Eliška Plná patří mezi nejmladší závodnice v evropském autocrossu, ale její jméno už dnes rezonuje mezi fanoušky motorsportu. Ve patnácti letech dokázala to, o čem mnozí jen sní – vybojovala třetí místo na mistrovství Evropy, a to po sezóně, která byla jako na horské dráze. Rozhovor po sezoně a menší výhled do příští je zde.
Třetí místo na mistrovství Evropy – to zní skvěle! Jak to vnímáš ty?
Na začátku sezóny to nevypadalo vůbec dobře, ale nakonec všechno dopadlo skvěle. Myslím si, že je to super výsledek. Na konci sezóny jsme auto technicky posunuli, já jsem se s ním sžila. Samozřejmě na příští rok máme ještě větší ambice – auto bude vyvinuté o něco víc a budeme na tom intenzivně pracovat. Už mi to chybí, nejradši bych zase vrátila na trať.
Jsme měsíc a půl po posledním evropském závodě. Jak využiješ tuhle pauzu?
Budu se věnovat hlavně sobě a škole, kterou pořád doháním. Teď to bude zásadně o studiu.
Takže škola a fyzická příprava?
Ano, škola a pak moje fyzická i psychická příprava. Uvidíme, co s autem udělají mechanici. Myslím si, že bychom mohli dát ještě pár testů před začátkem sezóny, abychom věděli, jak na tom jsme. Auto by mohlo být lépe připravené a výsledky by mohly přicházet už od začátku, ne až od půlky sezóny.
Co vlastně studuješ?
Jsem v prváku na ekonomickém lyceu. Je to vlastně gympl s ekonomickým zaměřením – obor podnikání. Pro mě je to těžké, protože jsem chyběla v prvních dnech, kdy se všechno uvádělo. Byli jsme tehdy na závodech, myslím v Maďarsku nebo Francii. Hodně jsem zameškala, takže se snažím všechno dohánět. Učitelé jsou ale vstřícní, pouštějí mě na akce, takže jsem spokojená.
Nejsi tam trochu za exota? Ekonomické lyceum a závody – to nejde moc dohromady.
Jo, je to tak. Učitelé mi ze začátku ani nevěřili. Jeden mi dokonce řekl, že se ulejvám. Pak viděl nějaké videa a zjistil, že opravdu závodím, a přišel se omluvit. Od té doby všichni ve škole vědí, že závodím. Možná mě považují za blázna, nevím. Mohla jsem jít na sportovní školu, ale chtěla jsem větší vzdělanost. Kolektiv je skvělý, spolužáci mi pomáhají, posílají zápisy a chtějí příští rok přijet na závody, což mě hrozně těší, na „základce“ jsem to takhle neměla.
Jak velký pokrok udělala Eliška od Racerbuggy160?
Myslím, že kdyby vedle mě stála tehdejší „já“, byla by určitě spokojená. Byl a je to stále velký progres, protože jsem původně směřovala spíš k offroad disciplínám díky tátovi. Pak přišel Přerov, autocross – bum a jelo se. Hned v první sezoně třetí místo. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že za pár let budu třetí v Evropě, byla bych nadšená.
Letošní sezóna byla jako na houpačce – slzy, smích, euforie. Jak těžké to bylo pro čtrnáctiletou holku?
Psychicky to byl nejtěžší rok, co závodím. Jednou nahoře, jednou dole. Začátek sezóny byl hodně špatný, a po minulém roce, kdy jsem získala titul mistryně ČR, to bylo náročné. Hlavu jsem měla úplně zamotanou, ale nakonec mě to motivovalo a snažila jsem se udělat co nejlepší výsledek. Myslím, že v rámci možností se to podařilo.
Takže příští sezóna bude od začátku lepší?
Doufám, že ano. Budu na sobě pracovat, mechanici na autě, a věřím, že všechno klapne. Chci sbírat body už od začátku sezóny a vydat ze sebe maximum.
Fotogalerii Elišky Plné najdete zde:
Děkuji za rozhovor.
David Jeřábek
www.autokrosar.cz
