubíček, třetí Antony, čtvrtý Horák, pátý Jordák.
První rundu vyhrál Antony, druhý skončil Horák, třetí Nikodém. Jordák skončil až na desátém místě. Druhou rundu vyhrál zase Antony, druhý skončil Kubíček, třetí Nikodém. Horák skončil čtvrtý, Jordák šestý. Třetí rundu vyhrál opět Antony, druhý skončil Richárd Tóth, třetí Kubíček. Jordák skončil pátý, Horák jedenáctý. V semifinálové jízdě první skupinu vyhrál Nikodém, druhý skončil Antony, třetí Horák. V druhé skupině vyhrál Radek Jordák, druhý skončil Luděk Dubravský, třetí Jakub Kubíček.
Ve finále Antony obhájil své síly a odvezl si zlatý věnec. “Konečně jsme si s Petrem zazávodili. Na předjetí by to úplně nebylo, jeho technika selhala a moje zase fungovala,” říká Antony.
Druhý skončil Jordák a třetí Horák. “Se třetím místem jsem spokojený. I přes to, že jsem vynechal dva závody, tak se mi podařilo v republice umístit na čtvrtém místě, takže spokojenost,” míní Horák.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Italská Maggiora rozhodla o vítězi letošního seriálu evropského šampionátu v divizi Superbuggy. Zlato si odvezl Ervin Grencis, druhý skončil Zdeněk Antony a stal se tak mistrem Evropy. Zelený věnec si odvezl Mike Bartelen.
V prvním měřáku vyhrál Petr Nikodém, druhý skončil Vojtěch Vaculík. “V prvním měřáku jsem vyjel druhé místo. Na prvního mi chybělo jen 0,038 sekundy, takže to bylo opravdu těsné. Trať byla hezky připravená a bylo hned jasné, že před sebou máme krásný víkend,” popisuje Vaculík. Sedmý skončil Zdeněk Antony, desátý David Horák, dvanáctý Radek Jordák, šestadvacátý Jaroslav Hošek.
V druhém měřáku vyhrál Nikodém, druhý skončil Antony, šestý Jordák, sedmý Vaculík. “Ve druhém měřáku se zrychlilo a i já jsem chtěl svůj čas ještě vylepšit. Bohužel mi však vyletěla z převodovky trojka a bez té se v Maggioře naměřit nedá. Po odjetí měřáků jsem měl až sedmé místo. To znamenalo první řadu do rozjížďky,” konstatuje Vaculík. Desátý skončil Horák, sedmadvacátý Hošek.
První rundu vyhrál Nikodém, druhý skončil Horák, třetí Antony, osmý Jordák, desátý Vaculík. ”Sobotní runda byla celkem klidná. Odstartoval jsem za D. Horákem a R. Theuilem a v klidu jsem to obkroužil na třetím místě až do cíle,” popisuje Vaculík. šestnáctý Hošek. Druhou rundu vyhrál Antony, třetí skončil Jordák, čtvrtý Nikodém, šestý Horák, devátý Vaculík, devatenáctý Hošek.
Třetí rundu vyhrál Antony, třetí skončil Nikodém, čtvrtý Jordák, desátý Horák, sedmnáctý Vaculík. “Na start třetí rundy se nám to hezky zamíchalo. Vedle sebe jsem měl Z. Antonyho a M. Bartelena. Zdenálovi turbo na startu fouklo a když jsem se chtěl zařadit za něj, dostal jsem bomby asi od všech, kteří na startu stáli a ocitl jsem se až na chvostu startovního pole… Začal pro mě tedy boj a aspoň jsem si hezky předjížděl. Bylo z toho nakonec páté místo,” říká Vaculík. Dvacátý skončil Hošek.
Semifinálovou jízdu v první skupině vyhrál Antony, čtvrtý skončil Horák. V druhé skupině skončil čtvrtý Vaculík. “Na start semifinále jsem šel s tím, že potřebuji dojet co možná nejlépe, abych měl hezkou startovní pozici do finále. Během 6 kol jsem se probojoval až na druhé místo! Nebyl bych to ale já, aby mě nepotkala taky troška smůly. Zatáčku před cílem mi praskl unašeč na převodovce a já jsem najednou jel jen na přední pohon. To vyústilo v to, že mě na cílové rovince předjeli 2 jezdci. Finále teda zase z lesa,” pokračuje Vaculík. Šestý skončil Hošek, sedmý Nikodém, osmý Jordák. Nikodém musel odstoupit kvůli poloose, Jordák kvůli technické závadě.
Ve finále skončil na druhém místě Antony a tím si zajistil titul mistra Evropy v královské divizi Superbuggy. “Fantastická Maggiora. Hendikep pro mě samozřejmě voda, takže Ervins toho hned využil. Na předjetí ot už nebylo, ale to se stává. Šel jsem do finále s tím, že vlastně stačí odstartovat a už jsem mistr Evropy. Užil jsem si to, jak nejvíc jsem mohl,” komentuje Antony.
Šestý skončil Vaculík. “Po startu finále jsem si nechal naložit od jiného jezdce, který mě vyvezl do svodidel a musel jsem se o to víc snažit. Bylo z toho ale pěkné finále plné akce, předjíždění a adrenalinu. Časy kol byly úchvatné. Měl jsem druhé nejrychlejší kolo ze všech. To samo o sobě vypovídá o tom, že tempo bylo opravdu skvělé. Z Maggiory jsem dovezl opět šesté místo,” uzavírá Vaculík. Osmý skončil Horák. “V Maggioře se mi jelo dobře, i když mi ta trať úplně nevyhovuje,” říká Horák.
Nikodém, Hošek a Jordák se do finále neprobojovali. “Za celých 13 let co jedeme Evropu, mám pocit, že jsem nevyhrál. Měli jsme nejlíp snad třetí místo,” uzavírá Nikodém.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Už tento víkend zavítá autokrosové mistrovství České republiky do Sedlčan. Některé tituly už jsou rozdány, a jiné už nemohou být získány. To je případ Dušana Horčičky, se kterým jsme se včera potkali v Dolním Bousově, kde testoval Superbuggy Alfa Racing Romana Poláka.
Dušane, co tě vedlo k tomu posadit se do buginy?
Souběh událostí a okolností. Divize Touring Autocross, naše jasná srdcovka, trpí v posledních sezónách nedostatkem aut. Snad se to příští rok zlepší, ale letos to teda byla slabota. Na posledním závodě v Nové Pace se mi bohužel po nešťastné kolizi s porouchaným vozem Jirky Breta podařilo dostat Hondu do "bezvědomí". Rozpáraný bok, ochranný rám naražený na sedačku, odebraný závodní průkaz... Oprava do Sedlčan nebyla reálná, navíc naše šance na titul už nejsou ani teoretické. Když se to všechno sešlo, nechal jsem se týmem a autokrosovou fotografickou a mediální legendou Tomášem Němcem vyhecovat k testu Superbuggy.
Jaké z toho máš pocity? Jezdil jsi v úterý Maratem a včera Alfou.
Jestli si vzpomínáš na vesnické prodejny se smíšeným zbožím, tak takové mám pocity – nikoliv z aut, ale ze sebe. S Maratem jsem odjel v Přerově pouhá čtyři kola, pak začalo pršet. S Alfou Romana Poláka v Bousově 2x4 kola, a pak zase začalo pršet...
Nemám to vůbec v ruce. Co průjezd zatáčkou, to originál. Tam, kde s Hondou brzdím už i očima, se Superbuggy drží plný plyn. S menšími setrvačnostmi se paradoxně "peru" i v nájezdech do zatáček, hlavně do těch pomalých. Jezdil jsem málo a mám v tom hokej. Starého psa novým kouskům jen tak nenaučíš. Ale obě auta jsou skvělé stroje a i když jsem si připadal jak školák, svezení jsem si moc užil.
Jak se na Sedlčany těšíš? Jaké máš ambice?
Trochu se těším, trochu se bojím. Ale jdeme do toho. Ambice je jediná – zlepšovat se a nedělat bugině ostudu. Kdybychom v semifinále bojovali o účast ve finále, byl by to ohromný úspěch. Nebo spíš zázrak.
Co bude s Hondou? Bude se opravovat?
Honda se určitě bude opravovat. Pro příští sezónu je plán A český mistrák v Touring Autocross s Hondičkou.
Tomáš Němec
www.autokrosar.cz
Na dalším evropském závodě, tentokrát ve Francii, v divizi Superbuggy soutěžilo pět našich reprezentantů. Zlato si odvezl francouzský jezdec Robert Theuil. Stříbro a náskok v tabulce získal Zdeněk Antony. Vojtěch Vaculík dojel šestý a Petr Nikodém po čtvrtém kole ve finále musel ze závodu odstoupit.
V prvním měřeném tréninku skončil Petr Nikodém druhý. David Horák byl patnáctý, Radek Jordák devatenáctý. „Letos byla trať velmi rozbitá a kamenitá, což vedlo k velké spotřebě pneumatik, ale jinak šlo o krásnou a rychlou trať,“ konstatuje Jordák. Vojtěch Vaculík skončil dvacátý, Zdeněk Antony šestadvacátý. Ve druhém tréninku vyhrál Nikodém, Antony byl hned za ním. Jordák skončil pátý, Horák šestý a Vaculík devátý. „Ve Francii bylo vše v pořádku. Měřené tréninky proběhly v pořádku. Sice byly problémy s palivem, ale zvládli jsme to,“ říká Antony.
V první rundě vyhrál Nikodém, Antony byl čtvrtý, Horák sedmý, Vaculík devatenáctý a Jordák nedojel. V druhé rundě skončil Antony třetí, Jordák pátý, Vaculík osmý a Horák dvacátý. Nikodém tentokrát jízdu nedokončil. Třetí rundu vyhrál Antony, Horák skončil druhý, Nikodém devátý, zatímco Vaculík a Jordák jízdu nedokončili. „Bohužel nám štěstí nepřálo. V první rozjížďce mi na druhém místě odešla převodovka. Ve druhé rozjížďce se mi podařilo z devátého místa probojovat na druhé, což byl super výsledek, ale další smůla přišla, když mi soupeř ulomil kolo ve třetí rozjížďce. Dvě nedokončené jízdy bohužel znamenaly odjezd domů,“ komentuje Jordák.
V semifinálové jízdě první skupiny dojel Vaculík pátý. „Semifinále pro mě bylo celkem náročné, protože jsem startoval ze třetí řady a potřeboval jsem dojet nejhůř na pátém místě. Po startu jsem se dostal na pátou příčku a celou jízdu jsem útočil na A. Boeleho. Toho se mi ale nepodařilo předjet. Skončil jsem pátý, což mi otevřelo cestu do dalšího evropského finále,“ konstatuje Vaculík.
Horák skončil na sedmém místě. „Po rozjížďkách jsem byl celkově čtvrtý. V semifinále jsem startoval z první řady, ale po kolizi na startu jsem dál nepostoupil,“ vysvětluje Horák.
V druhé skupině vyhrál Antony. „Rozjížďky jsem bez komplikací vyhrál a stejně tak semifinále,“ říká Antony. Nikodém skončil druhý.
Ve finále tak z našich pěti pilotů bojovali pouze tři. Zlato si odvezl francouzský jezdec Robert Theuil, zatímco stříbro a náskok v tabulce si odváží Zdeněk Antony. „Kvůli technické závadě jsem dojel druhý, ale závody hodnotím velmi kladně a odvážíme si cenné body do tabulky,“ komentuje Antony.
Vojtěch Vaculík dojel šestý. „Ve finále jsem se po startu dostal na osmé místo a znovu jsem měl před sebou A. Boeleho. Tentokrát se mi ho ale podařilo předjet a dojel jsem na šestém místě. S výsledkem jsem velmi spokojený. V takto nabité konkurenci je i šesté místo úspěch.
Hned následující víkend závodíme v italské Maggioře, kde máme po loňském úspěchu vysoké ambice a chceme dovézt hromadu bodů,“ dodává Vaculík. Petr Nikodém musel po čtvrtém kole závod předčasně ukončit.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
V divizi Superbuggy startovalo na šampionátu v Nové Pace devatenáct pilotů. Zlato si odvezl Petr Nikodém, druhý skončil Vojtěch Vaculík a jako třetí projel šachovnicovou vlajkou David Horák.
V prvním měřeném tréninku vyhrál Jakub Kubíček, druhý skončil, Vojtěch Vaculík. “Když jsem v pátek viděl trať, měl jsem strach, aby v sobotu nevypadala stejně, jako na letošním ME. Byl jsem ale na omylu. Organizátoři si totiž vzali kritiku k srdci a šlo vidět, že si místní pořadatelé opravdu dali do těla. Trať byla skvěle nachystaná. Povrch byl těžký a sypký, zkrátka Nová Paka jak se patří. No a vzhledem k tomu, že jsme nazbrojili buggy Porsche, čekal nás opravdu pěkný víkend,” vysvětluje Vaculík. Třetí skončil Petr Nikodém a čtvrtý David Horák. Druhý měřák ovládl Nikodém, druhý skončil Kubíček, třetí Luděk Dubravský, čtvrtý Vojtěch Vaculík, šestý David Horák.
První rundu vyhrál Horák, druhý skončil Radek Jordák, třetí Petr Nikodém, čtvrtý Vojtěch Vaculík. Druhou rundu vyhrál Jordák, druhý skončil Kubíček, třetí Vaculík, čtvrtý Nikodém, pátý Horák.
Třetí rundu vyhrál Nikodém, druhý skončil Horák, třetí Kubíček, osmnáctý Vaculík. “V první rundě mi hned po startu Roman Polák zaparkoval na autě a jízda musela být zastavena. Kluci mechanici mi odborně ,,sešili“ kapoty a opravili vzniklé škody a mohl jsem jít na start opakované jízdy. Z té jsem si odvezl opět druhé místo. Do druhé rundy jsem šel z první řady a cílem bylo především dojet. Povedlo se mi ukořistit opět druhé místo a to v těsném závěsu za Radkem Jordákem. Když jsem se chystal na start třetí rozjížďky a sedl jsem do auta, objevil jsem dost podstatnou závadu. Nevracela se mi řadící páka do výchozí polohy. To je dost nepříjemná závada, protože může velmi snadno dojít k nevratnému poškození převodovky. Právě z toho důvodu jsem do jízdy nenastoupil,” vysvětluje Vaculík.
V semifinále v první skupině vyhrál Petr Nikodém, druhý skončil Horák, třetí Vaculík. “Problém se nám nepovedl odstranit a náhradní díl jsme my ani nikdo jiný neměli, takže pro nás bylo semifinále podstatně napínavější. Naštěstí se ho ale povedlo obkroužit v pořádku a do cíle jsem se dostal na třetím místě,” říká Vaculík. V druhé skupině vyhrál Kubíček, druhý skončil maďarský pilot Szabolcz Klénancz a třetí Vít Nosálek.
Zlato si tentokrát po několika smolných závodech odvezl Petr Nikodém. “Paráda, já doufám, že jsme konečně zlomili tu letošní smůlu, že jsme ji zahodili. A řekl bych, že stárnu, protože to je nějaký horší na ruce, než si pamatuju. Chtěl bych vyzdvihnout pořadatele tentokrát, trať byla skvěle připravená, než jak vypadala Evropa. Konečně jsme to dotáhli do cíle na jedničce, takže velká spokojenost za nás,” komentuje Petr Nikodém. Druhý skončil Vojtěch Vaculík. “Finále pro nás tedy bylo jisté! Na startu finále jsem stál ve druhé řadě. Po rozsvícení zelených světel vypálilo Porsche jako raketa směrem nahoru. Povedlo se mi protáhnout na třetí místo a skvěle si zazávodit s Davidem Horákem.
Ve čtvrtém kole mi začalo vařit auto a střídavě se mi zapínal teplotní zámek výkonu… Bylo to tedy napínavé nejen pro televizní diváky, ale i pro mě…V posledním kole se mi povedlo venkem předjet Davida v horní zatáčce u depa - aby taky něco viděli diváci z tribuny v depu. Už při předjíždění pod mostem začalo auto chrchlat a spadlo do ,,nouzáku“. Naštěstí se mi ale povedlo manévr dokončit a dokulhat do cíle. Odvezl jsem si tedy druhé místo!! Chci tentokrát moc poděkovat obzvlášť organizátorům, kteří si vzali kritiku z ME k srdci a trať krásně připravili. Takhle má vypadat závod v Nové Pace,” dodává Vaculík.
Třetí dojel David Horák.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Do divize Superbuggy se letos v Přerově sjelo devatenáct pilotů. Vítězem se stal Petr Nikodém, který si odvezl cenné body do tabulky. Druhé místo obsadil Vojtěch Vaculík a třetí skončil Luděk Dubravský. „Konkurence byla opravdu nabitá. Z domácí špičky přijeli skoro všichni. My jsme vyrazili s buggy Porsche a s ambicemi konečně prolomit letošní smůlu,“ popisuje Vojtěch Vaculík.
Po trénincích vedl Radek Jordák, druhý byl Jakub Kubíček a třetí Petr Nikodém. Vojtěch Vaculík se umístil na páté pozici. „V prvním měřeném tréninku jsem skončil pátý. S časem ani svým výkonem jsem nebyl spokojený. Ve druhém tréninku se mi už nepodařilo zrychlit, takže jsem musel přijmout páté místo,“ říká Vaculík. Luděk Dubravský obsadil sedmé místo. „V trénincích jsme zajeli sedmý čas, což znamenalo druhou řadu pro první rozjížďku. Trať byla nakropená, takže to byl spíše boj o přežití než závodění, ale i tak jsme skončili třetí. Bohužel, ve druhé a třetí rozjížďce jsme měli technické problémy,“ uvedl Dubravský.
Po rozjížďkách vedl Nikodém, druhý byl Nosálek a třetí Kubíček. Dubravský obsadil desáté místo a Vaculík třinácté. „Následovalo semifinále, které může hodně změnit. Nastupoval jsem do něj ze třetí řady. Nejdůležitější bylo dojet do pátého místa, abych se mohl prát o pódiová umístění ve finále. Po startu jsem se dostal za Vláďu Štětinu a jízdu jsem si užil. Zkoušel jsem ho předjet zleva i zprava, ale nedal se. Přesto jsem dojel čtvrtý, což znamenalo postup do finále,“ popisuje Vojtěch Vaculík.
Zlato z Přerova si po dlouhé době odvezl Petr Nikodém. „V Přerově se nám podařilo vyhrát všechno, co šlo, a do finále jsme startovali z první řady. Start se povedl a pak už to bylo o tom, jestli vydrží technika. Řekl bych, že takhle nervózní jsem na republice dlouho nebyl. Snad jsme prolomili smůlu a sezóna bude ještě zajímavá,“ vysvětluje Nikodém.
Druhý skončil Vojtěch Vaculík. „V posledním finále jsem startoval znovu ze třetí řady. Porsche vystřelilo na zelená světla jako blesk, hned jsem byl čtvrtý. V druhé zatáčce jsem se posunul na páté místo za Luďka Dubravského. Celé finále jsme spolu sváděli velké souboje. Po dlouhých sedmi kolech se mi podařilo Luďka předjet v posledním kole. Myslím, že diváci si přišli na své. Po projetí cílem jsem zjistil, že jsem se dostal až na druhé místo! V tom tempu jsem si ani neuvědomil, že jsem tak vysoko. Po dlouhé době jsem konečně prolomil smůlu a dovezl domů pohár,“ líčí Vaculík.
Třetí místo obsadil Luděk Dubravský. „Na semifinále už byla buggy v pořádku a podařilo se nám dojet na druhém místě. Ve finále jsem se po skoku dostal na třetí příčku a na třetím místě jsem i dojel. Bylo to nepopsatelné – ve druhém závodě s buggy skončit na stupních vítězů. Chtěl bych poděkovat rodině, sponzorům, fanouškům a hlavně týmu, který měl spoustu práce a všechno zvládl. Odměnou pro nás bylo umístění na bedně,“ uzavírá Dubravský.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
V divizi Super buggy se tentokrát na dalším evropském závodě v maďarském Nyirádu ukázalo pětadvacet pilotů. Třetí místo si odvezl Zdeněk Antony. Radek Jordák skončil čtvrtý, Petr Nikodém desátý. Vojtěch Vaculík a Jaroslav Hošek se do finále neprobojovali.
V prvním měřáku čtvrtý skončil Vaculík, pátý Nikodém, devátý Antony, čtrnáctý Jordák, pětadvacátý Hošek. V druhém měřáku vyhrál Nikodém, třetí skončil Antony, pátý Jordák, jedenáctý Vaculík, dvaadvacátý Hošek. “V měřeném tréninku jsem naměřil až jedenáctý čas. Se svým výkonem jsem nebyl vůbec spokojený. Do rozjížděk jsem tedy bral druhou řadu,” říká Vaculík.
První rundu vyhrál Nikodém, druhý skončil Antony, sedmý Vaculík, osmý Jordák, devatenáctý Hošek. V druhé rundě na druhém místě skončil Antony, šestý Vaculík, osmý Jordák, devátý Nikodém, osmnáctý Hošek. Ve třetí rundě vyhrál Nikodém, druhý skončil Jordák, čtvrtý Vaculík, třináctý Hošek. Antony rundu nedojel. V semifinálové jízdě v první skupině vyhrál Nikodém, druhý skončil Antony, pátý Jordák. Ve druhé skupině sedmý skončil Vaculík, osmý Hošek.
“Do semifinále jsem nastupoval ze druhé řady a sliboval jsem si dobrý výsledek. Bohužel se mi nepovedl start a předjela mě i třetí řada… Mně teda přišlo, že to odjelo celkem dobře. Potom jsem si ale všiml, že mě asi o 30 km/h předjíždí M. Straub a věděl jsem, že je něco špatně. V semifinále jsem se hned po startu propadl na sedmé místo a na pátou postupovou pozici se mi bohužel nepovedlo prokousat.Celý závod se vedlo celkem dobře, ale je tady krásně vidět, jak může být semifinále zrádné,” komentuje Vaculík.
Ve finále si Antony odvezl z Evropy třetí místo. “Zase nějaké body jsem získal, jelikož Petr dojel za mnou, respektive nedojel a zase nějaký bodový náskok jsme prohloubili a jsme spokojení,” říká Antony.
Jordák skončil čtvrtý. “Ze zadní pozice jsem ani nedoufal v dobrý výsledek. Na trati se blbě předjíždí a troufám si říct, že když se pořádně nepokropí, práší tak, že je to až nebezpečné. Nakonec se mi nějak podařilo promotat na čtvrté místo, a to i díky velkému poškození aut soupeřů,” vysvětluje Jordák.
Nikodém skončil desátý. Vaculík a Hošek se do finále neprobojovali.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Nadcházející závod v autocrossu, se uskuteční tento víkend na trati v Nyirádu. Trať, která se vrací do seriálu ME po několika letech slibuje intenzivní souboje, rychlá auta a atmosféru plnou adrenalinu. Zajímavé to bude i s pneumatikami, kterých mají jezdci omezený počet a jak víme, kamenitá trať v Maďarsku doslova pneu "žere". Takže Nepromeškejte tuto událost!
Eliška Pytlounová měla ve finále divize Juniorbuggy havárii. Proletěla se vrtulníkem a zprávy z týmu jsou naštěstí pozitivní:
"Eliška je stále v nemocnici a bude pravděpodobně do úterý na pozorování. Velké díky všem za starostlivost a bude se snažit být co nejdříve zpět a v plné síle 
"
Za tuhle informaci jsme moc rádi a Elišce přejeme brzké uzdravení!
Bret motorsport:
Bohužel se nezúčastníme dalšího vloženého závodu při ME v maďarském Nyirádu. Opravenou hlavu včera táta sice dovezl, ale já bohužel od soboty ležím s angínou na antibiotikách, takže můj start není reálný. Představit bychom se chtěli o týden později v Přerově na MMČR.
Vstupenky nakoupíte zde:
https://www.nyiradracing.world/hu/tickets
Výsledky najdete zde:
https://www.chronomoto.com/fiaautocross/onb/onb.php?event=AX_2024_07
Live výsledky najdete zde:
https://live.chronomoto.hu/ax/
Facebookové stránky pořadatele
https://www.facebook.com/nyiradracingcenter
Webové stránky pořadatele
https://www.nyiradracing.world/en
Seznam přihlášených:
17. srpna 2024 - sobota
08:30 volný trénink
10:40 první měřený trénink
14:00 druhý měřený trénink
17:00 první rozjížďka
18. srpna 2024 - neděle
08:00 druhá rozjížďka
10:40 třetí rozjížďka
13:00 Prezentace jezdců
14:00 Semifinále a finále
18:00 oficiální vyhlášení
Plakát
Do republikového závodu v Poříčí přijelo v divizi Superbuggy pětadvacet pilotů. Zlato si odvezl Radek Jordák, druhý skončil maďarský jezdec Richárd Tóth, třetí skončil Libor Paul.
První měřený trénink vyhrál Petr Nikodém, druhý skončil Jakub Kubíček, třetí Vojtěch Vaculík. “O víkendu jsme se zúčastnili závodu v Poříčí nad Sázavou. Vždy se sem hodně těšíme a nebylo tomu jinak ani letos. Tento závod považuji za vrchol sezony.Rozhodli jsme se vytáhnout nový vůz - Porsche GT3. Rozhodli jsme se pro ostrý test přímo na závodech. S autem jsem měl odjeto pouze pár kol a bylo to pro mě něco úplně nového,” říká Vojtěch Vaculík.
Čtvrtý skončil Luděk Dubravský. Šestý dojel Vít Nosálek, sedmý Radek Jordák, osmý Václav Rojar, devátý Libor Paul, desátý Michal Neumann, sedmnáctý Michal Štětina, osmnáctý Vladislav Štětina, devatenáctý Jaroslav Hošek, dvaadvacátý Jan Husák čtyřiadvacátý Jan Bartoš, pětadvacátý Josef Jonáš. Tomáš Havránek měřák nedojel.
Druhý měřák vyhrál Nikodém, druhý skončil Vaculík. “V prvním měřeném tréninku jsem obsadil třetí místo. Byl jsem překvapený. Nezajel jsem na svůj vkus totiž ani jedno čisté kolo. S výsledkem jsem byl velice spokojený. Ve druhém měřáku jsem ještě zrychlil a byl jsem na druhé příčce. Celkově to dalo z obou měřených tréninků na třetí místo,” vysvětluje Vaculík.
Třetí dojel Kubíček, čtvrtý Dubravský, šestý Jordák, sedmý Paul, osmý Nosálek, desátý Bartoš, jedenáctý Rojar, šestnáctý Neumann, osmnáctý Hošek, devatenáctý Štětina M., dvacátý Štětina V., dvaadvacátý Jonáš, třiadvacátý Husák. Havránek neodstartoval.
První rundu vyhrál Vaculík. “Na startu první rozjížďky jsem měl pole position a rozhodl jsem se pro levou stopu. To se ukázalo jako správná volba. Porsche od startu odjelo jako raketa a rozjížďku jsem suverénně vyhrál stylem start-cíl,” komentuje Vaculík.
Druhý skončil Kubíček, třetí Nikodém. Čtvrtý dojel Nosálek, pátý Jordák, šestý Paul, sedmý Dubravský, osmý Rojar, devátý Bartoš, desátý Štětina V., dvanáctý Neumann, sedmnáctý Štětina M., dvacátý Hošek, jednadvacátý Husák, dvaadvacátý Jonáš. Havránek neodstartoval.
Druhou rundu vyhrál Nikodém, druhý skončil Dubravský, třetí Kubíček, čtvrtý Nosálek, šestý Paul, sedmý V. Štětina, osmý Jordák, desátý Rojar, třináctý Neumann, patnáctý Štětina M., šestnáctý Bartoš, sedmnáctý Hošek, osmnáctý Husák, devatenáctý Jonáš, jednadvacátý Vaculík. “V neděli jsem měl na startu druhé rozjížďky vedle sebe Víťu Nosálka a velké překvapení závodu Luďka Dubravského, který jede moc hezky. Ten mi po startu v první zatáčce nasadil na pravé přední kolo, já jsem kolidoval se svodidly a bylo z toho uražené pravé přední kolo. Rozjížďku jsem krokem dojel do cíle na posledním místě a pěkně nám to zamíchalo kartami,” konstatuje Vaculík. Havránek neodstartoval.
Třetí rundu vyhrál Dubravský, druhý skončil Nikodém, třetí Kubíček, čtvrtý Jordák, šestý Nosálek, osmý Paul, devátý Štětina V., desátý Rojar, patnáctý Štětina M.,šestnáctý Neumann, sedmnáctý Hošek, osmnáctý Husák, devatenáctý Bartoš, jednadvacátý Jonáš, dvaadvacátý Vaculík. “Do třetí rozjížďky jsem šel až ze třetí řady a bylo tedy jasné, že nebude nouze o souboje. Hned po startu jsem se protáhl na čtvrté místo. Při předjíždění Libora Paula jsem si dal záležet na tom, aby to proběhlo čistě a to byla chyba. Libor mi v horní zatáčce pokus o předjetí oplatil a urazil mi levou přední spojovačku řízení. Po rozjížďkách jsem byl celkově jednadvacátí a do semifinále postupuje prvních 20 jezdců. Tím pro mě závod skončil. Domů jedeme bez jediného bodu. Letos nás naštěstí body nezajímají, protože se neúčastníme kompletního MČR a soustředíme se na Mistrovství Evropy, dodává Vaculík.
V semifinálové jízdě první skupinu vyhrál Nikodém, druhý skončil Dubravský, Jordák dojel čtvrtý. Do finále se pak nedostal na osmém místě Neumann. V druhé skupině vyhrál Kubíček, druhý skončil Paul, třetí Štětina V., čtvrtý Rojar. Do finále nepostoupil na šestém místě Štětina M., sedmý Hošek, osmý Nosálek, devátý Husák, desátý Bartoš, který ani neodstartoval.
Ve finále se otočily karty a první místo si odvezl domácí Jordák. “Díky moc klukům. Konečně se prolomila smůla na mé domácí trati,” konstatuje Jordák. Druhý skončil Maďar Richárd Tóth, třetí dojel Paul. “Celkově Poříčí bylo super. Trať pěkná, v rozjížďkách i ve finále mi odešla převodovka, ale jsem rád, že jsem to dotáhl na třetí místo,” říká Paul.
Čtvrtý skončil V. Štětina, pátý Rojar, osmý Nikodém, devátý Dubravský, desátý Kubíček.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Do dalšího evropského závodu, tentokrát ve francouzském St. Georges de Montaigu, nastoupili v divizi Super buggy naši čtyři piloti. Zlato si tentokrát odvezl Antony, Jordák skončil druhý. Nikodém osmý a Horák dvacátý.
V prvním měřeném tréninku na pátém místě skončil Antony, čtrnáctý dojel Jordák, patnáctý Horák, šestadvacátý Nikodém. Ten vyhrál druhý měřák, hned za ním skončil Antony, čtvrtý skončil Jordák, sedmý Horák.
V první rundě třetí skončil Antony, čtvrtý Nikodém, sedmý Horák, šestnáctý Jordák. Druhou rundu vyhrál Antony, třetí dojel Nikodém, osmnáctý Horák, Jordák rundu nedojel. Třetí rundu Antony obhájil a vyhrál. Jordák skončil šestý, Horák a Nikodém rozjížďku nedojeli. “Ve třetí rozjížďce se nám podařilo odstartovat první, ale upadlo nám kolo. Takže jsme se opět, jako v předešlých dvou rozjížďkách byli o něco dál ke stupňům vítězů,” komentuje Nikodém.
V semifinále v první skupině Antony skončil druhý, Jordák třetí, Horák nedojel. “Jelo se mi dobře, akorát jsem utrpěl zranění ruky. V druhé rozjížďce jsem jel druhý, ale omylem jsem si vypl elektriku v autě, takže to přestalo jet. Do třetí rozjížďky jsem šel ze zadní řady a tam jsem po startu dostal ránu na řízení a mám poranění ruky. Ještě jsem zkusil nastoupil do semifinále, ale to taky nedopadlo. Teď si dám pauzu na chvíli,” vysvětluje Horák.
Druhou skupinu vyhrál Nikodém. Ve finále šlo takzvaně do tuhého a zlato si tentokrát odvezl Antony. “Ve Francii se mi celkem dařilo. Měřené tréninky i rozjížďky až na malý problém probíhaly v pohodě. Dokonce se mi podařilo překonat traťový rekord a jsem za to rád. Ve finále se sťukli Robert s Petrem a já už si jel to svoje. Trať byla trochu rozbitá, ale tak autokrosově a dalo se na ní skvěle jet. Děkuji pořadatelům za skvěle zorganizované závody. Vítězství jsem vyhoupl před Petra na první místo. Toto vítězství patří mé manželce Radance,” míní Antony. Jordák získal stříbrný věnec.
Nikodém skončil osmý, Horák dvacátý. “Sebrali jsme nejméně bodů z rozjížděk a tím pádem jsme ztratili vedení v Evropě. V semifinále jsme se chvíli tahali s Willym. Do finále jsme šli z první řady, vybrali jsme prostředek, který do té doby startoval ze všeho nejlíp. Tam nás ostatní přestartovali a o něco dál jsem dostal ránu a praskla mi pravá a levá zadní spojovačka a nastaly další komplikace. Ztratili jsme všechny ty body, které jsme potřebovali nahnat a Francie se pro nás nestala,” dodává Nikodém.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Další evropský závod, tentokrát v Nové Pace, vyvolal nejen v divizi Super buggy nespočet emocí. Zlato si tentokrát odvezl David Horák, druhý skončil francouzský pilot Robert Theuil a bronz získal Radek Jordák. “My tu Paku máme všichni strašně rádi. Ale letos se to nepovedlo. Trať byla v nejhorším stavu za posledních deset let,” komentuje Nikodém.
První měřený trénink vyhrál Zdeněk Antony, druhý skončil Nikodém. “Měřáky nebyly nejhorší, vypadalo to, že budem mít nejlepší časy, na poslední chvíli nám tam skočil Zdenda Antony. Říkal jsem si, že máme i dobře nastavený auto,” říká Nikodém. Vojtěch Vaculík dojel pátý, David Horák šestý, Jordák osmý, Jaroslav Hošek devětadvacátý.
V druhém měřáku se na druhou pozici dostal Nikodém, třetí skončil Antony, Vaculík až sedmý, Jordák osmý, Horák jedenáctý, Hošek osmadvacátý. První rundu vyhrál Nikodém, za ním skončil Antony, třetí dojel Horák. Jordák skončil pátý, Vaculík šestý, Hošek devětadvacátý.
Druhou rundu vyhrál opět Nikodém. “Šli jsme do první rundy a odstartovali jsme první a nebylo dál co řešit. Druhou rozjížďku jsme vyhrál istejným způsobem a třetí runda vypadala teda fakt strašně. To už byl masakr,” dodává Nikodém. Druhý skončil Horák, třetí Antony. Jordák dojel šestý, Vaculík sedmý, Hošek jednadvacátý.
Ve třetí rundě se na druhé místo dostal Horák, Antony skončil čtvrtý, Nikodém pátý. “Nečistil se absolutně start, propadli jsme se na třetí pozici a se stavem tratě, který už v tu chvíli panoval, se už nedalo v podstatě předjet. S naším štěstím jsme pak propadli na páté místo a znamenalo to ztrátu bodů,” míní Nikodém. Jordák šestý, Vaculík osmý, Hošek čtyřiadvacátý.
Semifinálovou jízdu ve své skupině vyhrál Antony, Vaculík skončil čtvrtý. Druhou skupinu vyhrál Horák, druhý skončil Nikodém, třetí Jordák.
Ve finále se otočily karty a první zlato si z letošního evropského závodu odvezl Horák. “Podařilo se mi vyhrát všechny rozjížďky a semifinále. Vlastně i v tom finále se to povedlo odstartovat jako první a pak si držet první pozici. Cením si toho a pro mě vyhrát Paku pořád něco znamená,” vysvětluje Horák.
Druhý skončil Francouz Robert Theuil, bronz získal Jordák. Nikodém skončil sedmý. “Před náma to tam někdo zbrzdil, mně to úplně umřelo do kopce a dostali jsme lehkou tečku. Když jsme byli na třetím místě, tak jsme měli technické problémy. Myslím si, že na ty poměry, jak nám moc to auto házelo, jsme poměrně dlouho obhajovali třetí místo. Pak jsme spadli na sedmou pozici,” dodává Nikodém. Antony osmý. “Vlivem technické závady prasklé poloosy jsme závod nedokončili. Ale tím, že Nikodém také neměl nejlepší výsledky, tak mě to zas tak nemrzí. Teď už se chystáme do Francie,” vysvětluje Antony.
Vaculík skončil devátý, Hošek pětadvacátý.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Z dalšího evropského závodu si Antony už podruhé letos odváží zlato. Druhý skončil francouzský jezdec Robert Theuil a třetí Nikodém. Čtvrtou pozici ve finále vybojoval Jordák, šestou Vaculík. “Konkurence byla nabitá a na staArtovní listině nechybělo ani několik zvučných jmen z německého domácího šampionátu,” uvádí Vaculík.
První měřený trénink vyhrál Zdeněk Antony. Za ním skončil David Horák a Petr Nikodém. Čtvrtou pozici v tabulce získal Vojtěch Vaculík, třináctý skončil Radek Jordák. Druhý měřák vyhrál Nikodém, Antony klesl na čtvrtou pozici. Horák skončil sedmý, Vaculík osmý, Jordák jedenáctý.
První rundu vyhrál Antony, druhý skončil Horák a třetí Nikodém. Čtvrtý Vaculík, třináctý Jordák. Po druhé rundě Antony obhájil první pozici, za ním skončil Nikodém a třetí Horák. Vaculík skončil devátý. “Hned po startu jsem se zařadil za Davida Horáka a v těsném závěsu za ním jsem jízdu odkroužil až do cíle. Ve druhé rozjížďce jsem měl vedle sebe Zdeňka Antonyho a Buddelmeyera. Po rozsvícení zelených světel mě borci vyvezli do svodidel a já jsem byl rád, že jsem odjížděl s celým autem. Když jsem to zkoušel na Küchese, trefil jsem vnitřní svodidlo a skočil v hodinách. Ztrátu se mi nepovedlo dohnat a bral jsem až šestou pozici,” konstatuje Vaculík. Jordák skončil desátý. Po třetí rundě Nikodém ukázal, že se jen tak nevzdá a vyšplhal se na první místo v tabulce.
“Podařilo se odstartovat na prvním místě ve všech třech rozjížďkách a po přežitých tlačenicích do kopce, v podstatě dále není o čem vyprávět. Vybojovali jsme tak letos poprvé deset bodů z rozjížděk na ME a krom třetí rozjížďky, kde se nám při výjezdu z trati spálila spojka, jsme zatím měli v podstatě ideální víkend,” říká Nikodém. Za ním skončil Antony a až na čtvrtém místě Horák. Šestý Jordák, desátý Vaculík.
V semifinále první skupinu ovládl Nikodém. “V podstatě stejný průběh následoval v obávanému semifinále. Po startu se podařilo vymanit se z kleští a když jsme se všichni přežili i skok, stačilo auto už jen dovézt do cíle. Po dlouhé době jsme tak nastupovali do finálových jízd z prvního místa,” vysvětluje Nikodém. V druhé skupině si to rozdal zbytek našich pilotů. První skončil Antony, druhý Horák, třetí Jordák, pátý Vaculík. “Do semifinále jsem nastupoval ze druhé řady. Povedlo se mi zajistit páté místo a postup do dalšího evropského finále byl jistý,” dodává Vaculík.
Z dalšího evropského závodu si Antony už podruhé letos odváží zlato. Druhý skončil francouzský jezdec Robert Theuil a třetí Nikodém. “Naštěstí ve finále nám start vyšel suprově a odlítli jsme tak bez větších potíží na prvním místě. Když jsem viděl, že se zbytku startovního pole pozvolna vzdalujeme, mohl jsem trochu ubrat a při odpočítávání zbývajících kol se pokusit vyhýbat dírám a modlit se o zdárně dotáhnutí až na cílovou čáru. Bohužel nebylo nám přáno... S řekl bych obstojným náskokem jsme najížděli do posledního kola a popravdě už jsem nás pomalu viděl s prvními 35 body letošního mistrovství Evropy... To bychom ale nebyli my, aby se nepokazilo alespoň něco. Na lusknutí prstů, naše česká střela ztratila před skokem většinu výkonu, kontrolky se zbláznili a dopředu to jelo už jen silou vůle. Dnes již víme, že vypadlo kolínko pro map senzor,” dodává Nikodém.
Čtvrtou pozici ve finále vybojoval Jordák, šestou Vaculík. “Ve finále jsem startoval až z lesa, tedy ze čtvrté řady. Start a první zatáčku jsem přežil bez poškození. Rád bych sem napsal, kolikátý jsem jel. Věřte ale tomu, že v té mele jsem byl rád, že jsem našel volant. Po několika kolech se mi povedlo konečně předjet M. Küchese a zajistit tak šestou pozici. Z Německa odvážíme další cenné body. Za týden se s mnohými z vás uvidíme v České republice. Bude se totiž konat ME v Nové Pace. Držte nám pěsti,” uzavírá Vaculík.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Nová Paka, město v Královéhradeckém kraji, je známé svou významnou autocrossovou tradicí a tratí, která pravidelně hostí podniky Mistrovství Evropy v autocrossu. Tato prestižní trať přitahuje nejlepší evropské jezdce a tisíce fanoušků díky své technické náročnosti a skvělé atmosféře. Autoklub Nová Paka je jedním z nejstarších a nejaktivnějších klubů v České republice a již tento víkend jí čeká vrcholný podnik sezony.
Ze soboty na neděli přišel velký déšť, který poračoval do dopoledních hodin.
Fotogalerie ze soboty od Davida Jeřábka je zde:
Oficiální stránky autoklubu Nová Paka:
Výsledky najdete zde:
https://www.chronomoto.com/fiaautocross/
Live výsledky najdete zde:
https://live.chronomoto.com/ax/
Online přenos - placený stream (semifinále a finále) v akční ceně 129,- Kč (159 Kč)
https://sportlive24.tv/product/Op5mBYgIf5fbfqH8vMm1sw
Krátký reel z pátečního dne:
Sobota 6. července 2024
08:45 volný trénink
10:25 první měřený trénink
13:40 druhý měřený trénink
16:15 první rozjížďka
18:45 druhá rozjížďka (pouze TAX)
Neděle 7. července 2024
08:00 druhá rozjížďka
10:15 třetí rozjížďka
12:40 prezentace jezdců
13:30 semifinále a finále
Parkovné = 100 Kč / 5 €
Program = 100 Kč / 5 €
Kemp
Dospělí 1300 Kč / 60 € osoba včetně víkendové vstupenky a vstupenky do depa
Děti do výšky 150 cm = zdarma
Sobota
Dospělí 300 Kč / 15 €
Děti do výšky 150 cm = zdarma
Neděle
Dospělí 500 Kč / 25 €
Děti do výšky 150 cm = zdarma
Víkendová vstupenka
Dospělí 700 Kč / 35 €
Děti do výšky 150 cm = zdarma
Depo
Dospělí 200 Kč / 10 €
Děti do výšky 150 cm = zdarma
Z druhého republikového závodu v Dolním Bousově si první místo odvezl Petr Nikodém, druhý skončil David Horák a třetí dojel Libor Paul. Víkend byl ve znamení návratu domácího Romana Poláka, který šel nakonec ve finále přes střechu.
První měřený trénink se vlivem velkého deště nejel. Druhý měřák vyhrál Petr Nikodém. ”Potřebovali jsme vymyslet nějaký systém, jak se zlepšit. Věděli jsme, že máme stále jeden směr, kterým můžeme jít, protože jsme od něj upustili už déle, protože to tenkrát stačilo. Řekl bych, že v Bousově bylo krásně vidět, že jsme na správný cestě a povedlo se vyhrát měřáky asi o vteřinu a něco,” vysvětluje Nikodém.
Druhý skončil Jakub Kubíček, třetí David Horák. “V druhém měřáku nastaly nějaké technické problémy, takže se mi úplně jako nedařilo, ale nakonec z toho byl třetí čas, což není zas tak špatný,” říká Horák.
První rundu také vyhrál Nikodém, druhý skončil Kubíček, třetí Horák. V druhé rundě si NIkodém vedení nenechal vzít. Na druhou pozici se probojoval Libor Paul a třetí skončil Vít Nosálek.
Třetí rundu vyhrál Nosálek, druhý skončil Roman Polák a třetí Nikodém. Po sečtení bodů v tabulce si Nikodém udržel první místo, druhý se tam objevil Polák a třetí Nosálek.
V semifinálové jízdě v první skupině první skončil Nikodém, druhý Nosálek, třetí Paul. Do finále se probojoval také Michal Neumann a Jan Bartoš. V druhé skupině první skončil Polák, druhý Horák, třetí maďarský jezdec Szabolcz Klenancz. Do finále se probojoval také Kubíček a Jan Husák.
Polák šel ve finále přes střechu a v opakovaném startu mu ze třetího místa zhasla bugina a závod nedojel. Nikodém ve finále obhájil svou sílu a z druhého republikového závodu si odvezl první místo. “V semifinále jde vždy o to přežít, a po loňském roce to byla nejnervóznější část, ale dopadlo to dobře. Odvážíme si jedničku a spokojeně se přesouváme do Matschenbergu,” říká Nikodém.
Za ním se se stříbrem umístil Horák. “V semifinále se mi podařilo zajet dobře a to mi dalo na druhou řadu a ve finále se mi podařilo v první začátce předjet Paula, Nosálka a po nějakých technických problémech Romana Poláka jsem se dostal na druhé místo,” dodává Horák.
Třetí skončil Paul. “Za Bousov jsem maximálně spokojený. Organizace skvělá, trať pěkná. Dařilo se a jsem maximálně spokojený za třetí místo,” říká Paul.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Letošní závod ve Vilkyciai překvapil mnohé. V divizi Super Buggy se na první stupeň vítězů postavil Zdeněk Antony. Druhý skončil Petr Nikodém, třetí lotyšský jezdec Ervins Grencis. Radek Jordák skončil sedmý, David Horák osmý, Vojtěch Vaculík desátý. Jaroslav Hošek skončil jedenáctý. Předešlého závodu v Bausce se nezúčastnil kvůli problémům s motorem.
Celkové hodnocení Mistrovství Evropy najdete zde:
https://www.autokrosar.cz/wp-content/uploads/2024/06/sb_ch_point_prov.pdf
V prvním měřeném tréninku se na druhou pozici dostal Vaculík. Třetí skončil Jordák, čtvrtý Nikodém, pátý Horák, šestý Antony. Hošek dojel dvacátý.
Druhý měřák skončil jako druhý Antony, třetí Nikodém, pátý Horák, sedmý Vaculík, osmý Horák. Hošek dojel šestnáctý.
V první rundě Antony ukázal, že chce vyhrát. V tabulce se umístil na prvním místě. Až na sedmém místě dojel Vaculík, dvanáctý Horák, patnáctý Hošek. Jordák ani Nikodém rundu nedojeli. “Ve Vilkyciai se mi líbilo. Organizace byla skvělá a závod jsem si moc užil. V měřených trénincích jsem obsadil osmé místo a bylo tedy jasné, že o souboje nebude nouze. V první rozjížďce jsem jel na jistotu a dalo to na čtvrté místo. V neděli ráno jsem věděl, že se potřebuji začít prokousávat dopředu, ale zároveň se stále držet letošního cíle - dojíždět do cíle bez poškozeného auta,” komentuje Vaculík.
V druhé rozjížďce Antony spadl na druhou pozici. Nikodém skončil pátý, Jordák osmý, Horák devátý, Vaculík desátý, Hošek čtrnáctý.
Po třetí rundě se ve výsledkové tabulce Antony vyšplhal na první místo. Nikodém skončil pátý, Jordák sedmý, Vaculík desátý. Na jedenáctém místě skončil Horák, patnáctý dojel Hošek.
V semifinálové první skupině dojel první Antony. “Semifinále dopadlo bez jakýchkoliv komplikací a podařilo se mi vyhrát, což jsem rád,” říká pilot.
Druhý skončil Nikodém, třetí Jordák, čtvrtý Horák, šestý Hošek. V druhé skupině skončil čtvrtý Vaculík. “V semifinále jsem do toho dal vše a hned po startu se mi povedlo protáhnout na čtvrté místo. Celou jízdu jsem bojoval s Robertem Theuilem, ale bohužel mi úzká litevská trať nedovolila ho předjet bez většího kontaktu. Ze semifinále jsem tedy bral čtvrtou pozici,” říká Vaculík.
Ve finále to byla jízda. Zlato si odvezl Antony. “Při startu ve finále měl Vojta Vaculík kolizi, tak se závod zastavil, a většinou opakované starty nevyjdou, tak jsem se bál. Ale tentokrát to vyšlo a odstartoval jsem první a za mnou Péťa Nikodém. Takhle jsme vesměs dojeli až do cíle. Byly to krásné závody hlavně proto, že jsem měl pořád Petra za sebou a musel jsem se snažit jet co nejlépe, byť nějaká chybka sem tam přišla,” komentuje Antony.
Stříbro vybojoval Nikodém. “Na startu jsme byli nalepení se Zdendou Antonym, který měl právo vybírat si. Vybral si pravou stopu, což byla velká výhoda na této trati. Ujmul se vedení, my jsme se tam mačkali ještě s Grencisem o druhé a třetí místo, nakonec jsme se promáčkli na druhou pozici. Zdendovi to neuvěřitelně letí dopředu a mě to neuvěřitelně bolelo, mám napuchlý čumák ještě teď od kamenů z trati. V několika momentech jsem téměř ani nemohl řadit. Sice nás Zdenda výhrou bodově hodně stáhnul, ale dalo by se říct, že si z nejneoblíbenějšího závodu odnášíme velký úspěch,” říká Nikodém.
Jordák skončil sedmý, Horák osmý, Vaculík desátý, Hošek jedenáctý. “Na start finále jsem šel s tím, že už není co ztratit a pokusím se z třetí řady zkrátka něco vykouzlit. Jezdci tam nebyli pomalí žádní, a tak to chtělo opravdu hodně snahy. Blikla zelená světla a já jsem se vydal dopředu. Přede mnou startoval Michael Küches.
Ten dostal do brýlí nálož bláta od Zdenka Antonyho, zašlápl brzdy a z každé strany mu na kolo najel jeden jezdec. Ze strany pravé to byl francouz Perrichot, který to ustál, a ze strany levé já. Vzhledem k tomu, že rovina po startu je ve Vilkyciai dlouhá a rychlá, skončilo to několika kotrmelci,” konstatuje Vaculík.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Necelý měsíc zbývá do startu pátého letošního závodu Mistrovství Evropy v autokrosu a pozitivní informace z organizačního výboru říká, že se již přihlásilo více jak 120 jezdců v pěti vypsaných kategoriích.
Nejvíce mezi „kárty“, pětatřicet, v čele s Meatem, Mercierem a Doležalem. Ale také v divizi Buggy 1600 zaslalo přihlášku více jak třicet jezdců. Novotný, Wibbeler, Laubach, Pytloun, Florian, to je jen „vzorek“ ze seznamu přihlášených. Šestadvacet závodníků hlásí kategorie nejsilnějších speciálů Super Buggy – Nikodém, Antony, Jordák, Hošek, Boele, Theuil, Callaghan.
A třináctka mladých jezdců bude závodit o body v Junior Buggy. Boj o přední příčky svedou Ottink, Pytlounová, Svobodová, Kolomý. V kategorii vzkříšené divize Touring Autocross projevilo zájem o start ve Štikovské rokli dvacet jezdců. Dlesk, Červený, Musil, Bret, Šimurda jsou rozhodně zárukou kvalitních sportovních výkonů.
Stále se ještě nejedná o konečná čísla, neboť uzávěrka přihlášek ještě neskončila. Ale vzhledem k velkému počtu přihlášených se dolaďuje časový harmonogram. Pořadatelé z Autoklubu Nová Paka připravují opět obsáhlý a celobarevný program, v němž se kromě současných jezdců bude vzpomínat na legendy Jaroslava Mahra, Karla Wöbera, Johny Hakwoorta nebo novopackou ikonu Antonína Vitvara.
Součástí dvoudenních závodů bude i autogramiáda současných a bývalých závodníků. Neměl by zde chybět zmíněný Hakwoort nebo Bohumil Křesťan. I to je jeden z důvodů, proč se vyplatí novopackých autokrosových závodů ve dnech 6. - 7. července zúčastnit.
Pavel Vydra
tisková zpráva
Do Bausky v divizi Super buggy přijelo bojovat o první příčky v tabulce pět českých pilotů. Stříbro si ze závodu odvezl Petr Nikodém. První skončil domácí jezdec Ervins Grencis, třetí dojel Nizozemec Mike Bartelen. Vojtěch Vaculík skončil šestý, David Horák sedmý, Radek Jordák osmý a Zdeněk Antony devátý.
První měřené tréninky pravděpodobně naše jezdce trochu znejistěly. Až na sedmém místě skončil Vaculík, Jordák jedenáctý, Nikodém dvanáctý. Horák s Antonym dojeli na osmnáctém a devatenáctém místě. Po druhém měřáku se otočily karty a na třetím místě v tabulce se umístil Horák, čtvrtý skončil Nikodém, pátý Jordák, šestý Antony. Vaculík dojel na osmém místě. Po sečtení výsledků se naši umístili v pořadí Horák šestý, Nikodém osmý, Vaculík jedenáctý, Jordák třináctý, Antony čtrnáctý.
První rundu po neuvěřitelném výkonu vyhrál Horák. Nikodém skončil čtvrtý. “Nebyli jsme v prvních dvou rozjížďkách absolutně schopni převést výkon na trať,” přiznává Nikodém. Vaculík desátý, Jordák jedenáctý. Antony závod nedojel. Po druhé rundě Nikodém skončil osmý, Jordák desátý, Horák jedenáctý, Vaculík čtrnáctý, Antony sedmnáctý. Po třetí rundě a sečtení výsledků se Horák probojoval na třetí příčku. Nikodém skončil pátý, Jordák třináctý, Vaculík čtrnáctý, Antony šestnáctý. Semifinálové jízdy v první skupině ovládl na druhém místě Nikodém, třetí skončil Horák, Pátý Jordák. V druhé skupině skončil třetí Antony, pátý Vaculík.
“Do finále jsem startoval z druhé řady. Ale právě tam na startu zůstal zaseklý ventil na brzdě a díky tomu jsem neodstartoval včas, byl jsem vlastně desátý. Pak jsem se dostal postupně na osmé místo, ale při šanci předjet Vaculíka a dostat se na sedmé místo jsme se střetli a předjel mě ještě Jordák, takže jsem skončil devátý,” dodává Antony.
Finále rozhodlo o vítězi, kterým se stal lotyšský jezdec Grencis. Nikodém skončil na druhém místě a odváží si tak body do tabulky. “Důležité bylo, že jsme přežili semifinále. To je pro nás ta nejhorší část každého závodu. Ale úspěšně jsme se prosadili do finále do první řady zvenku. Po první zatáčce to vypadalo, že budeme vyjíždět na druhý místo, ale někdo tam na nás zezadu vyšplhal, trošku nás tam brzdil. I po několika dalších překážkách ve formě kontaktu s ostatními jezdci nám to vyšlo na druhé místo. Z toho nic moc víkendu se stala taková ta krásná dvojka,” říká Nikodém.
Třetí skončil nizozemský pilot Bartelen. Co se týče našich dalších jezdců, Vaculík skončil šestý, Horák sedmý. “V Bausce se mi dařilo. Finále za mě bylo neregulérní, jelikož se extrémně prášilo, až to bylo opravdu nebezpečný. Byl jsem zkrátka rád, že jsem ho vůbec dojel,” přiznává Horák. Jordák dojel osmý, Antony devátý. “Do finále jsem startoval z druhé řady. Ale právě tam na startu zůstal zaseklý ventil na brzdě a díky tomu jsem neodstartoval včas, byl jsem vlastně desátý. Pak jsem se dostal postupně na osmé místo, ale při šanci předjet Vaculíka a dostat se na sedmé místo jsme se střetli a předjel mě ještě Jordák, takže jsem skončil devátý,” dodává Antony.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
V divizi Super Buggy přijelo do německého Seelow bojovat o body do tabulky evropského šampionátu 25 aut, z toho šest jich bylo našich. Zlato si z prvního evropského závodu v letošní sezóně odvezl Petr Nikodém, druhý skončil další z Čechů Zdeněk Antony a zelený věnec bral Belgičan Michael Küches.
V prvním měřeném tréninku na prvních třech pozicích skončili zahraniční jezdci. Čtvrtý skončil Radek Jordák, za ním David Horák a Vojtěch Vaculík. Čtrnáctý dojel Zdeněk Antony a Petr Nikodém až dvacátý. Jaroslav Hošek skončil na pětadvacátém místě. „Trať už v tréninkách vypadala použitě, takže jsme věděli, že se to do neděle pravděpodobně ještě zhorší. První měřák jsme vzhledem k nově předepsaným gumám, které nemají rády vodu, věděli, že ho můžeme s prominutím hodit do koše. Ještě k tomu nám navíc v prvním měřeném kole praskl kardan, ale aspoň se to stalo v tom prvním měřáku, který stál za nic už od začátku,“ říká Nikodém.
Po druhém měřeném tréninku tabulku ovládl Nikodém. „V druhém tréninku jsme to zachránili s náhradním kardanem, jelo se sice nekomfortně, ale stačilo to na první místo o kousek,“ dodává Nikodém. Třetí skončil Antony, Horák osmý, Vaculík desátý. Jordák dojel patnáctý a Hošek pětadvacátý.
První rozjížďka zamíchala kartami. První skončil Antony, Nikodém třetí. „Do první rozjížďky jsem šel s Albersem, se kterým nemá cenu se pouštět do větších akcí. Radši jsem ho zkusil předjet později na trati, což vyšlo. Z prvního místa nám zase před koncem urval kardan z držáku, ale i tak jsme to kolo a půl jsme si díky náskoku dojeli na prvním místě. Samozřejmě jsme byli na vodě, takže časy jsme byli až třetí, ale do neděle jsme ze dvou kardanů dávali dohromady jeden, aby to bylo použitelné. Doufali jsme, že se nebudeme muset otáčet do Prahy, což se nakonec nestalo,“ komentuje Nikodém.Jordák skončil čtvrtý. Horák dojel šestý, Vaculík patnáctý. Hošek skončil na dvacátém místě.
Po druhé rozjížďce jsme ovládli stupně vítězů. Svou vůdčí pozici v tabulce opět přebral Nikodém. „Druhá rozjížďka mám pocit byla stylem start – cíl, a ve třetí rozjížďce, kde už jsme potřebovali jen si pojistit deset bodů z rozjížděk, nám praskla věc, která fyzikálně není možná, ale nám se samozřejmě podařila. Praskla nám vačková hřídel a zastavil se motor na místě. Tam jsme už byli jednou nohou na cestě domů, protože jsme měli zhruba čtyřicet minut do startu semifinálových jízd. Nakonec jsme trhli rekord s výměnou motoru. Měli jsme to za hodinu a deset minut. Na poslední chvíli jsme stáli na startu a chci poděkovat všem, co nám s tím pomohli,“ konstatuje Nikodém.
Za ním skončil Antony a třetí dojel Horák. Jordák byl sedmý, Vaculík devátý. „Ve 3. rozjížďce jsem startoval z první řady a vedle sebe jsem měl opět Wielyho Alberse a jako bonus Petra Nikodéma. Petra se mi povedlo přestartovat a pak mi nezbývalo než před ním bránit svou pozici. Na konci 3. kola přišla před cílovou zatáčkou rána zezadu a já jel rovně (původně jsem chtěl jet doleva). Tam jsem potkal Wielyho a ten mě přetočil. Propadl jsem se skoro na konec pole. Jízdu jsem si ale i tak moc užil,“ říká Vaculík.
Třetí rundu vyhrál Antony. „První trénink špatný na vodě. Druhý trénink zajistil první řadu na start do první rozjížďky. Rozjížďky bez problému, tam jsem všechno v podstatě vyhrál,“ míní Antony.
Druhý v tabulce skončil Horák, třetí Nikodém. Semifinále v první skupině vyhrál Nikodém, za ním Antony. V druhé skupině třetí skončil Vaculík, Jordák osmý, Horák devátý. Hošek se do semifinále nedostal.
Finálové jízdy konečně rozhodly o prvních bodech do tabulky. Zlato si ze Seelow stejně jako loni odvezl Nikodém. „Ve finále jsme byli i když se slabším motorem po první zatáčce v čele a pak šlo jen o to si to hlídat. Byl to těžký a složitý víkend, ale máme zase Evropu v Seelowě vyhranou. Děkuji celému týmu za celý ten „hell“, kterým jsme si prošli,“ dodává Nikodém.
Druhý skončil Antony. „V semifinále už jsem se potkal s Petrem v první řadě, dojel jsem na třetím místě bez možnosti volby. Ve finále jsem se dostal na druhé místo a tam už jsem zůstal a dojel. Nazval bych to jako pohodové finále, dobré to bylo. A s výsledkem velká spokojenost,“ dodává Antony.
Vaculík skončil na sedmé pozici. „Do finále jsem nastupoval až ze třetí řady. Po startu se mi bohužel nepovedlo protlačit přes 2. řadu a byl jsem až kdesi okolo sedmého místa. Celou dobu jsme jeli ve vláčku jako trojice jezdců s motorem Volvo - Teun van Asten, Michael Buddelmeyer a já. Bylo to finále plné akce, zvratů a předjíždění. V 6. kole ale Buddelmeyer najel na mez a převrátil se na střechu. Závod byl tedy předčasně zastaven a já jsem skončil na sedmém místě. Chci moc poděkovat rodině, fanouškům, sponzorům a pořadatelům za super víkend,“ komentuje Vaculík.
Jordák dojel patnáctý. Horák skončil už v semifinále, v celkovém hodnocení si zapsal sedmnácté místo. „V Seelow jsem si ověřil, že mám rychlost. Po rozjížďkách jsem byl druhý a v semifinále mě Wiely Albers přestartoval, což jsem tušil, protože používá převodovku, která mu umožňuje hezky startovat a má výhodu nad námi všemi. Pak jsem si na něj věřil, že ho předjedu, ale asi jsem se unáhlil a nevyšlo mi to. Zavřel mi to, střetli jsme se a semifinále pro mě skončilo, stejně jako celý závod. Jediný pozitivní je, že jsem dostatečně rychlý,“ říká David Horák.
Dalším podnikem bude Mistrovství Evropy pokračovat ve dnech 1. a 2. června závodem v Bausce.
Tereza Šimurdová
www.autokrosar.cz
Dramatičtější vyvrcholení republikové sezony snad ani nešlo naplánovat. Ve všech kategoriích bugin totiž ještě není o titulech rozhodnuto a v každé z nich živí naději na příčku nejvyšší dva adepti. Bodově nejvyrovnanější je situace v královské divizi SuperBuggy. Diváci, kteří dorazí na závěrečný, šestý podnik Mistrovství České republiky do Sedlčan, se rozhodně mají na co těšit.
V divizi SuperBuggy vstupuje do závěrečného podniku z vedoucí pozice Vojtěch Vaculík. „Do Sedlčan jdu s touhou zvítězit. Momentálně vedu šampionát o čtyři body a budu se tedy muset snažit od začátku do konce. V těsném závěsu za mnou je evropský šampion Petr Nikodém, a proto to bude oříšek. Není asi moc dodat více, než že Volvo dostane zabrat a já budu muset tahat,“
neskrývá odhodlání znojemský pilot a své plány přidává Petr Nikodém. „Do Sedlčan jedeme jako novopečení mistři Evropy. Dalo by se tedy říct, že to nejhorší už máme úspěšně za sebou a teď už si jedeme jenom užít poslední závody. Samozřejmě se budeme snažit vyhrát i naši republiku, ale zde jsme měli v průběhu sezony dost smůly, většinu závodů jsme nedojeli a teď musíme dohánět ztrátu. Naštěstí s Evropou v kapse to bude nervově dosti jednodušší a věřím, že to budou celkově pěkné a zajímavé závody.“
Nejblíže k titulu v divizi Buggy1600 má její úřadující šampion Jakub Novotný. „Tato sezona je o něco úspěšnější než ta minulá. Před posledním závodem máme náskok pětadvaceti bodů před Jiřím Rezkem. Z evropského šampionátu však již máme vyzkoušené, že se z krásného náskoku může stát pohroma a vše je na lusknutí prstu rázem pryč. Nesmíme tedy nic podcenit a pokusíme se obhájit český titul. Sedlčany se mi líbí. Je to technická trať, která mi vyhovuje. Musíme se vyhnout všem kontaktům a proklouznout co nejčistěji, jelikož další víkend nás čeká španělská Mollerussa, kde se bude hrát těžká hra. Držte mi palce, pokusím se vše napravit,“ žádá fanoušky jezdec z východočeské obce Konecchlumí.
Jeho soupeřem v boji o titul je Jiří Rezek. „Na poslední republikový závod do Sedlčan se vcelku těším. Nevnímám to tak, že by zde mohl proběhnout boj o mistrovský titul. To by se totiž Kubovi muselo stát něco opravdu nepředvídatelného, s čímž nepočítám. Pokud se mi v celkovém hodnocení podaří uhájit krásné druhé místo, vnímám to jako super výsledek, na který jsem na začátku sezony ani nepomyslel. Přibývají zde mladí, draví kluci, se kterými je těžké držet krok. A proto každá „bedna“, na kterou se mi podaří v závodě dosáhnout, je pro mě velkým úspěchem. V současné době jsou pro mě důležitější úspěchy mého syna Ondry, který jede již druhou sezonu v divizi RacerBuggy125 a poměrně se mu zde daří.“
V italské Maggioře závod před koncem šampionátu obhájil evropský titul v kategorii JuniorBuggy Arnošt Florián a je blízko tomu, aby v Sedlčanech získal i ten republikový. „Těším se dost, a i když to není moje nejoblíbenější trať, tak jí mám rád. Šance na titul jsou, myslím, dost velké už jen díky mému velkému bodovému náskoku. Mám však zase menší obavy, aby se neopakoval můj loňský karambol, který mě zde tehdy připravil o titul,“ vrací se k loňskému dramatickému závěru autokrosař z Rudné u Prahy.
Jediný, kdo ho může ještě ohrozit, je úřadující šampion a jeho rival a zároveň kamarád Filip Duřt, který ztrácí čtyřiadvacet bodů. „Šance na obhajobu je velmi malá. Budeme se každopádně snažit dosáhnout co nejlepšího výsledku a snad alespoň na posledních závodech prolomíme letošní smolnou sezonu. Do Sedlčan se moc těším jako každý rok. Tamní trať se mi moc líbí svojí složitostí a náročností.“
Vlastimil Resl,
www.autokrosar.cz
Svůj druhý autokrosový závod ve své pestré kariéře absolvoval v Přerově Tomáš Enge. Motoristický univerzál ve finále vylepšil o dvě příčky loňské osmé místo a jen kousíček mu chyběl, aby se umístil ve vytoužené TOP5.
Tomáš Enge za svoji úžasnou kariéru vyzkoušel mnoho disciplín motoristického sportu a v posledních letech k nim přidal i autokros. „Přerov jsem jel poprvé minulý rok, kdy jsem předtím absolvoval dvě testovací svezení. Letos jsem nicméně jel bez jakéhokoliv předchozího tréninku. Úvod víkendu nám navíc ztížilo hodně deštivé počasí. Proto jsme se rozhodli vynechat warm-up i úvodní kvalifikaci, jelikož předpověď počasí slibovala na tu druhou sucho.
Já do ní díky svému startovnímu číslu 98 vyrážel jako první a tak jsem měl ještě stále poněkud vlhkou trať. Ani tato nevýhoda mi však nezabránila zajet osmý čas z osmnácti startujících divize SuperBuggy, což byla do rozjížděk dobrá výchozí pozice.“
V rozjížďkách Tomáš následně zajel jedno třetí a dvě druhá místa. „Se svoji jízdou jsem každopádně nebyl spokojen. Stále jsem chytal rytmus a zvykal si na auto, které je zcela odlišné od těch okruhových anebo rallyových, které pilotuji častěji. Před semifinále bylo mým cílem umístění do druhého místa, které by mi dalo šanci na finálový start z první řady. Díky špatnému startu a hodinám se to však nepovedlo a třetí místo mi pro finále dalo druhou lajnu,“ hodnotí svoji cestu do finále jediný český pilot, který se představil v závodech Formule 1.
Ten neměl ideální ani finálový start. „Hned před první zatáčkou mě přesprintovali dva soupeři. Tím jsem klesnul až na sedmé místo a došlo mi, že to nebude tak jednoduché. Přece jen ve finále se člověk potká s těmi nejlepšími. Pro mě jsou navíc ty souboje a předjížděcí manévry složitější kvůli minimu autokrosových zkušeností. Musel jsem se také přizpůsobit výkonu špičkově připravené buginy brněnského týmu Marat Engineering, která letěla neskutečně. Zatímco loni se jezdilo vesměs na mokru, letos bylo více sucho a ten kalup byl tím větší. Já navíc ve finále skočil Mamuta tak důrazně, až se mi ulomilo uchycení zadního křídla a zbytek jsem musel jet bez něj. Přesto se mi nakonec podařilo v posledním kole urvat alespoň jedno místo k dobru a dojet šestý. Před závodem jsem se sice netajil plánem umístit se v TOP5, ale po té roční pauze snad ani tohle není špatný výsledek.“
Spokojenost neskrývá Tomáš ani s celkovým průběhem víkendu. „Byla to nádherná akce za účasti tisíců fanoušků. Víkend hodnotím jako úspěšný. Musím vyzdvihnout pana Morkuse, který primárně zajistil můj start a mohl jsem se opět ukázat divákům v této krásné disciplíně. Také organizace pod vedením Jakuba Vymazala byla perfektní a i doprovodné programy se povedly na jedničku. Přerovský podnik bude právem opět útočit na nejlepší evropský autokrosový závod roku. Takže ještě jednou díky moc organizátorům, týmu Marat Engineering, divákům za podporu a doufám, že příští rok si na Evropě v Přerově opět výsledkově polepším.“
Vlastimil Resl
www.autokrosar.cz
Jakub Kubíček dlouhá léta jezdil kompletní evropský i republikový šampionát. Letos však má omezený program a startuje pouze v republikovém mistrovství. Nebude tudíž chybět na čtvrtém domácím závodě, který hostí Poříčí nad Sázavou. „Ambice do Poříčí?,“ zamýšlí se. „Rozhodně se nechci vozit vzadu a budu bojovat o ten nejlepší výsledek. Čím lepší, tím budu spokojenější. Primárně si však celý náš tým chce víkend užít na maximum,“ usmívá se rakovnický autokrosař.
Poříčí je proslulé mimo jiné tím, že vítěz kategorie SuperBuggy získá na rok do držení putovní pohár Mediasportu. Tobě se ho v minulosti podařilo vyhrát třikrát v letech 2014, 2017 a 2021. Co pro tebe znamená?
„Je to největší pohár, který jsem si za celou kariéru vyzávodil (smích). Je pěkně těžký a vyhrát ho je neméně těžké. Zároveň je to taková pěkná dlouholetá tradice. Vím, že poprvé ho vyhrál Roman Kalvoda. Rok už si však nevybavuji, tuším jen rok 2007... Asi ho tedy budu muset znovu vyhrát, abych si ty štítky se jmény přečetl (smích).“
Takže ambice máš vítězné?
„Dá se říct. Nebudu se tím tajit. Jsem však nohama na zemi, protože kluci, jedoucí Evropu, jsou rozjetí. Tak uvidíme, jak to dopadne.“
Dle pohledu do seznamu přihlášených bude konkurence početná a velmi kvalitní.
„Samozřejmě se sejde nejlepší republiková konkurence doplněná zahraničními piloty. Zde bych jmenoval nejúspěnějšího autokrosaře všech dob Bernda Stubbeho a rovněž velmi rychlého Lotyše Ervinse Grencise. Příjemně mě také překvapilo vidět mezi přihlášenými Honzu Smrže a Víťu Nosálka. Takže závod to bude jistě náročný a tím zajímavější pro diváky, kterých se, věřím, do Poříčí sjede zase velké množství.“
Ty letos evropský šampionát nejedeš. Proč?
„Těch důvodů, proč se letos neúčastníme mistrovství Evropy, je hned několik. Zřejmě tím hlavním je bohužel odchod mého dědy tam nahoru... Děda mě, potažmo autokrosu obětoval vše a veškerý svůj čas trávil na dílně, aby Bestie a vše ostatní bylo vždy připraveno a mohli jsme se účastnit obou šampionátů. Bez něj je to teď jak bez deseti lidí naráz, s čímž se zatím ještě trochu pereme. Navíc do toho všeho si stavíme nové zázemí, stěhovali jsme celou dílnu, což nám také vzalo spoustu času na přípravu před sezonou. Nic ale nevzdáváme, autokrosem se chceme bavit i nadále, protože víme, že i děda by si to tak přál. Tudíž jsme se pro letošek rozhodli jet ve větším časovém klidu jen domácí mistrák. Uvidíme, co přinese rok 2024...“
Počítám však, že Evropu sleduješ.
„Sleduju. Samozřejmě (odpovídá okamžitě). Snažím se sledovat každý závod a podporovat naše. Jen je malinko smutné, že ještě nedávno v Evropě divize SuperBuggy byla o deseti lidech, schopných vyhrávat a rvát se o titul, a dnes je to o dvou autech. Tak to však je, ale doufám, že doby, kdy nás jezdilo stabilně kolem pětatřiceti, se zase někdy vrátí. Jeden rok ve Francii nás bylo tuším i jednasedmdesát. Naposledy jsem sledoval francouzské St. Georges de Montaigu a bylo vidět, že čím více sezona spěje ke konci, tím větší vzrůstají emoce a souboje se začínají přiostřovat. To ale diváci chtějí vidět.“
Závěrem odbočme k mládeži. Ty jsi odchovancem divizí RacerBuggy a vždy jsi o nich pochvalně hovořil. Jak vnímáš jejich současnost?
„Zúčastnil jsem se jako instruktor několika Akademií a je strašně hezké vidět, že kluci a holky, které jsem tam viděl, dnes už patří ke špičce v JuniorBuggy. Za chvíli budou mými konkurenty (úsměv). Práce s mládeží, kterou má pod palcem hlavně Kuba Vymazal, rozhodně přináší své ovoce. Jsem moc rád, že na mládež Autoklub ČR nezapomíná, ale naopak se to snaží podporovat. To ovoce pak přichází například i v té podobě, že my Češi již dlouhá léta vyhráváme Pohár národů.“
Vlastimil Resl
www.autokrosar.cz
Koncem ledna 2023 jsme se sešli s šéfem týmu Borisem Vaculíkem. Popovídali jsme si o vcelku úspěšném roce 2022 a samozřejmě jsme zhruba probrali plány na rok 2023. Nedalo mi, abych nepoložil Borisovi pár otázek, co plánují na rok 2023. První se týkala složení týmu.
Borisi, v jakém složení bude tým fungovat v roce 2023?
Pro rok 2023 neplánujeme žádné změny. Vojta pojede třídu Superbuggy, a Martin „šestnáctky“. V přípravě techniky se budeme spoléhat na osvědčený tým kolem Lokina Krópy z Lešan ☺. Kluci jsou skvělí a v týmu panuje rodinná atmosféra. Nedílnou součástí jsou i pečovatelky o kvalitní stravování a zázemí Lenka s Adélkou, kdy Lenka má zároveň funkci pedagogicko psychologického poradce šéfa týmu.
Když jsi zmínil mechanický tým, jaká bude technika pro rok 2023?
Tak v tomto směru se nic nemění Vojta pojede, stejně jako v minulém roce buggy Alfa Racing s motorem Volvo a Alfě zůstává věrný i Martin ve třídě Buggy 1600. Nově pořízená Perla (pro neinformované – jedná se o autobus) se osvědčila, proto budeme i zde věrni technice z roku 2022.
A jaké jsou plány týmu na účast v seriálech závodů, které chcete absolvovat v roce 2023?
V roce 2023 plánujeme účast v kompletním mistráku, tj. mistrovství České republiky a pokusíme se absolvovat i celý okruh mistrovství Evropy. Proto vynecháme naši tradiční účast v závodech ZSE. Další možné akce jsme zatím nezvažovali, myslím, že náš plán bude dost náročný pro celý tým. Vojta i Martin zatím studují, a úspěšné výsledky studia jsou zcela prioritní.
Když mluvíme o prioritách a výsledcích, jaké máte ambice zde?
Naprosto jednoznačně se chceme zlepšovat, všechny porazit a všechno vyhrát. Na tomto místě jsme se dost nasmáli. Tedy hlavně já. Boris to vzal také s humorem, ale s vážnou tváří dodal, že rozhodně chtějí dosahovat co nejlepších výsledků, protože pokud by neměli tento cíl, tak nemá cenu závodit.
Poděkoval jsem Borisovi za rozhovor, a protože se setkání odehrálo ve vinařství Konitz, připili jsme si na úspěch jejich kvalitním nápojem. Několikrát.
Jan Pilát, www.autokrosar.cz
